Na veřejnost prosakují informace o tajných jednáních delegací vyspělých států, jejichž výsledkem má být mezinárodní smlouva proti padělkům zvaná ACTA. Jednání se podle europoslankyně Roithové účastní i česká delegace. Kromě boje s distributory falešných léků nebo padělaného značkového zboží si má dohoda údajně posvítit i na internetové uživatele. Podle Michaela Geista, kanadského profesora práv a experta na autorské právo, se spekuluje například o těchto důsledcích:
-
poskytovatelé připojení by museli filtrovat internet a zajistit, aby uživatelé neměli přístup k nelegálnímu obsahu, ani ho nešířili
-
i bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o "provinilci"
-
na hranicích by celníci mohli zabavit, prohledat a případně zničit osobní přehrávače nebo notebooky, pokud na nich najdou nelegální obsah
-
při stahování nelegálního obsahu by, po dvou varováních, poskytovatel stahovače od internetu odstřihl (více v předchozím článku o odpojování stahovačů ve Francii)
-
na formování dohody mohou mít nepřiměřený vliv zájmové skupiny, jelikož jednání probíhají v tajnosti
Oficiálních údajů k dohodě ACTA je málo, což nahrává podobným i přehnanějším zvěstem. Neziskové organizace varují, že jde o zbytečnou kriminalizaci občanů, vážné ohrožení svobody slova a podstaty internetu vůbec. Jednající strany naopak opakovaně vydaly prohlášení (např. EU, v PDF, anglicky, nebo Kanada, anglicky), které podobné zvěsti odmítá nebo mírní, text ale zatím zveřejnit nechtějí.
Co je ACTA?Mezinárodní smlouva ACTA, o které jednají vyspělé státy světa, má zabránit kolování padělků zboží a také nelegálnímu šíření autorských děl. Jednání o ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělání) probíhají od října 2007 mezi USA, EU, Švýcarskem, Japonskem, Kanadou, Austrálií a dalšími státy světa, včetně Česka. Přestože se zabývá širokým spektrem padělků (například falešnými léky nebo paděláním značkových výrobků), kontroverzi si vysloužila především svým přístupem k digitálním dílům šířeným elektronicky. |
Do amerických i evropských médií pronikla ACTA především jako hrozba náhodných kontrol iPodů na letišti. To se na základě nových dokumentů jeví jako velmi nepravděpodobné, vliv dohody ACTA může být ale mnohem obecnější a důslednější.
Kritikům dohody ACTA vadí mimo jiné utajování konkrétních znění projednávaných a navrhovaných dokumentů, což může umožnit obcházení demokratických mechanismů pro připomínkování a kontrolování např. zákonotvorných procesů. Toho by mohly využít například silné lobbistické skupiny, nahrávací společnosti apod.
Na tajemství, které jednání o ACTA obestírá, si stěžuje i česká europoslankyně Zuzana Roithová. Evropský parlament podle ní nemá možnost smlouvu zkoumat a připomínkovat, kritizuje navíc, že se jednání již od počátku nevedou s Čínou a dalšími zeměmi.
V obecnější rovině pak panují obavy, že dohoda ACTA může ohrozit samotnou podstatu internetové svobody. "Dohoda ACTA ohrožuje svobodný software, neboť vytváří atmosféru neustálého dozoru a podezřívání, ve které je svoboda (...) chápána jako nebezpečný element, nikoli jako element tvořivý, inovativní a vzrušující," píše Free Software Foundation.
Dohoda ACTA si naopak nachází podporu u Asociace amerických nahrávacích společností (RIAA). Tato organizace se dokonce údajně účastní připomínkování tajného dokumentu, mezi její návrhy patří například filtrování obsahu na straně internetových poskytovatelů (ISP).
Prosáklé dokumenty o ACTAPřestože jednání o ACTA probíhá utajeně, na veřejnost prosáklo několik souvisejících dokumentů, ze kterých si každý může udělat představu o směřování těchto jednání. V květnu 2008 pronikl na veřejnost dokument "Discussion Paper on a Possible Anti-Counterfeiting Trade Agreement" z podzimu předchozího roku. Na základě něj jsou tajná jednání ACTA spojována s novými požadavky na poskytovatele internetového připojení (ISP) spolupracovat s držiteli autorských práv bez soudního příkazu nebo s přísnými celními prohlídkami. Tehdejší poznatky o ACTA shrnuje server IP Justice v textu z 25. května 2008. Další důležitý dokument uvolnila na internet americká administrativa, konkrétně Kancelář obchodního zástupce USA (USTR), v únoru 2009. Je dostupný on-line (PDF, anglicky) a shrnuje jednotlivé kapitoly, které se v rámci jednání o ACTA projednávají. Uvádí zejména diskutované otázky ohledně občanskoprávních a trestněprávních kroků proti těm, kteří porušují autorské právo, zabývá se kontrolami na hranicích. Mluví také o "zvláštních výzvách, které pro autorské právo představují nové (digitální) technologie". Zdůrazňuje mezinárodní spolupráci a zvažuje různé stupně vynucování nových pravidel. V únoru 2010 unikl na veřejnost další dokument, který kritici označují za pravý. Jeho autorem má být Pedro Velasco Martins, který se jednání o ACTA účastní za Evropskou unii (a tedy zprostředkovaně reprezentuje i Českou republiku). Krátký dokument (DOC, anglicky) shrnuje současná jednání (zatím mělo proběhnout sedm kol rozhovorů). Sedmá údajně proběhla letos v lednu v Mexiku. Dokument naznačuje, že by během letošního března mohlo dojít k částečnému zveřejnění dohody ACTA, zájem na zveřejnění měly především evropské státy, shoda nepanovala. Podle Martinse by to přispělo k "vyvrácení neopodstatněných zvěstí o kontrolování notebooků a iPodů na hranicích nebo povinném pravidle 'třikrát a dost'." Jednání v Mexiku se zúčastnily:
Samotná jednání se podle Martinse věnovala především otázce občanskoprávního postihu a vynucování pravidel, která byla "probrána velmi důkladně, ovšem rychlejšímu pokroku v jednáních brání rozdílné pojetí práva v jednotlivých zemích." V oblasti celních kontrol chválí jednání o výjimce z kontrol pro osobní zavazadla. "EU navrhuje organizovanější a logičtější strukturu (kapitoly o celních kontrolách), kterou ostatní státy nepřijímají vždy s pochopením," poznamenal v dokumentu. |
Evropská komise v informačním dokumentu zdůraznila (PDF, anglicky), že ACTA není namířena proti jednotlivým občanům, například ke kontrolám na hranici uvádí: "Evropské celnice se musejí potýkat s nelegální přepravou zbraní nebo drog, a nemají ani čas, ani legální možnost hledat několik upirátěných písniček na přehrávači iPod nebo na přenosném počítači, a nehodláme to měnit."
Podle některých sice nebude mít ACTA přímý dopad na obyvatele, ale má za cíl poskytnout v oblasti autorských práv výhodu zemím a organizacím, které se na jejím tvoření podílejí. Poté, co bude dohoda vyjednána v rámci několika mocných zemí, další státy, které se přidají později, už nebudou mít možnost jednání ovlivnit. Organizace ale nebudou mít dostatečnou sílu, aby se nově nastavenému systému vzepřely, a tak na něj "dobrovolně" přistoupí. "Není to uvěřitelnější a děsivější než prohledávání iPodu na letišti?" ptá se Nate Anderson.
Další kritiku si ACTA vysloužila za svůj přístup k neznačkovým lékům, který podle britské neziskové organizace Oxfam může výrazně poškodit obyvatele chudších zemí třetího světa.
Mnoho organizací už spustilo vlastní kampaň proti ACTA. Patří mezi ně Free Software Foundation, Electronic Frontier Foundation, IP Justice. S výzvami a otevřenými dopisy se přidávají i blogy a jednotlivci.
Také vlády připravují a vydávají prohlášení, která se týkají probíhajících jednání. Právě jejich odtajněním by mohly smést ze stolu nepodložené fámy a umožnit otevřenou debatu. Citované dokumenty naznačují, že by k tomu mohlo dojít během pár týdnů.
Zdroje:
- ACTA (Wikipedia, anglicky)
- Oficiální materiály o dohodě ACTA (novozélandská vláda, anglicky)
- Průvodce po ACTA (Michael Geist, anglicky)
- Dopisy o ACTA (USTR, anglicky)
- Kdo má přístup k ACTA dokumentům (KEI, anglicky)
