Trenérovi hradeckých fotbalistů Petru Uličnému se jednou v kapse rozdrnčel mobil. Volající se představil jako novinář a prosil o hodnocení mužstva z posledního utkání. Nejvíc se pak zajímal o výkony beka Vladimíra Blümla.
"Samotnému se mi líbilo, jak hezky jsem tenkrát tým po povedeném utkání vychválil," vzpomíná Uličný. Netušil, že na druhé straně telefonu dusí smích právě Blüml a s ním banda spoluhráčů.
Uličný si zanedlouho stejným způsobem zchladil žáhu na Leoši Kalvodovi, kolegovi z Olomouce. Vydával se za žurnalistu a ptal se ho přes sluchátko: Jak to děláte, že pod vámi mančaft šlape? Kalvoda skromně odvětil, že trenéra dělají hráči. "Ty hňupe, tuhle větu jsem vymyslel já," prozradil se Uličný.
V Plzni zase záložník Marcel Švejdík zavolal bývalému řediteli klubu Milanu Košanovi jako sponzor, jenž zvažuje štědrou podporu fotbalu. Domluvil si s ním schůzku v hotelu, a když tam vyfešákovaný Košan přišel, uvítal jej ryk natěšených fotbalistů.
Obětí žertů ale nebývají jen sportovci. Občas se jim naopak povede vypéct druhou stranu, tedy novináře. Skvělou hereckou etudu sehrál před pár lety Karel Kroupa, manažer fotbalového Brna. Telefon mu k tomu posloužil jako vhodná rekvizita.
Na posezení ve vinném sklípku si Kroupa, muž s talentem klauna, nechal zazvonit na mobil. To mu stačilo. Dál mluvil do hluchého aparátu.
Byl to mistrovský monolog.
"To jsi ty, Zdeňku? Zdravím tě, ahoj." Novináři zbystřili. Volá hráčský agent Zdeněk Nehoda, došlo jim. Proč tak pozdě v noci? Děje se něco? "Že do Brna míří šéf Atlétika Madrid a chce koupit Dostálka? Tak ať přijede, budeme jednat." Záložník Richard Dostálek, nyní ve Slavii, byl tehdy ještě v Brně. Měl formu a spekulovalo se o jeho odchodu do zahraničí.
Kroupa na tohle téma rozehrál představení.
Většině novinářů nakonec došlo, že si z nich střílí. Jednomu ne. List, do něhož psal, vyšel druhý den se zprávou, že o Dostálka se zajímá Atlético Madrid. Vyžehlení ostudy stálo nešťastníka litry vína.
V nechtěný fór se někdy zvrtne i zcela seriózně zamýšlený rozhovor. Kouzelná je historka, kdy se s hokejistou Jaromírem Jágrem snažil spojit Ronald Reagan, bývalý americký prezident. Mínil mu osobně poděkovat za odvahu, s níž si jako dítě vystavil za komunismu jeho fotografii do žákovské knížky.
Reaganova asistentka jej kontaktovala, Jágr však myslel, že si z něho kdosi utahuje.
"Tady kancelář George Bushe," zahlásil v odpovědi jméno Reaganova nástupce, jenž byl v tu dobu u moci. Pak zavěsil.
Ale nedalo mu to. Vytočil číslo nazpět a zděsil se. Dopadlo to dobře: Reagan se všemu zasmál a s Jágrem si popovídali.
