Z reproduktorů na vratislavské střelnici pulzovala hudba a drobná tribuna se zaplnila diváky, z nichž většina byli ostatní střelci a další členové národních týmů. V takové atmosféře si Přívratský vystřílel premiérový bronz z Evropských her.
Jeho parádní disciplína – třípolohová střelba na 50 metrů libovolnou puškou – přijde na řadu až v neděli, proto na velký výsledek už v pátek nemyslel. Ani třetí místo z dubnového Světového poháru v Limě nezahnalo nejistotu, kterou při střelbě na 10 metrů měl.
Střelec Přívratský vybojoval na Evropských hrách bronz ve vzduchové pušce |
Páteční závod měl ale nakonec s tím dubnovým v Peru velmi podobný průběh. I tentokrát měl v kvalifikaci na 6x 10 ran nejslabší druhou položku a nejlépe se mu povedla ta poslední. Dokonce se ziskem 631 bodů celou kvalifikaci ovládl.
V následném finále pro osm nejlepších na 5x 5 ran pak ustál tlak a nenechal se rozhodit burcujícím publikem. „Naštěstí mám finálových závodů poslední dobou za sebou víc, takže si na to pomalu začínám zvykat, že je tam ruch a lidi na mě koukají,“ říká čerstvý bronzový medailista.
Bronzová medaile už vám visí na krku. Jaký je to pocit?
Cítím se skvěle. Mám z medaile velkou radost, zvlášť protože je z disciplíny, která je paradoxně moje slabší a poslední dobou jsem se v ní trošku trápil. Takže je skvělé, že to tady cinklo.
Co byl pro tento závod váš cíl?
Chtěl jsem si zastřílet hezky, pokusit se udělat co nejméně chyb. A to se mi povedlo. Pár chyb tam sice bylo, ale naštěstí na postup do finále můj výkon stačil. Ve finále se pak střílí od nuly a je to nový, zajímavější závod.
Motivace pro ostatníPřívratského úspěchy nejsou důležité jen pro něj. „Díky němu vím, že to jde. Že když se budu snažit, můžu dokázat to co on,“ říká šestnáctiletá Anna Miřejovská, která má za sebou ve Vratislavi už dva závody a v obou jen těsně nepostoupila z kvalifikace do finále. |
Podařilo se vám tedy zastřílet hezky, jak jste plánoval?
V rámci možností se mi střílelo dobře. Já většinou moc pozitivních slov po závodě nenajdu, jsem vůči sobě dost kritický. Vždycky vidím spoustu chyb, které jsem udělal, a co jsem mohl udělat lépe, abych výsledek posunul ještě o trošku výš.
Co za chyby jste viděl tentokrát?
Třeba na začátku závodu jsem byl mnohem méně nervózní než ve čtvrtek při soutěži smíšených dvojic. Asi protože to byl první závod tady v Polsku, tak to na mě nějak dolehlo. To dnes bylo lepší, ale zase jsem byl mnohem méně pozorný. Kvůli tomu mi pak uteklo několik ran. Myslel jsem si, že mířím dobře, ale pak jsem zjistil, že jsem špatně koukal do mířidel nebo že jsem tu ránu špatně spustil. A to jsou až takové školácké chyby.
Trio nejlepších ve střelbě na 10 m ze vzduchové pušky na Evropských hrách. Zleva: Maximilian Ulbrich, Danilo Sollazzo a Jiří Přívratský
Pak jste se ale skvělými ranami vrátil na nejvyšší příčky.
Člověk se musí zresetovat. Měl jsem sérii špatných ran, tak jsem si dal pauzu, napil jsem se. Pomáhá mi říct si, jak má správná rána vypadat a podle toho se pak řídit, zase se zkusit vrátit do toho mustru. Asi to zabralo a znovu jsem se chytnul.
Jak se vám pak střílelo finále?
Tam to byla divočina. Létalo mi to ze spodu nahoru a pak zase dolů. Byl jsem dost nervózní. Nedařilo se mi střílet vysoké desítky, ale zase jsem nedělal ani moc chyb. Pak se mi povedla jedna moc hezká položka. No a pak jsem znervózněl. Kvůli tomu jsem spadl z těch prvních příček na třetí. Ale pořád se mi podařilo dosáhnout na medaili, takže z toho mám radost.
Hned v sobotu vás čeká další závod, stihnete alespoň malou medailovou oslavu?
Na oslavu není čas. Jen na fyzio, vyspat se a zítra zas.
