Debl na travnatém grandslamu opanovala po boku Sie Šu-wej z Tchaj-wanu, navázaly na společný triumf z roku 2019. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za čtyři roky budu mít syna a vyhraju Wimbledon znova, tak si poklepu na hlavu,“ přiznala 37letá Strýcová ve středu na Spartě.
V dubnu jste se vrátila na kurty pro rozlučkové turné, definitivně skončit plánujete na US Open. Nenahlodal vás Wimbledon, že chcete raketu odložit hned po obřím úspěchu, nebo že s ní naopak vydržíte déle?
Hlavou mi problesklo, jestli teď není správný moment skončit, protože líp už to nejde. Ale jsem člověk, který když si dá plán, tak ho chce splnit. Na Wimbledonu jsem si tajně přála uspět, a když se mi to povedlo, tak se teď jdu s tenisem opravdu loučit. Už jsem rozhodnutá, že skončím na US Open. Zároveň jsem šťastná za to, co se mi povedlo.
Máma má titul. Strýcová slaví na Wimbledonu, se Sie Šu-wej urvaly debl |
Takže vás nic nepřesvědčí pokračovat?
Ne, protože za tím stojí hrozně moc dřiny, hlavně co se týče starání o syna. Sice mám babi, mámu a tchyni, ale Vincent není zrovna spací dítě, takže vidina jet dál v tomhle tempu je nepředstavitelná. Nechci si stěžovat, je to můj výběr, ale dělat to na plný úvazek je složité. Mám ještě Prahu a US Open, ale pak se chci věnovat malému i sobě.
Jak si vysvětlujete, že se vám i po dlouhé mateřské pauze podařilo uhrát takový úspěch?
Ještě jsem ho pořádně nezpracovala. Upřímně nevím, asi se spojilo, co jsme zažily se Šu-wej v roce 2019. Obě máme hrozně rády hraní na trávě a někdy když přijedete na nějaké místo, tak se vám vrátí dřívější pocity. Zápas od zápasu jsme se zlepšovaly, finále bylo hezké na koukání, hrály jsme dlouhé výměny, voleje... Asi jsme prostě dobré. (smích)
Jak jste si užila tradiční bál šampionů?
Nestihla jsem z něj skoro vůbec nic, přišly jsme ve 23:15 a ples skončil ve dvanáct. Předtím jsme měly tiskovku a dopingovou kontrolu, šla jsem tam bez umyté hlavy. Ale chtěla jsem tam být aspoň na chvilku, slyšela jsem proslov Markéty a Carlose (vítězů dvouher Vondroušové a Alcaraze).
A oslavy zde doma plánujete?
Úspěch by se oslavit měl, ale když máte děti, tak je to bolavější, protože vás brzo ráno probudí. Takže oslava určitě bude, jen asi lehčí.
Dokážete teď s odstupem času popsat, co s vámi londýnské tažení dělalo po emoční stránce?
Během těch dvou týdnů jsem prožívala emoční horskou dráhu. Ráno před finále jsem se probudila a brečela u každé zprávy, která mi přišla. Nevěděla jsem, jak budu odpoledne fungovat, ale pak jsem přijela do areálu a měla hroznou chuť do zápasu. A během finále jsem byla nejvíc soustředěná z celého turnaje. Po něm jsem byla spíš šťastná, i když při proslovu jsem cítila i dojetí.
Pohádka má happy end. Neuvěřitelné, slavit budu dlouho, jásala Strýcová |
Jak moc vám k titulu pomohl fakt, že jste se v září 2021 stala matkou?
Strašně moc. I během finále jsem si říkala, že na mě pak bude syn čekat a že je mu jedno, jestli vyhraju, nebo prohraju. Mateřství vám změní život.
A malý Vincent vás ve Wimbledonu viděl i na kurtu?
Ano, ve druhém kole, ale po pár gamech chtěl jít za mnou, ještě nechápal, že nesmí. Důležité je, že mě hrát viděl. A můžu říct, že být mámou je víc než být wimbledonskou vítězkou, můj syn je pro mě nejdůležitější na světě, i když je skvělé mít zároveň kariéru.
Chtěla jste během tréninku na návrat s tenisem definitivně praštit?
Ano, byly momenty, kdy jsem si říkala, že tohle nemám zapotřebí. Ne že by mě něco bolelo, ale bylo náročné, že opouštím syna a jdu na tenis.
Jak jste to překonala?
Nejsem člověk, který se vymlouvá. Můžete si jít za svými sny, ale důležité je vytrvat. Matky v sobě mají sílu, díky které mohou dokázat všechno. A když se to třeba nepovede, tak to aspoň zkusíte. Uvědomíte si, že děláte, co můžete.
Co vás čeká v nejbližších dnech?
Nejdřív si musím odpočinout a zregenerovat, potom začnu chodit k fyzioterapeutovi, aby mi vyléčil rameno a kotník. A pak se začnu hýbat a vracet do své rutiny.
Vaší další akcí bude první srpnový týden turnaj v Praze. Těšíte se?
Strašně moc, jen se musím dát zdravotně dohromady. Udělám maximum, abych byla v co nejlepší formě. Před domácími diváky hraju moc ráda.
Dokážete nastínit vaše ambice ve dvouhře?
Asi pojedu na vlně z Wimbledonu, že sebevědomí mám a věřím si. Uvědomila jsem si, že hraju dobrý tenis, že můžu soupeřky potrápit a vyhrát pár zápasů. Ale viděla jsem přihlášky a budou hrát dobré hráčky.
