Filip Rejlek a Kanaďan Casey Adam Schouten. To jsou dva noví univerzálové Jihostroje s bohatou minulostí a zkušenostmi. Budete se mnou souhlasit, když řeknu, že Budějovice budou mít asi tu nejlepší dvojici univerzálů v celé extralize?
Nikdy nevíte, jak to skutečně dopadne. Nicméně s tím jsme nově tým skládali a věděli jsme, že tuto pozici musíme mít kvalitně zdvojenou. Tak tomu bylo i s Markem Šotolou a Filipem Křesťanem. Věřím, že budeme mít velice dobrou dvojici. Schouten by měl plnit roli jedničky a za zády bude mít Filipa Rejlka.
Kdybych měl použít přísloví, tak dva kohouti na jednom dvorku nemusí dělat dobrotu. Toho se neobáváte?
Ne, neobávám… Od začátku jsme se s Filipem dohodli, že do sezony vstoupí jako dvojka. Naopak věřím, že zdravá rivalita při tréninku bude oba hráče zvedat výš a výš. Samozřejmě, že v závěru sezony, kdy se bude hrát o všechno, bude nastupovat ten lepší. A nikde není napsáno, že Rejlek neodehraje ty klíčové zápasy. Mít dva tak kvalitní univerzály je důležitá věc – hlavně, když se hrají evropské poháry, dva zápasy v týdnu a v play off. Nám se to vyplatilo letos, kdy nám odpočatý Filip Křesťan hrozně pomohl k výhře v Českém poháru.
Zatím jste se složením kádru spokojený?
Ještě chystáme příchod jednoho smečaře. Můj vnitřní pocit je teď už dobrý. Zdvojili a zkvalitnili jsme určité posty a myslím si, že na tom určitě nebudeme hůř než v minulé sezoně. Ale pravda se vždycky ukáže až na hřišti.
 |
Vraťme se ještě k předčasně skončenému ročníku. A rovnou k jeho nejlepšímu momentu. V Lize mistrů jste před narvanou sportovní halou vedli nad italským velkoklubem z Trenta 2:0 a byli jste kousek od senzace. Trentino nakonec vyhrálo 3:2, nemrzí vás ten zápas ještě dnes?
Všichni víme, že ve volejbale platí, dokud nevyhraješ tři sety, nejsi vítěz. A tady se to jasně ukázalo. Trentino jsme dva sety měli pod sebou, ale oni mají strašně zkušené mužstvo. To nám pak i ukázali. Vystřídali nějaké hráče a předvedli, že jsou týmem světové extratřídy, a dokázali se dostat z tlaku a nakonec vyhrát. My jsme možná hráli náš nejlepší volejbal, ale Trentino prokázalo svou kvalitu.
Nebyli hráči Jihostroje s blížící se možnou výhrou nad takovým týmem přeci jen trochu nervózní?
Nervozitou to asi nebylo. Ve špičkovém volejbale, kam jsme se po úspěšném působení v Lize mistrů snad také zařadili, musíte vydržet hrát tři sety na hodně vysoké úrovni. My jsme to však vydrželi jen dva sety. A to je ten rozdíl mezi námi a italskými kluby, které jsou v tomto ohledu stále jinde. Ať už je to tím, že mají v kádru světové hvězdy či rozpočtem na sezonu. My je můžeme nějakým způsobem překvapit, předvést svůj nejlepší výkon či pohrozit, ale těžko lze proti nim podržet výkon po tři sety na 110 procentech. Tady se ukázalo, že k přiblížení se těmto týmům nám ještě chybí krok.
V Lize mistrů jste letos dvakrát porazili Fenerbahce Istanbul a vyhráli celkem 10 setů. Jak ročník hodnotíte?
Soustředili jsme se na ni hodně. My víme, že v domácích soutěžích umíme hrát dobrý volejbal a vyhráváme, ale v Lize mistrů žádné české mužstvo nic velkého zatím nepředvedlo. I proto jsme letos chtěli uspět a myslím si, že se nám to povedlo i v té přetěžké skupině se dvěma italskými kluby, Trentinem a Civitanovou, a mistrem Turecka. Potvrdili jsme si, že když budeme hrát náš nejlepší volejbal, jsme schopni konkurovat. Proti těm úplně nejlepším stále bohužel jen po určitou dobu zápasu. Hvězdy světového volejbalu prostě nastupují v mnohem bohatších klubech.
Nadcházející ročník Ligy mistrů bude hrát jako vítěz základní části Karlovarsko. Může se Jihostroj také ještě dodatečně přihlásit?
Ne. To by nám musela nabídnout evropská volejbalová federace druhé místo pro Česko. Jenže ještě se ani neví, jak se budou poháry a evropské soutěže hrát, takže v to ani nedoufáme. My bychom jako vítězové národního poháru měli hrát Pohár CEV.
V nejlepší evropské soutěži jste se předvedli velice dobrými výkony. Nemrzí vás, že je nebudete moci zopakovat?
Spíš nás mrzí, že jsme nemohli zabojovat o extraligový titul. Play off je vrchol sezony, hrajete ve větších emocích a s jiným nábojem, to nám chybělo. Za evropský pohár jsme rádi, ale Liga mistrů je přeci jen jiná soutěž. Hlavní rozdíl je v tom, že zde máte zaručených šest zápasů ve skupině s nejlepšími týmy světa. Zato v Poháru CEV hodně záleží na losu, protože se hraje systémem doma a venku. Je zde také spousta dobrých mužstev z Polska, Itálie, Německa a Ruska, ale přeci jen je to o stupínek nižší úroveň. I v této soutěži budeme chtít dokázat, že do evropského volejbalu patříme.
Brzy začnete v Českých Budějovicích svou pátou trenérskou sezonu. Dvakrát jste zvedl nad hlavu extraligový pohár a dvakrát národní pohár. Kam jste se za tu dobu posunul?
Jsem rodilý Budějčák. S Jihostrojem jsem spjatý dvacet pět let. Řadu let jsem tady trénoval mládež, takže jsem přesně věděl, jak to v klubu chodí, nešel jsem do neznáma. To, co jsem si při příchodu představoval, se nelišilo od reality. Samozřejmě, že jsem si řadu věcí upravil podle svého, a je to doufám vidět na posunu mužstva a jeho výsledcích za ty čtyři roky. Práce s kvalitním kádrem a zázemí klubu mě hodně posunulo jako trenéra. A já doufám, že jsem i já svou prací mužstvo trochu přiblížil k evropské špičce.
Máte další trenérské cíle?
Každý z nás by chtěl trénovat s těmi nejlepšími hráči na světě. (směje se) Pochopitelně my jsme tady omezení penězi. Ale byl bych moc rád, abychom se mohli ještě víc rozmáchnout a přivést k nám do Jihostroje hráče evropské špičky. Na druhou stranu, klub v rámci svých možností dělá vše pro to, abychom tu měli opravdu kvalitní volejbalisty. To se také odráží ve výsledcích.
Co třeba koučování národního týmu?
To teď není vůbec na pořadu dne. Před měsícem se stal trenérem národního týmu jiný Budějčák – Jirka Novák. My se známe strašně dlouho, hrávali jsme spolu v Jihostroji, máme, myslím, hodně společný pohled na volejbal. Podle mě je to člověk na svém místě a přeji mu úspěch.
I když dění v Jihostroji dobře znáte, najde se něco, co vás v klubu překvapilo?
Do Budějovic na volejbal vždycky chodilo perfektní publikum. Možná mě opravdu překvapilo, že jeho zájem neopadá, stále nám je věrné a chce s námi neustále vyhrávat. To mě samotného ohromně baví a jsem rád, že diváky umíme naší hrou přilákat. Ale pak mě bohužel nemile překvapilo jednání místních politiků v otázce výstavby sportovní haly. Moc mě mrzí, že se to nikam neposunulo. Od roku 1996 je Jihostroj stále na špičce v extralize, zviditelňuje město v evropských soutěžích, pracuje výborně s mládeží, vychovává hráče pro seniorskou a juniorskou reprezentaci. Proto si myslím, že by si klub a hlavně jeho fanoušci určitě zasloužili zázemí haly odpovídající předvedeným výkonům a zájmu diváků.
