Teprve popáté se Krejčíková ve dvouhře představila v hlavní soutěži na jednom ze čtyř nejslavnějších turnajů.
Zpravodajství z finále Roland Garros |
Kdo by ji před dvěma týdny tipoval na finalistku, nebo dokonce na vítězku pařížské slavnosti, byl by drtivou většinou pozorovatelů považován za pošetilce či neználka.
Sama přijela do města pod Eiffelovou věží tělesně i duševně vyčerpaná z předchozí akce ve Štrasburku, kde získala svůj první titul na WTA v kariéře.
V prvním utkání prohrávala s Kristýnou Plíškovou 5:7, 1:3. Povstala však, otočila skóre a vydala se na túru k výšinám.
Překonala panický záchvat, který ji přepadl a ochromil před utkáním s Američankou Sloane Stephensovou.
 |
Odvrátila pět setbolů v partií s Coco Gauffovou, budoucí superstar.
Při mečbolu, který si proti ní vydřela sténající a křičící Řekyně Sakkariová, odvážně zaútočila. Poté se nesložila po sporném výroku rozhodčího v napínavé koncovce.
Obdivuhodně zvládla psychický pres, který doprovází mač o pohár, zvlášť v případě novicky. Neroztála v žáru bitvy.
Nevzdávala se. Nepropadala bezmezné euforii. Hrála s lehkostí a klidem, pestře a chytře.
Roland GarrosPříloha iDNES.cz |
Získala si obdiv a sympatie fanoušků i odborníků. Diváky dráždila snad jen delšími pobyty v zákulisí v přestávkách mezi sety a opakovanými nadhozy při servisu.
Zdá se až nepochopitelné, že své umění naplno vybalila až v pětadvaceti letech. Teprve loni se na singlovém žebříčku prodrala do Top 100.
Vždycky byla šikovná, v deblu excelovala. Ani při singlovém plahočení po podnicích kategorie ITF nepřestala pracovat, zlepšovala se a postupně si upevňovala sebedůvěru, kterou v Paříži geniálně smíchala s pokorou.
Využila příležitost, jež se naskytla.
Její zjevení na jednom z nejsledovanějších tenisových jevišť může inspirovat nejen sportovkyně a sportovce. Úspěch může přijít, byť už ho nečekáte.
Barbora Krejčíková si zasloužila triumf, o kterém snila.
Čímž vzkazuje, že ji kdekdo může napodobit.
Nic není nemožné.
