Zmíněnou krizi zažily Siniaková a Ostapenková proti slovensko-ruské dvojici Kužmová, Panová, s níž v super tiebreaku ztrácely už 6:9.
„A pak se to zrovna sešlo, že Jelena returnovala a dvakrát servírovala, takže já se ani nedotkla míče a bylo to 9:9,“ ohlížela se česká tenistka už jako deblová šampionka turnaje.
Ve finále společně s vítězkou Roland Garros 2017 předčily Ukrajinku Kičenokovou a Rumunku Olaruovou 6:2, 4:6 a 10:8.
„Super tiebreak jsme podchytily dobře,“ pochvalovala si Siniaková, která letos triumfovala na turnajích v Melbourne a Madridu, na grandslamovém Roland Garros i olympijských hrách v Tokiu.
Nyní do sbírky přidala i Moskvu, kde jí navíc po ceremoniálu a pózování s trofejí čekalo překvapení. Češka na tiskové konferenci čelila otázkám nejen od žurnalistů, ale i od dětí. A odpovídala jim plynulou ruštinou.
Jak jste si netradiční tiskovku užila?
Byla zajímavá, všechny děti se ptaly na emoce a taky, jestli jsme před zápasem byly nervózní.
Vondroušová na moskevské finále nedosáhla, Siniaková slaví titul ve čtyřhře |
Měla jste tedy trému, když šlo o finále?
Ani ne, řekla bych, že jsem byla nervózní tak, jak to před zápasem má být. Prostě jsem se snažila hrát dobře. Možná jsem jen byla zklamaná, když nám utekl druhý set, v něm jsme trochu zbytečně spěchaly a chybovaly.
Proč jste se vůbec s Ostapenkovou dala dohromady? Předtím jste s ní hrála jen v roce 2019 v Dubaji.
Chtěla jsem tady hrát debla, mám tady druhou půlku rodiny, takže jsem tady chtěla pobýt o něco víc. Hledala jsem parťačku, ale buď hodně holek už nechtělo hrát debl, nebo byly domluvené s někým jiným. A právě proto, že jsem už s Jelenou hrála, tak jsme se domluvily. A dopadlo to.
Zmínila jste rodinné vazby, váš tatínek z Ruska pochází. Stihla jste příbuzné navštívit?
Moc času jsem neměla, protože i když jsem šla ven, tak se furt nikam vyloženě nesmí. Před turnajem jsem se viděla s babičkou, při finále jsem se se všemi viděla z tribuny. Budu v Moskvě ještě dva večery, tak budu muset všechny stihnout.
Potom vás od 1. listopadu čeká Pohár Billie Jean Kingové, vnímáte Moskvu jako dobrou přípravu?
Těžko říct. Doufám, že v Praze nebudu vždy jenom do debla, ale uvidíme, jak se to sejde. Nejlepší by bylo, kdyby to vždy bylo 2:0 už po dvouhrách. Ale samozřejmě jsem ráda, že jsem vyhrála titul, doufám, že v tom budu pokračovat třeba i v Praze. Je skvělé, že hrajeme doma, moc se těším.
Česká tenisová síla. Byť chybí hvězdy, Krejčíková a spol. dychtí po trofeji |
Už tedy se spoluhráčkami vytváříte týmovou atmosféru?
Maky (Vondroušová) a Terka (Martincová) tady taky hrály, tak jsme si dělaly srandu, že už se připravujeme. Ale zatím jsme jely každá sama za sebe, takže to ještě nebylo tak cítit. Ale myslím, že až se příští týden všichni sejdeme, tak atmosféra určitě přijde.
Vybaví se vám i finále z roku 2018, ve kterém jste proti Američankám vyhrála oba singly?
Myslím, že až se v O2 areně objevím, vzpomenu si na to. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek a ty emoce určitě hned vyplynou na povrch. Hrozně moc se těším, že to bude v Praze. Atmosféra bude super. Dáme do toho maximum, aby se nám to zase povedlo.
Třeba podobně jako v Moskvě.
Ještě mám před sebou dva důležité turnaje (BJK Cup a Turnaj mistryň). Z nich bych taky chtěla tituly, takže musím furt makat, abych ještě poslední dva kroky zvládla a aby se to povedlo co nejlíp.
