„Když se vrátím rok zpátky k finále v Praze, tak jsme letos doma zahráli skvěle. Bohužel soupeř hned potrestal chyby, které jsme udělali my sami. Je vidět, že jejich tým je opravdu nejlepší v republice. Chyby trestá ihned a to nás srazilo,“ uznal Jiří Šimkovič.
Kde se podle vás zápas lámal?
Do poločasu jsme se krásně drželi, prohrávali jsme o touchdown. Do druhé půlky jsme šli s tím, že to zkusíme otočit, ale vlastními chybami jsme se do zápasu už nedostali.
Soupeř vůbec nedal šanci quarterbackovi Stevenu Wilkenovi, že?
Byli dobře nachystaní, naskautovali si Stevena. Věděli, že je to hodně pohyblivý quarterback a že ho musí udržet, že ho nesmí nechat nikam vyběhnout. Vždycky měl na sobě dva až tři jejich hráče. Bylo to mnohem horší než proti ostatním týmům. Dobře se na něj připravili a nám se nedařilo něco proti tomu udělat.
Co tedy musíte do příští sezony zlepšit, abyste porazili i PBP?
Věřím, že tu Garry (hrající kouč Garrett Grifeth) a Steve (Wilken), kteří tu udělali kus práce a díky kterým se tým se hodně zvedl, zůstanou a že v novém roce se do toho vrhneme s ještě větší vervou. Přestaneme dělat chyby a budeme ještě silnější soupeř nejen pro Pantery.
Naději máte v mladých hráčích. V sezoně už vynikali mladíci Březina či Chmela.
Juniorka se rýsuje solidně, je tam hodně lidí, třeba i Martin Mušálek, který hrál finále na pozici snappera a teď bude se mnou ještě v juniorce. Je tam hodně lidí, kteří si už čuchli k velkému fotbalu. A je to jen dobře. V juniorské soutěži, která začne na podzim, to prodají, přitáhnou další kluky a do áčka na příští rok budou případně ještě lepší.
A co jste říkal na podporu fanoušků, které jste měli na tribuně za zády?
Neskutečné, neskutečné. Nečekal jsem to. Jak jsme vcházeli, viděl jsem na tribuně obrovské množství fanoušků. Před zápasem, jak se to rozezvučelo, jsem si říkal, že tady si asi nepokecáme. Zjistili jsme, že stojíme vedle sebe a neslyšíme se. Neskutečné, neskutečné, neskutečné. To se musí zažít. Ten, kdo tu nestál a neslyšel to za sebou, nepochopí. Byla to nádhera. Divák ostravský si zaslouží absolutorium. Myslím si, že kdyby tu byly hlukoměry jako na stadionech při NFL, tak jsme určitě nejlepší z celé republiky.
Fanoušci vás nejen podporovali, ale i po zápase, byť jste prohráli, vám děkovali.
Kdo ten zápas viděl, musel uznat, že jsme měli velké odhodlání. I se nám dařilo, ale chyba se v přemíře snahy, jak moc chceme, prostě udělá. A holt soupeř ji hned ztrestal. Je to škoda, ale diváci viděli, že jsme strašně moc chtěli, že jsme ten zápas měli dobře nachystaný. Jen ty chyby...
Stříbrná medaile ale těší, ne?
Je to ocenění celé sezony, udělali jsme kus práce. Tým roste a medaile je odměna pro všechny hráče, kteří tomu věnovali tolik. Steelers family nejsou jen slova, jsme opravdu rodina, která tím žije. A medaile je pro nás velká odměna.
