Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Budete si moci dát na web fotky z koncertu i příští týden? GDPR přichází

Už v pátek 25. května začne platit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Ačkoliv se kolem něj rozvinula až trošku hysterická kampaň, ve skutečnosti není revolucí, ale spíše evolucí v ochraně osobních údajů. Máme pro vás odpovědi od odborníků, které vám mohou pomoci.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z hlediska běžného občana vlastně žádné zásadní změny nepřináší, posiluje a zpřesňuje však jeho práva a např. v případě tzv. práva na přístup (práva získat informace o údajích, které jsou zpracovávány o konkrétní osobě, vč. jejich kopie) a dalších obdobných práv výslovně stanoví, že standardně nemůže být poskytnutí takových údajů zpoplatněno. Zavádí i některá nová práva (např. právo na přenositelnost údajů, které ovšem v praxi nebude ve skutečnosti pravděpodobně hrát významnou roli).

Pro firmy a orgány veřejné správy jsou největší změny v určitém větším důrazu na zabezpečení osobních údajů (na to byl kladen důraz ale už i v současném zákoně), ve vedení evidence týkající se osobních údajů, v povinnosti oznamovat bezpečnostní incidenty ÚOOÚ a případně osobám, jejichž data unikla a v povinnosti některých správců a zpracovatelů jmenovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů (tzv. DPO).

Na některé aktuální otázky týkající se GDPR jsme se zeptali čtyř odborníků, kteří se ochranou osobních údajů zabývají, a to Jiřího Žůrka z Úřadu pro ochranu osobních údajů, Jany Pattynové z advokátní kanceláře Pierstone, Františka Nonnemanna z MONETA Money Bank a Vladana Rámiše z MAFRA. Tři posledně jmenovaní jsou také členy Spolku pro ochranu osobních údajů, který sdružuje odbornou veřejnost zabývající se ve své praxi ochranou osobních údajů.

1. Co považujete za největší problém při současné implementaci GDPR?

Žůrek: Paniku, která se kolem GDPR vytvořila a která lidem brání racionálně uvažovat. Ti pak podléhají různým mýtům a pověrám, které se kolem GDPR rozšířily, čímž jsou pak náchylnější stát se obětí různých konzultačních firem a rádců, které jim snadněji a za draho prodají své služby, které navíc nemusí být kvalitní a přistupují na postupy, které ani GDPR nevyžaduje atd. Pro většinu správců je výhodnější připravit se vlastními silami (a většina by to i měla být při troše snahy schopna zvládnout), jelikož oni sami se znají nejlépe a nabyté know-how při implementaci zůstane v organizaci, která nebude závislá na konzultačních službách i v budoucnu. A ušetří.

Rámiš: Podle mě je největším problémem něco, čemu si pro sebe říkám „tunelové vidění“ – často se stává, že při implementaci GDPR ve firmách a orgánech všichni vidí jen GDPR a ochranu údajů a nezamýšlí se nad tím, jestli neexistují nějaké jiné předpisy, které je třeba také dodržovat nebo jiné oprávněné zájmy, které je třeba zohlednit.

Nonnemann: Jistým problémem může být neujasněnost některých nových institutů, které GDPR do českého práva přináší, jako je princip doložitelné odpovědnosti správce a nové procesní povinnosti (povinnost vést záznamy, provádět dopadovou analýzu, jmenovat pověřence atd.). Z toho na jedné straně může pramenit až přepjatá reakce, kdy je GDPR vykládáno velmi restriktivně a často bez ohledu na zvláštní právní předpisy, na druhou stranu se lze setkat i s přístupem, který se spoléhá na to, že plně v souladu s GDPR vlastně nebude nikdo a že tedy není třeba se o soulad s ním příliš snažit.

Pattynová: Myslím, že české firmy se implementace GDPR zhostily velmi dobře, české pobočky nadnárodních korporací jsou často v implementaci dále než jejich mateřské společnosti. Podobnou situaci vidíme i u středně velkých firem. Při implementaci považuji za důležité stanovit priority a začít oblastmi, které vedou rychle k viditelným výsledkům. Implementaci provádějí lidé a potřebují mít v průběhu celého procesu pocit dosažených výsledků a dobře odvedené práce. Zdlouhavá fáze úvodního mapování bez jasného cíle může být hodně demotivující.

2. Jak je to se zveřejňováním fotografií z veřejných akcí na internetu. Je to podle GDPR možné?

Rámiš: Zde se opět podle mého názoru po 25.5.2018 nic moc nezmění. Zveřejňování fotografií z veřejných akcí bude většinou kryto tzv. oprávněným zájmem a zpravodajskou licencí. Důležité je vybrat ke zveřejnění jen vhodné fotografie a umožnit dotčeným osobám vznést tzv. námitku proti zveřejnění (která ovšem musí být odůvodněna konkrétními okolnostmi na straně těchto osob). 

To platí i pro fanouškovské stránky hudebních skupin nebo třeba sportovní kluby. Běžné fotografie z koncertů či zápasů uveřejněné v rámci dané stránky například na Facebooku nebo webu fanklubu nejsou problém. Podobně je to s takzvanou streetovou fotografií, což je jeden z nejpopulárnějších fotografických žánrů. Ani tady GDPR dosavadní pravidla v podstatě nijak nemění.

Nonnemann: Musíme odlišit zveřejnění fotografií zachycujících konání či atmosféru veřejné akce, což je činnost, která podle mého soudu obvykle nepodléhá GDPR. Ten, kdo by se snad svým zachycením na fotografii z veřejné akce cítil dotčen ve svých právech, by se měl nejprve domáhat ochrany u soudu postupem podle občanského práva. 

Nutno dodat, že občanský zákoník takovou činnost obvykle umožňuje na základě zpravodajské licence či pokud je to nezbytné pro ochranu práv nějaké osoby. GDPR bude nutné aplikovat až v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob. V takovém případě bude nutno právní důvod posuzovat ve vztahu k účelu, proč tak správce činí.

Pattynová: I v tomto případě považuji za důležitou definici „veřejné akce“. Mělo by se jednat o akci, u které účastníci mohou legitimně očekávat, že bude dokumentována a dokumentační fotografie či videa zveřejněny. Zejména u vnitropodnikových akcí je někdy sporné, zda akce má tento charakter. Z hlediska GDPR považuji za vhodné o charakteru akce a o prováděné fotodokumentaci informovat, např. piktogramy u vchodu s odkazy na zásady zpracování, ve kterých se účastníci mohou dozvědět, jak budou fotografie použity, případně kde mohou uplatnit svá práva. Fotodokumentace by neměla zahrnovat cílené fotografie jednotlivých osob bez jejich souhlasu, pokud to není obvyklé (jako například u fotografií hráčů kolektivního sportu, sportovců, atd. - pozn. red.).

Žůrek: GDPR nijak nezasahuje nebo nebrání pořizovat fotografie z veřejných akcí a zveřejňovat je na internetu. Takové jednání je v prvé řadě občanskoprávní a pořizovatel fotografie a i její následné šíření musí být v intencích pravidel, které pro tyto činnosti stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který GDPR nemění.

3. Takzvaným subjektem údajů jsou i zaměstnanci. Jak by měl podnikatel informovat své zaměstnance o zpracování jejich osobních údajů?

Nonnemann: Stejně jako ostatní subjekty, jejichž údaje zpracovává: úplně, srozumitelně a pravdivě. Co je však v kontextu pracovněprávního vztahu nutné zdůraznit, a co akcentuje například i Evropský soud pro lidská práva v několika aktuálních rozsudcích, zaměstnance je nutné o zpracování jejich údajů, resp. o zásahu do jejich soukromí nutno informovat předem, než k takovéto aktivitě ze stany zaměstnavatele dojde.

Rámiš: Vůči zaměstnancům by měl být zaměstnavatel maximálně otevřený, pokud se jedná o zpracování jejich údajů, zejména pak pokud se jedná o zpracování, které zaměstnanec nemohl rozumně očekávat. O takovém zpracování by se zaměstnavatel měl snažit zaměstnance informovat např. nějakou shrnující informací na svém intranetu a pasáž o zpracování osobních údajů zaměstnanců by měla být také součástí školení, která bude zaměstnavatel ohledně GDPR dělat.

Žůrek: Velmi podstatná vůči zaměstnancům je transparentnost, tj. chovat se k nim korektně a otevřeně, a to i pokud jde o informace o zpracování osobních údajů, které by jim měl zaměstnavatel poskytovat ve srozumitelné podobě. Např. velmi častým „nešvarem“ je instalace kamerového sytému v prostorách zaměstnavatele, aniž by byli zaměstnanci rámcově zpraveni o podstatných aspektech, jako je např. účel, doba uchování záznamu, kde lze získat podrobnější informace atd. Zaměstnavateli transparentní přístup vůči zaměstnancům přinese i výhodu v tom směru, že řádně informovaní zaměstnanci nebudou mít většinou důvody stěžovat si Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pattynová: Doporučuji, aby zaměstnavatelé na svém intranetu nebo jinou vhodnou formou zpřístupnili zaměstnancům zásady zpracování jejich osobních údajů. Tyto zásady by kromě zpracování pro účely pracovního poměru měly popisovat i zpracování údajů v rámci zaměstnaneckých benefitů (včetně GPS ve služebních vozidlech), kamerových systémů, přístupových karet a monitorování IT nástrojů. Samostatné zásady zpracování doporučuji připravit pro uchazeče o zaměstnání a odkaz na ně zahrnout přímo v inzerátu na nabízenou pozici.

Pokračování zítra.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Hoffmann nechal vypnout rozhlas. Jako jeden z mála komunistů skončil ve vězení

v diskusi je 55 příspěvků

15. června 2024

Před 100 lety se narodil Karel Hoffmann, člen konzervativní kliky uvnitř KSČ, který během okupace v...

Vyhlídkový raketoplán Richarda Bransona letěl naposledy

v diskusi je 13 příspěvků

14. června 2024

Minulou sobotu se uskutečnil historicky poslední let raketoplánu SpaceShipTwo se čtyřmi pasažéry na...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Apple naučil sluchátka nové kousky a chystá se zaplavit vaše obrazovky

v diskusi jsou 2 příspěvky

11. června 2024

Ačkoli byla konference WWDC především o novinkách v operačních systémech a představení „AI“ jako...

Když astronauti na ISS spali, diváky přenosu ze stanice vyděsilo vysílání

v diskusi je 6 příspěvků

13. června 2024  10:15

Americký úřad pro letectví a vesmír na jednom ze svých kanálů vysílá přímý přenos z Mezinárodní...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Apple nám ukázal novinky a kde všude nasadil umělou inteligenci

v diskusi jsou 4 příspěvky

10. června 2024  18:27,  aktualizováno 

V pondělí začal Apple ukazovat novinky v softwarových produktech. Na každoroční konferenci WWDC se...

Ruské radary včasné výstrahy. Ani jim neprospívá válka proti Ukrajině

v diskusi je 21 příspěvků

17. června 2024

V předposledním květnovém týdnu ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruské radarové stanice u měst...

Už 100 let mohou fotbalisté vstřelit gól přímo z rohu

v diskusi je 11 příspěvků

16. června 2024

Už 100 let mohou dát fotbalisté gól přímo z rohu. V červnu 1924 tuto možnost otevřelo svým...

Jakmile zacvaknou kola, přijde uvolnění. Z Austrálie domů v letadle z roku 1960

v diskusi je 5 příspěvků

16. června 2024

Na konci ledna přistála na letišti v Podhořanech nedaleko Chrudimi malá formace letadel v čele s...

Hoffmann nechal vypnout rozhlas. Jako jeden z mála komunistů skončil ve vězení

v diskusi je 55 příspěvků

15. června 2024

Před 100 lety se narodil Karel Hoffmann, člen konzervativní kliky uvnitř KSČ, který během okupace v...

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Jen ať mě kritizují, moje šperky vydělávají, říká zpěvačka Lucie Bílá

Zatím jí to pořád zpívá, ale i Lucie Bílá (58) si uvědomuje, že jednou její kariéra skončí. Hlava ji z toho ovšem...