Do obličeje se jí promítala únava i rozhořčení. Utkání se nevyvíjelo, jak si představovala. Štvala ji tuniská soupeřka. Podrážděně tišila dokonce i manžela Michala, který ji jako obvykle vášnivě povzbuzoval z její lóže.
Okolnostem navzdory si ovšem v pátek vyválčila místenku mezi posledních šestnáct. Po výsledku 6:1, 4:6, 6:4 její newyorská mise trvá dál. Ve dvouhře pokračuje jako poslední Češka.
ZPRAVODAJSTVÍPlíšková zvládla krizi a je v osmifinále |
Po jasném začátku se rozpoutala napínavá bitva. Čím jste ji rozhodla?
Byl to zvláštní zápas. Do stavu 6:1, 2:0 jsem hrála docela dobře. Jenže pak jsem měla problémy při vlastním servisu. Ztratila jsem dost energie. Do potíží jsem přivedla spíš sama. I když ona se zlepšila a občas ani sama netušila, co hraje. Na konci mě podrželo podání, odvrátila jsem pár brejkbolů. Z výkonu nemám nějak bezva pocit, ale vítězství se počítá.
Co vám v kritických chvílích letělo hlavou?
Nehrálo se mi dobře, ani fyzicky jsem necítila nejlíp, ale zůstávala jsem v klidu.
Občas to tak nevypadalo, víte?
Myslíte tu rozmlácenou raketu? Štvalo mě, jak se zápas zkomplikoval. Začala jsem dobře, ona se pak dvakrát nechala ošetřit, asi třicetkrát trefila „prase“. Je trošku herečka. Jednou se vzteká, jednou se strašně raduje.
Uleví se vám poté, co praštíte raketou?
Někdy jo. Když člověk drží zlost v sobě, může to být na škodu. Tentokrát jsem si ji vylila a bylo mi docela dobře. Sice jsem prohrála asi pět míčků v řadě, ale cítila jsem se fajn.
Kolikátý kus jste letos roztřískala?
Pár jich bylo. Občas nějaká zařve i v tréninku, což vy nevidíte. Jednu jsem rozbila na turnaji v Cincinnati. Do Ameriky jsem si jich vezla sedm, zůstalo mi jich ještě pět, což je pořád OK.
Z jakého důvodu jste se necítila nejlíp fyzicky?
Nemyslím, že to má jednu příčinu. Jednak bylo teplo, i když ne úplně extrémní. Možná se taky projevilo, že vývoj utkání byl ve vlnách nahoru dolů. Horší den na grandslamech občas přijde.
Za některými balony jste se ani nerozběhla. Šetřila jste šťávu?
Ne, že by se mi nechtělo běžet, ale někdy jsem docela blbě četla její údery. Hlavně z forhendu do toho střílela. Energie jsem neměla na rozdávání, takže jsem míček párkrát nechala proletět.
Koncovku jste zvládla i díky zkušenostem?
Asi jo. Na tříseťáky si věřím. Vím, že už mě další set nečeká, tak jsem schopná nechat na kurtu úplně všechno, i když už sil třeba nemám tolik.
V neděli natrefíte na Britku Kontaovou. Jak si na ni věříte?
Známe se velice dobře. Naposledy jsme se utkaly ve finále v Římě. Letos se jí daří výborně. Byla v semifinále v Paříži a ve čtvrtfinále v Londýně. Vždycky jsem ji vnímala jako výbornou tenistku. Má slušný servis, velké zbraně.
Pamatujete si ještě, že jste se v roce 2011 střetly na akci ITF v Přerově?
Ano. Je přirozené začínat na nižší úrovni a vypracovat se až sem, na grandslamy. S Johannou jsme se potkávaly dost často, protože jsme zhruba stejně staré. Ještě si pamatuju, když reprezentovala Austrálii. Znám její příběh, její styl. Nic mě nemůže překvapit.
