Větrné poryvy zlomyslně laškovaly s jejími vlasy i míčky, které si nadhazovala při servisu. Čtyřiadvacátá nasazená Číňanka Čchin-wen Čeng odmítala kapitulovat. Siniaková přemáhala kynoucí únavu i náhle se ozývající bolest v levé kyčli.
Na dvorci číslo 6 se v pondělí večer znovu ukázalo, jaká bojovnost dřímá v sedmadvacetileté ženě, zavilé při hře a usměvavé v soukromí.
„Strašně náročný zápas,“ vydechla po vítězství 6:3, 7:5. „Foukalo, pak se na kurtu objevily paprsky zapadajícího slunce. Po bleskovém přesunu z Německa jsem si teprve zvykala na odlišné podmínky.“
Srdnatý výkon Macháčovi na Norrieho nestačil. Ostatní české duely odložil déšť |
Spíš než vznešené představení nebo promyšleně vedenou partii předvedla urputnou dřinu, snahu jakkoliv poslat míč přes síť a do prostoru vymezeného bílými lajnami.
Když loni na poslední chvíli přiletěla z Turnaje mistryň v Americe na finále BJK Cupu do Glasgow, bez otálení se vrhla do tréninků i utkání.
Wimbledon 2023na iDNES.cz |
Kapitán Petr Pála pronesl, že Kateřina vydrží všechno. A kolegyně Markéta Vondroušová si přisadila: „Ona je Terminátor.“
Podobnou odolnost Siniaková prokazuje taky teď v Londýně. „Extrémní zátěž mi evidentně prospívá,“ říká zvesela, třebaže několikrát zmiňuje, že už není nejmladší a vyčerpání roste.
Minulý týden se zdárně propletla pavoukem v Bad Homburgu, kde si poradila s pěti sokyněmi. Navzdory poranění stehenního svalu získala svou čtvrtou trofej z WTA Tour. K titulům z betonu a antuky připojila taky jeden z trávy, čímž orazítkovala osvědčení své všestrannosti a přizpůsobivosti.
Po sobotním finále proti Italce Bronzettiové ovšem nenastala chvíle slavení a odpočinku, nýbrž totální fofr: „Chvíli po proměněném mečbolu se spustil prudký slejvák. Jen tak tak jsme stihli letadlo do Londýna.“
Po jarním soužení se Siniaková ocitla na vlně, která ji donesla do šťastnějších časů. Proto ani v největším kalupu neláteří.
„Všechno mi splývá. Vlastně pořádně nevím, co se děje. Nestíhám si cokoliv uvědomit. Ale jo, je to skvělé. Super. Jsem moc ráda.“
Z milé Marušky darebačkou. Video klame, říká smutná Bouzková o pařížské aféře |
Naštěstí se vyprostila ze splínů, v nichž uvízla, když se v minulých měsících vlekly její trable se zápěstím. Neznala jejich příčinu. Obcházela lékaře. Pátrání nepřinášelo uspokojivý výsledek. Ani povolení k plné zátěži ji nevysvobodilo.
„Bolest byla stejná jako na začátku, což mě psychicky ubíjelo. Bála jsem se. Nemohla jsem se do tréninku opřít.“
„Už jsem byla i protivná. Vadilo mi, že nevidím pokroky. Trápila jsem se a nadávala.“
Děkuje za trpělivost a podporu rodičům, partnerovi Tomáši Macháčovi i slovenskému kouči Petru Huberovi, jehož si najala pro letošní sezonu.
V jejím případě stoprocentně platí, že v nesnázích se projeví charakteristické vlastnosti daného člověka.
„Nemůžu být pořád nahoře. Kariéra je klikatá. Musím si všeho víc vážit. I když se mi nedaří, mám přece krásný život.“
Na žebříčku se nově vyšvihla na 32. místo. Na dohled má elitní třicítku, v níž by se po Wimbledonu mohla objevit vůbec poprvé.
Za svou vytrvalost by si to zasloužila.