Proč stále závodí?
Už nejméně třikrát konec kariéry zvažovala.
Po hrách v Pekingu 2022 opět.
Srovnala si na jaře pro a proti a zvěstovala: Ještě nejsem připravena říci dost.
„Nelituju takového rozhodnutí,“ ujišťuje Martina Sáblíková i na prahu zimy. Že by už nemusela denně trénovat ani se trmácet ze štace na štaci? Jenže ona má vášeň ke sportu mocně zabudovanou ve své DNA.
„Stejně bych sedla na kolo a šla se proběhnout,“ prohodí. Tak co by dál nezávodila i na čas.
Ba co víc, chce vydržet až do zimních her v Miláně 2026. Pomyslně právě vstupuje na cestu vedoucí k její šesté olympiádě.
Motivačních příkladů, jak lze ve vytrvalostních odvětvích uspět i ve vyšším závodnickém věku, najde dost. Běžkyně na lyžích Marit Björgenová vybojovala olympijské zlato nedlouho před 38. narozeninami. Rychlobruslařská „Věc Makropulos“ Claudia Pechsteinová získala svoji poslední medaili z mistrovství světa dokonce ve 43 letech. Cyklistická superstar Jeannie Longová se stala světovou šampionkou v časovce ve dvaačtyřiceti.
A z pohledu českého sportu – byť nejde o vytrvalostní odvětví – můžeme připomenout letošní evropský bronz jednačtyřicetileté oštěpařky Barbory Špotákové.
Do schodů to tak bolelo
„Nadchla mě myšlenka, že jsem na olympiádách začínala v roce 2006 v italském Turíně a že bych mohla v Itálii i skončit,“ povídá Sáblíková. „ V hlavě ten cíl nosím a teď k němu musím krůček po krůčku dojít. Ale je čtyři roky vzdálený a já vím, jak dokážu být i nešikovná.“
SEDMÁ OLYMPIJSKÁ MEDAILE: Rychlobruslařka Martina Sáblíková s bronzem za svůj výkon na pětikilometrové trati na ZOH v Pekingu 2022. (11. února 2022)
Příkladem může být letošní letní zranění, které jí značně zkomplikovalo přípravu.
„Při běhu jsem zakopla, spadla na ostrý kámen a rozřízla si koleno. Zašili mi ho dvanácti stehy, nějaký čas jsem pomalu ani nemohla vyjít do schodů a na měsíc a půl jsem musela upravit trénink. Asi mi brzy zakážou běhání, už před třemi lety jsem si při něm zlomila malíček.“
Naopak někdejší chronické bolesti zad a vleklé trable se stehenním svalem jsou prozatím zapomenuty. „Zregenerovala jsem dobře,“ libuje si, přestože po olympijské zimě ani nebyla na klasické dovolené.
„V květnu jsem sice pobývala na Kanárech, ale abych se tam dva týdny válela na pláži, to pro mě není. Tak jsem jezdila na kole.“
Čísla Martiny Sáblíkové5 olympiád zažila coby závodnice. Vybojovala na nich 3 zlata, 2 stříbra a 2 bronzy. 52 závodů SP během své kariéry vyhrála, nejvíce na trati 3000 metrů – 35. 2. místo za Nizozemkou Wüstovou drží v historickém pořadí medailistek MS. |
Kdo by čekal, že velezkušenou Sáblíkovou na rychlobruslařské scéně už nic nepřekvapí, pletl by se. Po patnácti letech musela měnit výrobce rychlobruslařských nožů. Společnost Maple je přestala vyrábět už před třemi lety. Od té doby Sáblíková využívala zásoby, které měla od firmy „na horší časy“, ale ty jí už došly. Před sezonou tudíž přešla na značku Viking.
„První dva týdny jsem na nich ohromně trpěla, vůbec mi to nešlo. Nečekala jsem, že přechod bude až takhle drastický,“ přiznává.
Materiál, který každý z výrobců používá, je totiž podle Sáblíkové nepatrně odlišný a na ledu se chová odlišně.
„Dlouho jsme bojovali s tím, jak nové nože nastavit, posouvali jsme je doleva doprava o milimetry. Mám navíc teď nože o centimetr delší, než byl můj minulý typ, zpočátku jsem proto na nich i dost zakopávala,“ popisovala. Kolegyně Nikola Zdráhalová si ji na tréninku dobírala: „Šlapeš v zatáčkách zelí.“
„Přitom já v zatáčkách vždycky naháněla čas,“ říkala Sáblíková.
Šetří se. Led je pomalejší
Když se s novými noži aspoň trochu sžila, musela přivykat i jiné kvalitě ledu. V důsledku energetické krize jej například v hale v německém Inzellu nechladí na běžných minus deset, ale pouze na minus sedm stupňů.
„Je potom pomalejší a rychleji rozježděný, opravdu dobré časy se na něm zajíždějí obtížněji.“
Ačkoliv ve svých očekáváních před nadcházející „volnější“ sezonou zůstává zdrženlivá, o dobrý čas se pokusí už v pátek při úvodní pohárové trojce ve Stavangeru. Kromě dlouhých tratí chce příležitostně nastupovat i na patnáctistovce a zatím zvažuje, zda absolvuje také šampionáty ve víceboji. Zato na klání s hromadným startem se rozhodně nechystá.
„Já se dokážu na ledu zmasakrovat i sama, nemusí mi k tomu pomáhat další,“ směje se.
