Defensive end ostravských Steelers Michal Fojtík často útočil na quarterbacky...

Defensive end ostravských Steelers Michal Fojtík často útočil na quarterbacky soupeře z jejich slepé strany. V počtu skládek soupeřova rozehrávače patřil v české lize k nejlepším. | foto: Karin Tylová

Fojtík, opora Steelers: Končím. Tělo už mi nedovolí být nejlepší

  • 0
V posledních letech, kdy tým Ostrava Steelers patřil ke špičce tuzemské scény amerického fotbalu, býval Michal Fojtík nepostradatelnou oporou obrany ostravského celku. Ze své pozice zvané defensive end často ničil snažení soupeřova útoku, třeba v roce 2017 byl v počtu skládek quarterbacka soupeře nejlepší v celé Bitters lize.

Teď se však tým Ostrava Steelers bude muset na hřišti obejít bez služeb Michala Fojtíka. Rozhodl se totiž ukončit sportovní kariéru.

„Těch důvodů bylo více, ale tím nejdůležitějším byla časová náročnost. Trenéři nás posunuli na jiný level a já se nedokázal stoprocentně připravit už v minulé sezoně. A když nemůžu hrát na sto procent, nebudu raději hrát vůbec,“ řekl Michal Fojtík.

„Když něco dělám, chci v tom být nejlepší, mám to tak nastavené. Takže to byl jeden z hlavních důvodů. A taky je mi pětatřicet, přičemž sportuju od šesti let. Poslední sezona už hodně bolela. Měl jsem bolavé kotníky, sezonu jsem dohrával zafačovaný tejpy odshora dolů, po Czech Bowlu jsem už musel na operaci kolene.“

Ortoped prý při pohledu na vaše koleno prohlásil, že tak zrasovaný kloub ještě neviděl.
Jo, řekl, že tak zničené koleno ještě neviděl. Měl jsem rozdrcené, popraskané menisky, úlomky byly po celém koleně. Během kariéry kolena dostávala zabrat, ale já to vždycky nějak přebil, pro mě bylo důležitější hrát než chodit na operace, byť jsem hrával se zaťatými zuby. Byl jsem na to zvyklý. Ale v červenci po finále jsem měsíc nemohl pořádně chodit. Ušel jsem sto metrů a neohnul jsem koleno. Teď už je jedno koleno po operaci vyčištěné, jedno čisté, s druhým půjdu za půl roku. A teď, když nesportuju, kolena nebolí.

Je to loučení definitivní? Někteří sportovci ohlásí konec, pak se ale vrátí.
Když se pro něco rozhodnu, tak to platí. V tom jsem zásadový. Už když jsem hrál hokej, bavilo mě být nejlepší. Bavilo mě, když jsem měl nejvíc sacků (skládek quarterbacka - pozn. aut.), když jsem bojoval o titul Hráč roku. Nebaví mě hrát, abych byl třetí či čtvrtý back up (náhradník). Chci být hvězda týmu, a když to nejde, tak to raději nebudu dělat.

V nastávajícím ročníku Bitters ligy nebudou obhájci vítězství Prague Black Panthers, kteří přešli do rakouské ligy. Šance na titul pro ostatní tak vzrůstá. Ani to vás nepřesvědčilo?
Opravdu už ne. Konkurence bude v lize i tak, třeba naše zápasy s pražskými Lions nikdy nebyly jednoznačné. Ani začátek minulé sezony nevypadal, že budeme top tým. Teď samozřejmě někdo z nás musí vyhrát. Ale importy (hráče z USA) nakupují všechny týmy, všichni mají posily ze zahraničí. Steelers jsou favorité a já jim pomůžu, jak budu moct, ale vítězství v lize není stoprocentně dané. Ve sportu to není předem nikdy jasné.

Takže výstroj je prodaná?
To ne, výstroj neprodám, nechám si ji jako vzpomínku. Navíc mám dva syny, kteří mají 8 a 6 let. Už dávno si spolu házíme šiškou, možná tu výstroj jednou využijou.

Víte, kdo vás na hřišti nahradí?
Velké naděje vkládám do Poláka Sylwestera Rosika, který byl můj back up, a máme třeba i Adama Kavického.

Ten kdysi zkoušel i roli quarterbacka, ne?
To ano, ale teď už zakotvil natrvalo čistě na defensive line. Stačí, když se psychicky se vším vyrovná a najde svůj klid. Když bude mít správné nastavení mysli, s přehledem mě nahradí. Když ti kluci uvěří tomu, že budou nejlepší, tak určitě budou.

Do týmu Steelers přišel nový quarterback Randall Schroeder. Troufnete si ho ohodnotit? Viděl jste ho třeba na tréninku v akci?
Randall sice nevypadá jako hromotluk, je takový drobnější, ale je neuvěřitelně rychlý a má dobrou ruku. Když jsme spolu cvičili v posilovně, viděl jsem, že dává větší ránu než hromotluk z offense lajny. Věřím, že překvapí a bude dobrý. Jsou za ním triumfy, ořezávátko to není. K tomu má velmi pevnou vůli. Je oddaný sportu, nepije, nekouří, neflámuje, což je v Ostravě nevídaný jev. Doufám, že ho nezkazíme. V týmu to není lehké udržet, mladí kluci ho asi budou chtít zlomit, ale v nás starších bude mít oporu.

Takže u týmu zůstáváte?
Určitě zůstanu. Chtěl bych pomáhat s koučinkem jako trenér endů, chtěl bych se zaměřit na svou pozici. Tým, to jsou pro mě kamarádi. Kdybych se odstřihl, zůstal bych sám. A taky se chci starat o chod týmu, shánět peníze na provoz.

Loni měl klub v oficiálním názvu i jméno vaší firmy. Jak to bude s podporou letos?
Také letos jsme Aquaponic Ostrava Steelers. Generálním sponzorem je moje firma.

Máte představu, jaký bude váš život po tom sportovním?
Bude hodně o cestování. Letos mám naplánovaný pracovní výlet do Afriky na měsíc, do Číny na dva měsíce. Pracujeme na projektu Future Farming, který je zaměřený na nejnovější farmy na produkci jídla. Český trh je malý a my máme technologii, která zajímá všechny na celém světě, takže holt musíme do světa.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž