Pardubická plavkyně totiž žije v Dubaji, kde je všeho dostatek, avšak přísná prohibice pijany od návštěvy Emirátu na Arabském poloostrově spolehlivě odradí. Dvojnásobná olympionička ukončila kariéru ve středu 13. srpna. Naplánovala si to tak už před startem na pekingské stovce volným způsobem.
A pak hurá za manželem Luďkem Klusáčkem, který dělá asistenta trenéra Ivanu Haškovi ve velmi ambiciózním fotbalovém klubu Al Ahlí. "Fotbal teď sleduju víc než plavání. Přemýšlela jsem, jestli se mi bude stýskat po bazénu, ale vůbec ne," rozesmála se jedenatřicetiletá blondýnka, která si vánoční svátky i Silvestra užívala doma v Pardubicích.
Jano, rozloučila jste se s plaveckou kariérou definitivně nebo jste ještě neřekla sbohem?
Definitivně. A vůbec toho nelituju.
Takže i tréninky jsou minulostí?
Ano, a právě proto mého rozhodnutí vůbec nelituju (smích). Rozhodla jsem se už před olympiádou v Pekingu, protože mi chyběla motivace. Ne, že bych dosáhla všeho, čeho jsem dosáhnout chtěla, ale už toho bylo opravdu dost. Jela jsem nadoraz i zdravotně a samozřejmě se mi stýskalo po Luďkovi. Vždyť jsme se viděli stěží tři týdny během osmi měsíců.
A po reprezentaci se vám nestýská ani trochu? Teď ji převzal nový trenér, který chce vymýtit duch individualismu...
Jo, vím o tom a panu Kyněrovi fakt fandím. Je fajn vidět, že se s tím něco dělá, ale nestýská se mi. Vídám lidi okolo plavání, které vidět chci a mám si s nimi co říct. S tím jsem naprosto spokojená.
Alespoň jste se ale rozloučila na opravdovém vrcholu. (Klusáčková v červenci vylepšila svůj český rekord na trati 100 m volný způsobem - poz. autora).
Jsem strašně ráda, že to takhle akorát vyšlo. Vždyť už před rokem jsem říkala, že zlomím rekord a půjdu (usmívá se). Kdybych byla o dva tři roky mladší, uvažovala bych o prodloužení kariéry, ale takhle už to nešlo.
A tak jste odjela za manželem do Dubaje. Byl to pro vás kulturní šok?
Já jsem v podstatě věděla, co mě tam čeká. No, je fakt, že pro chlapa je život v Dubaji skoro ideální a pro ženskou o dost těžší. Dubaj je jedno ohromné staveniště a mraveniště lidí. Pěšky tam nechodí vůbec nikdo, všechno se řeší autem. I sebemenší nákup. S tou kulturou je to ale pravda. Mají jiné zvyky a tradice, na všechno se však dá zvyknout.
Když už jsme u nakupování - to vás přece musí bavit?
Jé, zrovna v téhle činnosti nejsem klasická ženská. Kdepak nakupování!
Co vlastně v Dubaji děláte? Jste žena v domácnosti nebo máte svou práci?
Našla jsem si úplně nový sport, pohltil mě totiž beachvolejbal, který chodím hrát na pláž skoro každý den.
Moment. Beach se ale hraje v plavkách. Měl jsem za to, že ženy v takovém úboru jsou na veřejnosti v arabských zemích absolutní tabu...
Ale Dubaj se poslední dobou stále víc otevírá západu a každý si tady může chodit oblečený jak chce.
Opravdu? A jak se to tam má s alkoholem. Zrušili snad už prohibici?
(Smích). Ta ještě existuje, ale dá se dostat i k alkoholu. Je to trochu složitější - musíte mít povolení od zaměstnavatele a pak si ho můžete koupit ve speciálním obchodě.
Skončili jsme u práce. Máte nějakou?
Snažím se hledat, ale zatím se mi žádná nenaskytla. Samozřejmě chci i já pracovat a nenudit se doma.
Tak mě napadá, že byste byli s Luďkem pěkná dubajská trenérská dvojka. On je fotbalový koučem a vy byste dostala na starost třeba plaveckou reprezentaci...
Tak to si opravdu nedovedu představit. Plavání tam dělá jen minimum holek a aby v Dubaji trénovala chlapy žena, je něco absolutně nepředstavitelného. To by místní neskousli.
Když už jsme u toho trénování, trochu si vás vyzkouším. Jak si vede manželův klub Al Ahlí?
To je lehké. V polovině sezony jsou druzí jen s dvoubodovou ztrátou za prvním. Chtějí se bít o titul stejně jako další tři čtyři týmy. A v březnu nám začíná asijská část Ligy mistrů. To bude mazec!
Vidím, že jste v obraze...
Musí mě to zajímat, když žiju s trenérem (smích).
Neuvažovali jste o tom, že byste v Dubaji strávili i první Vánoce?
Kdepak, domů jsem se strašně těšila. Vánoce se tam dělají jen a pouze pro turisty. Dokonce postavili centrum, kde jsou vánoční trhy a k dostání je třeba svařák.
A co stromeček a kapr?
Stromeček by nebyl žádný problém, ale kapra neznají. Jiných druhů ryb jsou však obrovská kvanta.
Silvestra jste taky trávila taky v Česku. Se vším všudy?
Jasně, i na šampáňo došlo. Konečně! Ale něco vám řeknu: přestože v Dubaji je alkohol tabu, lidi se dokážou bavit bez něj. V tom jsou naprosto perfektní.
