I takové pocity měl Vít Přindiš, když o víkendu obdržel ve Francii pohár pro šampiona pohárového seriálu.
„Říkal jsem si: Kdybych tu stejné výkony zopakoval za rok, nikdo by se nezlobil. Ale věděl jsem, že při olympiádě tu závod kajakářů nepojedu. Tak jsem aspoň všem dokázal, že tahle moje sezona byla vážně dobrá.“
Na pařížských hrách se v kategorii K1 nepředstaví, protože pod pěti kruhy v ní může startovat pouze jedna loď za zemi.
A přestože je Přindiš jedním z nejlepších na světě, v českých barvách zároveň závodí Jiří Prskavec, lídr světového žebříčku. Ten sice v celkové klasifikaci Světového poháru skončil o dvě příčky níže, zato letos vybojoval zlato na mistrovství Evropy a stříbro na mistrovství světa.
Paříži, já už jedu. Prskavcova naděje na unikátní olympijský dvojboj zase ožila |
A právě oba šampionáty (které se do pořadí poháru nezapočítávají), zvládl Přindiš hůře.
V interní české kvalifikaci jej tudíž Prskavec porazil „na body“ a na hry pojede v červenci 2024 on.
Je pravidlo o omezení počtu lodí spravedlivé? Jistě, není.
Kvantita (zemí) přebíjí kvalitu (závodníků).
A kdo za toto pravidlo může? Prapříčinu můžeme hledat ve velmi skromných olympijských kvótách pro jednotlivé sporty, jež rozděluje MOV. Proto smí v Paříži startovat na hrách jen 21 kajakářů.
Není to ale MOV, kdo tlačí na zastoupení maximálně jedné lodě na zemi v každé kategorii.
Dokonce ani Mezinárodní kanoistická federace ICF to nevyžaduje, o čemž svědčí, že v závodech rychlostních kanoistů mohou v Paříži startovat i dvě lodě z jedné země.
Problém tkví ve vedení úseku vodního slalomu.
„Jim se líbí, když jsou na stupních vítězů tři různé státy,“ říká Jiří Prskavec starší, kouč svého syna i Přindiše. „Nechtějí, aby tam byly třeba dvě britské vlajky vedle sebe jako v Londýně 2012. Od té doby už dvě lodě z jedné země startovat nemohou. Osobně mi takové uvažování nedává smysl, zvlášť když rychlostní kanoisté tohle pravidlo nezavedli.“
Také Přindiš soudí: „Bohužel tím zabíjejí kvalitu olympijského závodu.“
Neobstojí ani námitky funkcionářů z úseku vodního slalomu ICF, že co největší počet startujících zemí je žádoucí kvůli zajištění pevné pozice jejich sportu v programu her. „I Jiří Kejval (člen MOV) nám potvrdil, že tento argument je lichý,“ říká Přindiš.
Jiří Prskavec mladší coby člen komise sportovců ICF vyvinul se svými kolegy značné úsilí, aby došlo k úpravě stávajícího pravidla.
„Snažili jsme se ve velkém, ale neuspěli jsme,“ líčí. „Upřímně řečeno nevím, proč je komise vodního slalomu přesvědčena, že našemu sportu by uškodilo, kdyby na olympiádě byla příliš velká úspěšnost jednoho státu.“
Asi jsem si špatně obrousil pádlo. O Přindišově neobhajobě světového zlata |
Změnu pravidla už před Paříží nikdo neprosadí, usilovat o ni mohou až pro další hry v Los Angeles 2028.
„Zavedl bych, že první desítka světového žebříčku, ve které bývá okolo osmi států, by měla olympiádu zajištěnou na jméno a pak by následovaly další země po jedné lodi. Prospělo by to úrovni olympijského závodu,“ vykládá Prskavec starší.
Přindiš doplňuje: „Nebo aspoň top 5 z žebříčku.“
Prskavec mladší se usměje: „Uvidíme, co se nám povede vybojovat.“
S Přindišem jsou tréninkovými sparingpartnery, vzájemně se hecují k lepším výkonům. Boj o olympiádu jejich přátelský vztah nikterak nenarušil.
„Kritéria byla daná dopředu. Jířa si olympiádu vyjel a zasloužil,“ říká Přindiš. „Já udělal maximum, abych se mu dorovnal, sezonu jsem měl výbornou, jen mi nevyšla obě mistrovství. Není nejmenší důvod, aby byl vyzněním souboje o hry náš dosavadní vztah narušený.“
Přestože se v závodě kajakářů v Paříži na start nepostaví, naději na účast pod pěti kruhy stále živí. V červnu budou v dodatečné světové olympijské kvalifikaci k mání tři poslední místa v nové kontaktní olympijské disciplíně kayakcrossu.
„I proto jsme se s Vítkem domlouvali, že se nyní na kros mnohem více zaměří,“ vysvětluje kouč Prskavec starší. „Věřím, že je schopný se v něm do Paříže probojovat.“
Skutečnost, že bude královský olympijský závod kajakářů sledovat jen jako divák, by potom byla mnohem méně bolestivá.