"Spoustu nabídek bych dneska už odmítl, přece jen už mám něco odzávoděno. Ale kdyby se ozvala Buggyra, rozhodně bych se rozmyslel," říká umělec, který motorismu propadl. V evropském šampionátu tahačů, který o víkendu navštívil, sám kdysi závodil: v letech 1999 a 2000 ve stroji SISU.
Přepadá vás v Mostě nostalgie?
To víte, že jo. Dostaví se přece vždycky, když se potkáte s něčím, co jste měl rád. I když já nejsem typický nostalgizér, cítím tady velmi pozitivní emoce.
Jak se změnil truckracing od doby, co se mu nevěnujete?
Řidiči to mají trošku jednodušší. Řazení už je automatika, všude elektrika a hydraulika. Jízda s tahačem je jednodušší, závodník má větší pilotní komfort, tudíž se může víc soustředit na stopu a čistotu jízdy. My měli šaltr páku a při podřazování musel člověk překonat tlak 30 kilogramů. Lokty trpěly, celkově to bylo náročnější.
Jakého umístění si nejvíc z té doby ceníte?
Vyhrál jsem Velkou cenu Rakouska, ale dílčí úspěchy bych nevyzvedával. Spíš celkové: v tahačích jsem byl pátý v Evropě, v autokrose šestý, v rallye jednou třetí v republice. Zkusil jsem toho hodně, ale každá disciplína je tak specifická, že bych je ani nesrovnával. Je to jiné závodění, ale vždy zajímavé.
Nemrzí vás, že jste si nezajezdil s roudnickou Buggyrou?
Těsně předtím, než do truckracingu vstupovala Buggyra, jsem skončil. Tlaky zvenku byly na tehdejší tým veliké. Nebyla vůle u zeleného stolu, aby závody probíhaly regulérně. A já už toho měl plný kecky, bylo to náročné období. Naštěstí se s tím současný tým dnes už potýkat nemusí.
Vy jste závodil s Martinem Kolocem, který pak Buggyru založil. Kvůli němu jste cítili tlaky?
On byl červený prapor. A já jako jeho dvojče jsem to měl těžké. Martin dráždil všechny bafuňáře, protože náš tým byl velký a konkuroval továrním stájím. A ti velcí hráči to vždy těžce nesou, zvlášť když je ohrožuje někdo z Roudnice. Prostě chvíli trvá, než se značka stabilizuje a dá velkým najevo, že tu je, ať se třeba pominou. Buggyra si tuhle dominantní pozici mezi velkými vybudovala velmi dobře.
Spřátelil jste se s Kolocem?
Byli jsme velcí přátelé. Pak Martin odjel do ciziny. Všechna ta obvinění (Koloc byl trestně stíhaný) snad zrušili, nevím, jak se to vyvíjí dál. Já ho poznal jako nesmírně schopného manažera a podnikatele. Je škoda, že takoví lidi tady nejsou, právě ti táhnou zemi dopředu.
Co vaše letošní sezona?
Já a mé tři dcery jezdíme mistrovství republiky motokár. Účastním se i Dutch Supercar Challenge, což je mezinárodní holandské mistrovství supersportů. Závodíme s Pragou R4, má 520 koní a do 800 kg. Je to rychlé auto, skoro formule, jede na aerodynamický grip.
