Evropská kosmická agentura (ESA) termín startu oznámila na nyní probíhajícím berlínském leteckém veletrhu. Ariane 6 je nový evropský nosič, který nahradí svého mimořádně úspěšného předchůdce Ariane 5. Ariane 6 je postavena jako modulární a agilní, má opětovně použitelný horní stupeň, který umožňuje vynášet víc misí na různé oběžné dráhy během jediného letu.
Další odklad evropské rakety Ariane 6 přihrává zakázky SpaceX |
„Ariane 6 představuje novou éru autonomních a všestranných evropských kosmických letů,“ uvedl šéf ESA Josef Aschbacher. „Jejím vypuštěním bude obnoven nezávislý přístup Evropy do vesmíru,“ dodal.
Ariane 6 je nástupcem Ariane 5, která byla v provozu od roku 1996 do léta 2023. Je určena k vynášení družic do vesmíru pro komerční i veřejné klienty a je výrazně levnější než její předchůdkyně. Nová raketa má zvýšit konkurenceschopnost Evropy v oblasti cestování do vesmíru. ESA uvedla, že má objednávky už na třicet letů s touto raketou. První komerční let Ariane 6 do vesmíru se má uskutečnit do konce roku. Na vývoji a výrobě komponentů nosiče se podílejí i firmy z Česka.
Evropa staví univerzální raketu, Češi se podílí na boosterech či deflektoru |
Projekt Ariane 6 nabral čtyři roky zpoždění kvůli pandemii covidu-19 a problémům s vývojem. Odklad startu provázel růst nákladů, který navíc zhoršila inflace. Evropský vesmírný program čelí tvrdé konkurenci, zejména ze strany americké společnosti Space X, která posílá do vesmíru dvě rakety týdně, jak dřív napsala AFP.
12. června 2020 |
Start Ariane 6 je důležitý pro evropský kosmický sektor, který se podle agentury DPA stále nachází v krizi, pokud jde o nosné rakety. Poslední Ariane 5 vzlétla do vesmíru loni v červenci. Od té doby ESA nemá vlastní prostředky na vypouštění velkých družic. Problémy jsou i s lehčími družicemi – malá italská raketa Vega-C nestartovala od nehody v prosinci 2022. Do vesmíru by měla znovu vzlétnout v polovině listopadu.
Univerzální raketa
Program Ariane 6 je veden Ariane Group, která při něm spolupracuje s víc než šesti sty společnostmi ve třinácti evropských zemích. Stroje mají být schopné na všechny oběžné dráhy vynést různý náklad, od velice malých družic, které vynese v sadě najednou, až po velká zařízení s hmotností mnoha tun. Firma kvůli tomu vyvíjí různé adaptéry, které budou schopny vypustit i velké množství kusů nákladu na správnou oběžnou dráhu.
Při výšce přes šedesát metrů váží Ariane 6 při startu s plným užitečným zatížením téměř devět set tun, tedy zhruba o polovinu víc než letadlo Airbus A380.
Samotná raketa se skládá ze tří stupňů. První (hlavní) stupeň vynese za pomoci hlavního a pomocných motorů stroj za deset minut do výšky asi dvě stě kilometrů. Horní stupeň s motorem Vinci je pak schopen dopravit při jednom letu náklad na různé oběžné dráhy. Poslední stupeň je v podstatě kryt, který chrání satelity před tepelnou, akustickou a aerodynamickou zátěží při letu do vesmíru. Ten je vyroben z kompozitu uhlíkových vláken a polymerů.
Vývoj počítá s výrobou nosných raket Ariane 62 určených pro instituce a Ariane 64, s nimiž se primárně počítá pro komerční využití. Tyto stroje se liší jednak rozměry nejvyšší části Ariane 6 – při stejném průměru 5,4 metru mohou dosahovat výšky dvacet metrů (A64 i A62), nebo jen čtrnáct metrů (A62) –, názvy ale souvisí především s pomocnými motory. Závisí totiž na tom, kolik pomocných motorů (boosterů) na tuhá paliva je připojeno k hlavnímu stupni.
Ariane 62 se dvěma pomocnými raketovými motory zvládne vynést na geostacionární oběžnou dráhu asi čtyři až sedm tun nákladu. Ariane 64 se čtyřmi boostery vynese jedenáct až šestnáct tun, tedy zhruba dvojnásobek.
