Trenér Karel Láznička, který přivedl československý tým zatím k poslední medaili, ke stříbru na ME 1985, považuje za největší zásah do pravidel počítání bez ztrát. "Každá chyba znamená bod, což hru výrazně ovlivňuje," upozorňuje Láznička.
"Nové počítání zvýhodňuje útok, který je snadnější než obrana." Leč tu měly změny pravidel posílit. "Proto hodně záleží na perfektním servisu, který má soupeři znesnadnit útok," dodává Láznička.
"Útok si udržel svou důležitost, ale obrana rozhoduje," tvrdí bývalý reprezentační trenér Pavel Třešňák, který se po dvou letech v Kuvajtu ujal extraligového Perštejna. "Jestli chce tým bodovat, musí se umět ubránit. Nestačí čekat na chybu protivníka, je potřeba být iniciativnější. Hodně trenérů opustilo myšlenku, že když se zkazí míč, stačí dobře útočit a máte bod zpátky."
Od roku 1895, kdy volejbal v USA vznikl, se měnila výška sítě. V roce 1910 byl její vrchní okraj 213 centimetrů nad zemí, o dva roky později se zvýšil na 228 a v roce 1917 na 244 centimetrů. Současná výška pro muže 243 centimetrů a pro ženy 223 centimetrů platí od roku 1963.
Další zásahy do pravidel:
1922 - počet odbití míčem je omezen nejvýše na tři údery a zadních hráči nesmějí smečovat u sítě.
1950 - je zavedena útočná čára tři metry od půlící čáry. Při podání je dovolena clona.
1956 - mohou se střídat dva hráči v jednom setu.
1958 - povoleno střídání čtyř hráčů v jedné sadě.
1960 - střídat může šest hráčů v jednom setu a je zakázáno clonění podání.
1968 - může se blokovat podání.
1972 - jsou zavedené anténky, a to 9,4 metru od sebe.
1976 - po bloku může tým hrát ještě třikrát.
1980 - nesmí se blokovat podání, ale není to chyba, když míč přejde na stranu blokujícího družstva.
1992 - do jednotné výstroje hráčů jsou zařazeny také ponožky.
1994 - hráč se může míče dotknout kteroukoliv části těla, i nohou, a podávat se může zpoza celé zadní čáry.
1998 - jsou zrušeny ztráty a první až čtvrtý set se hraje do 25 bodů, do hry vstupuje "obránce" libero.
2000 - při podání je dovolený dotek sítě míčem.
"Nové počítání zvýhodňuje útok, který je snadnější než obrana." Leč tu měly změny pravidel posílit. "Proto hodně záleží na perfektním servisu, který má soupeři znesnadnit útok," dodává Láznička.
"Útok si udržel svou důležitost, ale obrana rozhoduje," tvrdí bývalý reprezentační trenér Pavel Třešňák, který se po dvou letech v Kuvajtu ujal extraligového Perštejna. "Jestli chce tým bodovat, musí se umět ubránit. Nestačí čekat na chybu protivníka, je potřeba být iniciativnější. Hodně trenérů opustilo myšlenku, že když se zkazí míč, stačí dobře útočit a máte bod zpátky."
Od roku 1895, kdy volejbal v USA vznikl, se měnila výška sítě. V roce 1910 byl její vrchní okraj 213 centimetrů nad zemí, o dva roky později se zvýšil na 228 a v roce 1917 na 244 centimetrů. Současná výška pro muže 243 centimetrů a pro ženy 223 centimetrů platí od roku 1963.
Další zásahy do pravidel:
1922 - počet odbití míčem je omezen nejvýše na tři údery a zadních hráči nesmějí smečovat u sítě.
1950 - je zavedena útočná čára tři metry od půlící čáry. Při podání je dovolena clona.
1956 - mohou se střídat dva hráči v jednom setu.
1958 - povoleno střídání čtyř hráčů v jedné sadě.
1960 - střídat může šest hráčů v jednom setu a je zakázáno clonění podání.
1968 - může se blokovat podání.
1972 - jsou zavedené anténky, a to 9,4 metru od sebe.
1976 - po bloku může tým hrát ještě třikrát.
1980 - nesmí se blokovat podání, ale není to chyba, když míč přejde na stranu blokujícího družstva.
1992 - do jednotné výstroje hráčů jsou zařazeny také ponožky.
1994 - hráč se může míče dotknout kteroukoliv části těla, i nohou, a podávat se může zpoza celé zadní čáry.
1998 - jsou zrušeny ztráty a první až čtvrtý set se hraje do 25 bodů, do hry vstupuje "obránce" libero.
2000 - při podání je dovolený dotek sítě míčem.
