Ale jen u toho nezůstalo.
V roce 2018 Nikola Zdráhalová zviditelnila sebe samu i výkony na rychlobruslařských oválech. Nyní je 22letou mladou ženou, vycházející ze stínu slavné kolegyně a mířící strmě vzhůru.
Kam až? „Připravuji ji plánovitě na olympijskou medaili z Pekingu 2022,“ tvrdí kouč Petr Novák.
Letošní rok byl pro ni rokem mnohých zkoušek. Závěrečných na Střední gastronomické škole. Také v autoškole. A především zkoušky olympijské odolnosti. Obstála pokaždé.
Při debutu na hrách se kvalifikovala hned na čtyři tratě. „Budu se v Olympijské vesnici asi stydět,“ říkala při odletu do Koreje. Před úvodním závodem na tříkilometrové trati tvrdila: „Nechte mě radši zahrabanou na pokoji.“ Před třetím startem na 1 000 metrů se nakopávala trojitým espresem.
Jenže olympiáda ji nesemlela. Naopak. Vezla si z ní 8. a 11. místo i výhru v semifinále hromadného závodu.
V závěru sezony přidala osmou příčku na mistrovství světa ve víceboji a sedmou ve finále poháru. Zlepšila si za zimu všechny osobní rekordy. „Byla to pro mě až ohromující sezona. Laťku jsem si v ní nastavila hodně vysoko,“ říká teď.
Nejen Sáblíkové, ale i Zdráhalové po mnohaměsíčním vypětí nařídil kouč Novák na jaře mnohem delší tréninkovou přestávku než obvykle. „Příprava proto začala o dost později, takže momentálně vůbec nedokážu říci, na co mám,“ tápe po tréninkovém bloku v Inzellu.
Čísla Nikoly Zdráhalové15 V tolika letech ukončila slibnou kariéru hokejistky a stala se rychlobruslařkou. 8. Nejlepší umístění při letošním debutu na ZOH, v závodě s hromadným startem. 7. Dosud nejlepší výsledek ve Světovém poháru: v březnu na 1 500 m, při finále seriálu v Minsku. |
Sáblíkovou tudíž kopíruje také v tom, že má do poolympijské sezony zatím jen velmi skromná přání: „Hlavně bych se ráda kvalifikovala na mistrovství světa a Evropy... a pak se uvidí.“
Aby její cesta do nejvyšších pater výsledkových listin pokračovala, potřebuje kromě kvalitní ledové přípravy a zdraví ještě další dvě věci.
1. ujasnit si, na které disciplíny se zaměří.
2. nabrat více sebevědomí.
Prozatím jezdí velmi dobře naprosto vše, od 500 po 5 000 metrů, plus hromadné starty a závody družstev. Univerzálka jedna báseň. Více vytěžovanou rychlobruslařku, než je ona, mezi ženami širší špičky nenajdete.
Ovšem zároveň bývá často na konci závodních bloků také mimořádně vyčerpanou ženou.
„Letos asi budu pořád ještě startovat na všech tratích. Kouč říká, že je to pro mě nejlepší varianta,“ vypráví. „Ale ne vždycky to půjde skloubit. Pokud chci na svěťáku kvalitně zajet trojku, nemohu jet i každou další disciplínu.“
Minimálně v polovině olympijského cyklu by se pak měla více specializovat. „Mohlo by mi sedět zaměření na 1 500 metrů, 3 000 metrů a hromadný start,“ soudí. V kláních s hromadným startem má zatím ke stupňům vítězů nejblíže.
„Přesto si nejsem jistá, že to je vyloženě disciplína pro mě,“ přemýšlí. „Je hodně o štěstí a jde o hrozně kontaktní závod. A já nemám ráda, když do mě někdo strká, nedokážu se pak soustředit na jízdu.“
Další prosazování se v bitvě loktů je tudíž podmíněno nárůstem sebevědomí Zdráhalové a respektu u soupeřek. „Nemůžu na led přijít s tím, že se jich bojím.“
Sáblíková se usmívá: „Niki to zvládne. Vidím na ní, jaký má úžasný potenciál. Když jí to občas technicky nejde, dokáže se i pořádně vytočit. Ale ona ví, že ta technika se musí budovat postupně. Na příští olympiádě na bedně bude.“
Jak si skvěle poradila s hrami v Pchjongčchangu si Zdráhalová může připomínat každý den, když jde spát. Z Koreje si domů přivezla deku, kterou se přikrývala v Olympijské vesnici.
„Olympiáda sice byla nedávno, ale já už se zpátky ani moc nekoukám,“ říká nicméně. „Dívám se dopředu.“
Občas ten pohled zalétne až daleko na východ, do Asie, do Pekingu.
A do roku 2022.
