Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Budete si moci dát na web fotky z koncertu i příští týden? GDPR přichází

Už v pátek 25. května začne platit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Ačkoliv se kolem něj rozvinula až trošku hysterická kampaň, ve skutečnosti není revolucí, ale spíše evolucí v ochraně osobních údajů. Máme pro vás odpovědi od odborníků, které vám mohou pomoci.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z hlediska běžného občana vlastně žádné zásadní změny nepřináší, posiluje a zpřesňuje však jeho práva a např. v případě tzv. práva na přístup (práva získat informace o údajích, které jsou zpracovávány o konkrétní osobě, vč. jejich kopie) a dalších obdobných práv výslovně stanoví, že standardně nemůže být poskytnutí takových údajů zpoplatněno. Zavádí i některá nová práva (např. právo na přenositelnost údajů, které ovšem v praxi nebude ve skutečnosti pravděpodobně hrát významnou roli).

Pro firmy a orgány veřejné správy jsou největší změny v určitém větším důrazu na zabezpečení osobních údajů (na to byl kladen důraz ale už i v současném zákoně), ve vedení evidence týkající se osobních údajů, v povinnosti oznamovat bezpečnostní incidenty ÚOOÚ a případně osobám, jejichž data unikla a v povinnosti některých správců a zpracovatelů jmenovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů (tzv. DPO).

Na některé aktuální otázky týkající se GDPR jsme se zeptali čtyř odborníků, kteří se ochranou osobních údajů zabývají, a to Jiřího Žůrka z Úřadu pro ochranu osobních údajů, Jany Pattynové z advokátní kanceláře Pierstone, Františka Nonnemanna z MONETA Money Bank a Vladana Rámiše z MAFRA. Tři posledně jmenovaní jsou také členy Spolku pro ochranu osobních údajů, který sdružuje odbornou veřejnost zabývající se ve své praxi ochranou osobních údajů.

1. Co považujete za největší problém při současné implementaci GDPR?

Žůrek: Paniku, která se kolem GDPR vytvořila a která lidem brání racionálně uvažovat. Ti pak podléhají různým mýtům a pověrám, které se kolem GDPR rozšířily, čímž jsou pak náchylnější stát se obětí různých konzultačních firem a rádců, které jim snadněji a za draho prodají své služby, které navíc nemusí být kvalitní a přistupují na postupy, které ani GDPR nevyžaduje atd. Pro většinu správců je výhodnější připravit se vlastními silami (a většina by to i měla být při troše snahy schopna zvládnout), jelikož oni sami se znají nejlépe a nabyté know-how při implementaci zůstane v organizaci, která nebude závislá na konzultačních službách i v budoucnu. A ušetří.

Rámiš: Podle mě je největším problémem něco, čemu si pro sebe říkám „tunelové vidění“ – často se stává, že při implementaci GDPR ve firmách a orgánech všichni vidí jen GDPR a ochranu údajů a nezamýšlí se nad tím, jestli neexistují nějaké jiné předpisy, které je třeba také dodržovat nebo jiné oprávněné zájmy, které je třeba zohlednit.

Nonnemann: Jistým problémem může být neujasněnost některých nových institutů, které GDPR do českého práva přináší, jako je princip doložitelné odpovědnosti správce a nové procesní povinnosti (povinnost vést záznamy, provádět dopadovou analýzu, jmenovat pověřence atd.). Z toho na jedné straně může pramenit až přepjatá reakce, kdy je GDPR vykládáno velmi restriktivně a často bez ohledu na zvláštní právní předpisy, na druhou stranu se lze setkat i s přístupem, který se spoléhá na to, že plně v souladu s GDPR vlastně nebude nikdo a že tedy není třeba se o soulad s ním příliš snažit.

Pattynová: Myslím, že české firmy se implementace GDPR zhostily velmi dobře, české pobočky nadnárodních korporací jsou často v implementaci dále než jejich mateřské společnosti. Podobnou situaci vidíme i u středně velkých firem. Při implementaci považuji za důležité stanovit priority a začít oblastmi, které vedou rychle k viditelným výsledkům. Implementaci provádějí lidé a potřebují mít v průběhu celého procesu pocit dosažených výsledků a dobře odvedené práce. Zdlouhavá fáze úvodního mapování bez jasného cíle může být hodně demotivující.

2. Jak je to se zveřejňováním fotografií z veřejných akcí na internetu. Je to podle GDPR možné?

Rámiš: Zde se opět podle mého názoru po 25.5.2018 nic moc nezmění. Zveřejňování fotografií z veřejných akcí bude většinou kryto tzv. oprávněným zájmem a zpravodajskou licencí. Důležité je vybrat ke zveřejnění jen vhodné fotografie a umožnit dotčeným osobám vznést tzv. námitku proti zveřejnění (která ovšem musí být odůvodněna konkrétními okolnostmi na straně těchto osob). 

To platí i pro fanouškovské stránky hudebních skupin nebo třeba sportovní kluby. Běžné fotografie z koncertů či zápasů uveřejněné v rámci dané stránky například na Facebooku nebo webu fanklubu nejsou problém. Podobně je to s takzvanou streetovou fotografií, což je jeden z nejpopulárnějších fotografických žánrů. Ani tady GDPR dosavadní pravidla v podstatě nijak nemění.

Nonnemann: Musíme odlišit zveřejnění fotografií zachycujících konání či atmosféru veřejné akce, což je činnost, která podle mého soudu obvykle nepodléhá GDPR. Ten, kdo by se snad svým zachycením na fotografii z veřejné akce cítil dotčen ve svých právech, by se měl nejprve domáhat ochrany u soudu postupem podle občanského práva. 

Nutno dodat, že občanský zákoník takovou činnost obvykle umožňuje na základě zpravodajské licence či pokud je to nezbytné pro ochranu práv nějaké osoby. GDPR bude nutné aplikovat až v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob. V takovém případě bude nutno právní důvod posuzovat ve vztahu k účelu, proč tak správce činí.

Pattynová: I v tomto případě považuji za důležitou definici „veřejné akce“. Mělo by se jednat o akci, u které účastníci mohou legitimně očekávat, že bude dokumentována a dokumentační fotografie či videa zveřejněny. Zejména u vnitropodnikových akcí je někdy sporné, zda akce má tento charakter. Z hlediska GDPR považuji za vhodné o charakteru akce a o prováděné fotodokumentaci informovat, např. piktogramy u vchodu s odkazy na zásady zpracování, ve kterých se účastníci mohou dozvědět, jak budou fotografie použity, případně kde mohou uplatnit svá práva. Fotodokumentace by neměla zahrnovat cílené fotografie jednotlivých osob bez jejich souhlasu, pokud to není obvyklé (jako například u fotografií hráčů kolektivního sportu, sportovců, atd. - pozn. red.).

Žůrek: GDPR nijak nezasahuje nebo nebrání pořizovat fotografie z veřejných akcí a zveřejňovat je na internetu. Takové jednání je v prvé řadě občanskoprávní a pořizovatel fotografie a i její následné šíření musí být v intencích pravidel, které pro tyto činnosti stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který GDPR nemění.

3. Takzvaným subjektem údajů jsou i zaměstnanci. Jak by měl podnikatel informovat své zaměstnance o zpracování jejich osobních údajů?

Nonnemann: Stejně jako ostatní subjekty, jejichž údaje zpracovává: úplně, srozumitelně a pravdivě. Co je však v kontextu pracovněprávního vztahu nutné zdůraznit, a co akcentuje například i Evropský soud pro lidská práva v několika aktuálních rozsudcích, zaměstnance je nutné o zpracování jejich údajů, resp. o zásahu do jejich soukromí nutno informovat předem, než k takovéto aktivitě ze stany zaměstnavatele dojde.

Rámiš: Vůči zaměstnancům by měl být zaměstnavatel maximálně otevřený, pokud se jedná o zpracování jejich údajů, zejména pak pokud se jedná o zpracování, které zaměstnanec nemohl rozumně očekávat. O takovém zpracování by se zaměstnavatel měl snažit zaměstnance informovat např. nějakou shrnující informací na svém intranetu a pasáž o zpracování osobních údajů zaměstnanců by měla být také součástí školení, která bude zaměstnavatel ohledně GDPR dělat.

Žůrek: Velmi podstatná vůči zaměstnancům je transparentnost, tj. chovat se k nim korektně a otevřeně, a to i pokud jde o informace o zpracování osobních údajů, které by jim měl zaměstnavatel poskytovat ve srozumitelné podobě. Např. velmi častým „nešvarem“ je instalace kamerového sytému v prostorách zaměstnavatele, aniž by byli zaměstnanci rámcově zpraveni o podstatných aspektech, jako je např. účel, doba uchování záznamu, kde lze získat podrobnější informace atd. Zaměstnavateli transparentní přístup vůči zaměstnancům přinese i výhodu v tom směru, že řádně informovaní zaměstnanci nebudou mít většinou důvody stěžovat si Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pattynová: Doporučuji, aby zaměstnavatelé na svém intranetu nebo jinou vhodnou formou zpřístupnili zaměstnancům zásady zpracování jejich osobních údajů. Tyto zásady by kromě zpracování pro účely pracovního poměru měly popisovat i zpracování údajů v rámci zaměstnaneckých benefitů (včetně GPS ve služebních vozidlech), kamerových systémů, přístupových karet a monitorování IT nástrojů. Samostatné zásady zpracování doporučuji připravit pro uchazeče o zaměstnání a odkaz na ně zahrnout přímo v inzerátu na nabízenou pozici.

Pokračování zítra.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

NASA ukázala, co byste viděli před možná nejbolestivější smrtí ve vesmíru

v diskusi je 140 příspěvků

10. května 2024  11:54

Superpočítače lze využít ke zpracování zajímavých úloh. Vedle hledání nových molekul pro léky,...

KVÍZ: Zapomenuté funkce domácí techniky, po kterých se už nikomu nestýská

v diskusi je 19 příspěvků

13. května 2024

Byly běžnou součástí životů vás, vašich rodičů nebo prarodičů. Většinu z nich dnes však nikdo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zastřešený tank z Cesty do pravěku konečně odhaluje své evoluční tajemství

v diskusi jsou 3 příspěvky

11. května 2024

Dramatický boj stegosaura s ceratosaurem byl ve filmu Cesta do pravěku jednou z nejznámějších scén....

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

v diskusi je 9 příspěvků

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Umělá inteligence od OpenAI má nový pohon. A rovnou ho dává zadarmo

v diskusi je 9 příspěvků

13. května 2024  20:34

Společnost OpenAI vůbec poprvé pořádala živé představení svých pokroků. Hlavní novinkou se stala...

Jak Muskova firma vyřešila problém prvního čipu v mozku člověka

v diskusi jsou 3 příspěvky

18. května 2024

Neuralink je jedna z firem Elona Muska, o které se mnoho mluví. V lednu totiž zavedli její...

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 14 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Proklatě krátkou lanovku v Záhřebu museli zpočátku cestující občas i tlačit

v diskusi je 5 příspěvků

16. května 2024

V Záhřebu najdeme pozemní lanovku, která patří mezi nejkratší zařízení svého druhu na světě. Délka...

Google chce měnit vyhledávání a také ukázal asistenta, který slyší a vidí

v diskusi je 12 příspěvků

15. května 2024  7:53

Společnost Google na výroční konferenci tradičně nazvané I/O, představila řadu novinek. Všechny se...

Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA

Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...