Její instagramový podcast má dvojsmyslný název U Baru. Na „povinnou“ bábovku už do něj dostala i Jaromíra Jágra. „Napsala jsem mu esemesku, on zrovna dělal něco na Kladně a říkal, že se mi ozve. Já si myslela, že možná zapomene, ale ozval se a domluvili jsme se na čase. Bylo to úžasné,“ oceňuje Strýcová.
Semifinále na pražském turnajiZpravodajství |
Pokud by z koníčka později učinila zaměstnání, stala by se další z poměrně dlouhé řady úspěšných sportovců, kteří přeběhli na opačný břeh mediálního světa a z respondentů se proměnili v tazatele.
„Obtížná práce,“ hodnotí Strýcová své začátky. „Musíte být soustředěný na toho, s kým děláte rozhovor, i na vaše otázky. Stojí to hodně času, ale těším se, až jednou třeba budu mít nějaké studio a budu s tím člověkem mluvit i z očí do očí.“
Ve čtvrtek plánuje zpovídat Petru Kvitovou. Další seznam už má v hlavě: „Spoustu osobností, ale ty vám neprozradím.“
Zato největším snem se netají, neboť v tomto případě asi není co zakřiknout.
„Mám ho, ale nikdy se to nestane,“ vypálí Strýcová. „Michael Jordan. Ten pro mě byl vždycky největší osobnost sportu a teď tím spíš, že jsem se koukala na ten dokument (The Last Dance). Je to pro mě člověk, kterého obdivuju. Ale nezkoušela jsem ho - a ani zkoušet nebudu,“ usměje se.
Na podobně velké plány je času dost. „Jsem v tom úplný začátečník, nejsem vůbec dobrá,“ vypráví Strýcová. „Ale baví mě i ta kritika. Potřebuju se hrozně zlepšit. Nejdřív začnu v Česku, pak třeba můžu do světa.“
A hlavně ji ještě pořád zaměstnává tenis. Na pražském turnaji O pohár prezidenta ČTS, první akci v nové éře povinných roušek a prázdných tribun, ji v semifinále vyřadila Karolína Muchová.
„První set hrála Kája v podstatě bezchybně a mně trvalo, než jsem se rozjela a tělo začalo fungovat. Ani mě moc k ničemu nepustila,“ hodnotila Strýcová, která nakonec Muchové podlehla v super tiebreaku (1:6, 6:4, 6:10).
Podstatnější než výsledek byla možnost konečně hrát. „Protože když jsou nahoře a na lajnách rozhodčí, tělo se vyburcuje úplně jinak než na tréninku. I nervy pracují,“ říkala a potěšilo ji, že zpoza plotu slyšela povzbuzování: „Jsem ráda, že lidi našli skulinku a mohli se koukat. Pro fanoušky musí být hrozně těžké nemít tenis. Je bezva, že jich tu pár bylo, že si našli cestu.“
Teď Strýcovou čekají týmové soutěže i tréninky na antuce. „S mojí hrou je to nejobtížnější povrch. Musím se do toho dostat, začít zase klouzat. Je to nápor na tělo.“
I proto se hodí moderátorská změna rytmu. A kdo ví, třeba jednou i s vysněnou basketbalovou ikonou ve studiu.