Jaké to je být v týmu nejstarší z hráčů?
Je to úplně jiná pozice, ale nijak to nepociťuji. Beru to, jak to je, občas si z toho dělám srandu. Čeká to každého. Jak říkal kapitán, jsem mazák, jenže na čtyřhru pořád nejsem tak starý. Tam patřím k juniorům, dá se říct.
V mužstvu jste zažil Radka Štěpánka, který býval bavičem, staral se o pohodu. Přiučil jste něco od něj?
Nějaký vtipálek v týmu být musí, aby byla dobrá atmosféra. Všichni se doplňujeme, není tady v uvozovkách nějaký hlavní kašpar, který všechno vede. Jsme tady jako tým, všichni občas vtipkují. Nikdo nevyčnívá, bojujeme všichni za jednoho a jeden za všechny.
Respekt u soupeřů i partnerky. Macháč zaujal v deblu, Siniaková ho inspiruje![]() |
Vzpomenete si na svoje daviscupové začátky v roce 2015?
To jsem byl mladé ucho. Sbíral zkušenosti, rozkoukával se. Teď jsem přešel na druhý břeh. Jsem klidnější, už vím, co od toho očekávat. Už jsem víc v pohodě, nedělám si hlavu z maličkostí, ze kterých bych třeba před patnácti roky dělal nějaké čoro moro.
Takže jste klidnější?
Ano, něčím jsem si prošel, nedělám unáhlené závěry z věcí, co se třeba nepovedou. V tenise je dobré, že i když se nedaří, turnajů je hodně. Máme proti fotbalu výhodu, že každý týden je další šance uspět. Výsledek může přijít každý týden, což je fajn.
Označil jste se za půlhráče. Proč?
Když jsem hrál dvouhru, paradoxně jsem si z deblistů dělal srandu, že jsou půlhráči. Nečekal jsem, že do toho dospěju taky. Beru to s humorem a nadsázkou. Umím rozdat i přijmout.
Už jste se smířil s tím, že dvouhru nehrajete?
Bylo obtížné ze singlu před několika lety odejít. Nebo si vzhledem ke zraněním říct, že už to dál nejde. Vzal jsem to s pokorou, se ctí. Jiná možnost než stát se půlhráčem ani nebyla. Jsem rád, že to vyšlo.
Lehečka o Davis Cupu a titulu: Gratuloval mi i Sinner, na dřevěného hada koukali![]() |
Jeden z prvních daviscupových zápasů jste odehrál proti Indovi Rohanu Bopannovi, který je nyní světovou deblovou jedničkou. Co na něj říkáte?
Být ve čtyřiceti třech letech světová jednička! Klobouk dolů. Zasloužil si to, poslední roky předváděl skvělé výkony. Hrál hodně velkých turnajů. Ve čtyřhře je věk fakt jenom číslo. I Ram, který je pátý na světě, má třicet devět let. Viděli jste, jak hrál Paes a tihle nestorové. Ve dvouhře by se stát nemohlo, že čtyřicátník vyhraje turnaj. Ve čtyřhře jste dva, máte půl kurtu, nemusíte se tolik hýbat. Roman, tak říkám Bopannovi, má skvělé cítění, ví, kam se pohnout. To jsou zkušenosti. Hraje úsporně.
Takže i vy máte před sebou ještě dlouhou kariéru?
(usmál se). Musíte mít lásku k tomu, co děláte. Cestovat, tělo máte polepené, klouby, všechno.
V deblovém žebříčku jste na 45. místě, nejvýše v kariéře...
... Číslo je to pěkné, ale nebýt Tomáše bylo by ještě lepší (Tomáš Macháč s Číňanem Čangem ho vyřadili ve čtvrtfinále Australian Open).
Už jste si to s ním vyříkal?
Už když jsme si podávali ruce u sítě, tak se mi omlouval, protože ten den bylo fakt neskutečné, co ti dva kluci předvedli. Byli jsme (s Uruguaycem Arielem Beharem) bez šance, přejeli nás. Byla to škoda, protože jsem hrál dobře ten den. Nedali nám čuchnout.
Duel s Izraelem provázejí mimořádná opatřeníBezpečnostní opatření doprovázející víkendovou kvalifikaci Davisova poháru mezi českými a izraelskými tenisty jsou největší za poslední desetiletí. Několikanásobně přesahují standardní zajištění, návštěvníky čekají důkladné kontroly, pořadatelé nedoporučují přicházet s velkými zavazadly. ČTK |
Věříte v další posun?
Budu se snažit dělat všechno proto, aby se číslo zmenšovalo. Nejlépe, aby bylo jednociferné. Sezonu jsme začali velmi dobře. Kdybyste nám řekli před lednem, že budeme hrát čtvrtfinále Australian Open a semifinále v Hongkongu, že za dva týdny uděláme nějakých čtyři sta padesát bodů, tak bychom to brali. Pevně věřím že v těch výkonech budeme pokračovat.
Ve středu hokejisté Třince hostí Kladno s Jaromírem Jágrem. Nemrzí vás, že se na utkání nedostanete?
Už jsem ho párkrát viděl bruslit, byl jsem na nějakých zápasech na Spartě. I na Kladně jsme byli s klukama. Jsem velký fanoušek sportu, rád bych šel, ale stejně máme tréninky, takže to nejde.
Hotel a hala ve Vendryni jsou spojené chodbou. Máte možnost si někam zajít ven?
Byli jsme jednou v obchodě koupit si zubní pastu, jinak neustále procházíme tunelem a vzduch vidíme tak nejvýše z okna, když si ho otevřeme. Je to bohužel součást tohoto týdne. Musíme se snažit být co nejvíce ready, abychom o víkendu předvedli co nejlepší výkony.
Takže se nechystáte na nějakou túru po nedalekých Beskydách?
Za prvé jsem trochu lenoch a za druhé už nejsem nejmladší, takže túry pro mě nejsou. Na čtyřhru to ještě je, ale už nejsem junior jako tady Kuba Menšík. I kdyby túra byla, dobrovolně bych nešel (směje se).