Loni v Augsburgu po excelentní finálové jízdě dosáhl poprvé v kariéře na světové zlato. V aktuální sezoně navíc vévodí celkovému pořadí Světového poháru a je druhý ve světovém žebříčku.
„Ale obě mistrovství jsem letos pokazil. Evropa ani svět mi nesedly,“ posteskl si. „Je to paradox, jinak se celou sezonu cítím dobře a další závody byly vážně povedené.“
V londýnské semifinálové jízdě si připsal v sobotu trestný dotek už na brance číslo 5. Hned mu v mysli naskočilo: To ještě dokážeš zachránit, i s jedním šťouchem umíš postoupit do finále.
„Jenže brzy přišel další šťouch. Pak už jsem se s tratí víc pral, víc jsem riskoval a věci mi nevycházely, jak jsem si přál. A když jsem potom nabral ještě třetí šťouch, bylo mi jasné, že postup už je nereálný.“
Slabou útěchou byl pro něj rychlý čistý čas a vydařená spodní třetina trati. V pořadí semifinále se našel až na 24. místě.
Kde hledat příčiny nečekaného výpadku jinak velmi spolehlivého kajakáře, jenž byl během kariéry trojnásobným mistrem Evropy a dvakrát na stupních vítězů světového šampionátu?
Odpověď možná překvapí: „Asi jsem si špatně obrousil pádlo.“
Většinou, když ráno před závodem necítí pádlo v rukou ideálně, ošmirgluje ho a umyje mýdlem.
„Dneska mi ještě při rozježdění připadalo v pohodě,“ líčil. Ale pak se rozjel ze startu semifinále a najednou ho napadlo: Jako bych měl v ruce nějaké cizí.
„Zní to dementně, já vím,“ pousmál se, když o svých pocitech vyprávěl. „Ale bylo to fakt podivné. Začal jsem najednou na pádlo až příliš myslet, což byla chyba, protože jsem byl rázem v každé bráně o pár centimetrů jinak, než jsem chtěl být. Z toho pramenily šťouchy, které normálně nedávám.“
Voda v londýnském Lee Valley je odlišná od té na Přindišově domovském kanálu v pražské Troji.
„Je tu mnohem čistší a víc chlorovaná, má tak jiné parametry než naše krásná Vltava. Tam naopak na pádlo používáme před každou jízdou hlínu a písek, kterými ho krásně obrousíme. Tady jsem měl najednou pocit, že mi s ním ruka provádí něco jiného, než má. Ale rozhodně se na to nechci vymlouvat.“
Přindiš je - a vždy byl - nesmírně poctivý dříč, který sice zůstával v Česku poněkud ve stínu olympijského vítěze Prskavce, svého sparingpartnera z tréninkové skupiny, zároveň však léta patří mezi nejužší světovou špičku.
PŘED ROKEM NA MS: Vít Přindiš s rodinou a zlatou medailí z MS ve vodním slalomu v Augsburgu.
V jakékoliv jiné zemi by měl nominaci na olympiádu výrazně snazší. Jenže v Česku mu potřetí v řadě zůstala v kategorii kajakářů zapovězena.
Ve složité spleti nominačních kritérií pro hry v Paříži nejen že Prskavec vyjel v Londýně olympijské místo v K1 muži pro Česko, zároveň nasbíral podle českých nominačních pravidel i dostatek bodů, aby získal toto místo výhradně pro sebe na jméno.
A jelikož na hrách může každou zemi reprezentovat v každé „klasické“ kategorii pouze jedna loď, znamená to stopku na olympijském kajakářském semaforu pro Přindiše.
Paradoxně, ještě před sobotními finálovými jízdami kajakářů měl malou naději, že se mezi ním a Prskavcem rozhodne o startu v Paříži až při jarní nominační sérii. To by však musel jeho parťák skončit ve finále hůř než čtvrtý.
Ale aby Přindiš fandil proti němu?
To ho nenapadlo ani ve snu.
„Ze sebe jsem z mého dnešního výsledku smutný. Ještě štěstí, že nás zachránil Jířa a drží tu prapor českých kajakářů,“ pronesl po semifinále. „Jasně, že mu teď budu fandit, ať sjede finále co nejlíp. Pokud v něm Jířa skončí do čtvrtého místa, kdo jiný by si z nás zasloužil olympiádu víc než on, když letos zároveň suverénně vyhrál Evropu a navíc dva svěťáky.“
Prskavec nedojel ve finále čtvrtý, ale rovnou stříbrný. O českém zástupci v soutěži kajakářů na hrách v roce 2024 tím bylo rozhodnuto.
Přindišovi tudíž zůstává jediná naděje na cestu do olympijské Paříže. Tou je nová disciplína kayakcross, vodní obdoba skikrosu či snowboardcossu. O olympijská místa se v ní bude bojovat až příští rok na jaře při celosvětové kvalifikaci v Praze.
V „dětských letech“ kayakcrossu v něm Přindiš dokázal ovládnou mistrovství Evropy 2022 v Liptovském Mikuláši, dojet bronzový na letošních Evropských hrách a čtyřikrát stát na stupních vítězů Světového poháru. Jindy však vypadával v kvalifikacích, nebo se v tomto kontaktním závodě dokázal nepříjemně zranit.
KAYAKCROSS. Vít Přindiš v této disciplíně na Evropských hrách v Krakově.
V neděli v něm nastoupí i v Londýně.
„Musíme si s Jířou (trenérem Prskavcem) sednout a možná tomu uzpůsobit celou mou zimní přípravu, abychom vymysleli plán, jak na plasťáku (lodi pro kayakcross) strávit víc času. K tomu, abych se v něm dostal na olympiádu, vede dlouhá cesta. Muselo by se mi povést hned několik kroků.“
Což neznamená, že se o ně nepokusí.
Vidina pěti kruhů je nesmírně silná. A čtyřiatřicetiletý Vít Přindiš ví, že čtyři roky do dalších her už mohou být příliš dlouhá doba.
