V posledních letech se jim nedaří. Nebodují, ani postupy z kvalifikací už nejsou takovou samozřejmostí.
První kroky k zažehnání krize už vedení svazu udělalo loni, kdy angažovalo velezkušeného slovinského kouče Vasju Bajce. A ve změnách pokračuje i letos.
Po konci Čestmíra Kožíška a Viktora Poláška nastala v mužském A týmu generační obměna. Na scénu se dostávají mladíci, kteří mají v budoucnu skok znovu povznést.
Radek Rýdl, 21 let.
František Lejsek, 20 let.
Kryštof Hauser, 19 let.
David Rygl, 17 let.
Jen třiatřicetiletý Roman Koudelka v hlavní skupině vyčnívá. „Vím, jak se cítí. I já to měl po třicítce podobné,“ smál se Jakub Janda, šéf úseku.
Obměna s sebou pochopitelně přináší i přehodnocení cílů. Mladší skokani se tolik nebudou upínat na umístění. Půjde hlavně o to, aby nabrali zkušenosti a zdokonalili se.
Můj sen je velká medaile. Koudelka o zdraví, motivaci i odloučení od rodiny |
„Filozofie je taková, že na mladé nechceme moc tlačit,“ povídá trenér Bajc. „Potřebují čas, zkušenosti.“
Tomu bude odpovídat i nasazování do Světového poháru. Trenér může do jednoho závodu vyslat až tři závodníky, kvótu ale ne vždy využije. Některé zastávky třeba Koudelka absolvuje jen sám. Ostatní zamíří na starty do nižších soutěží.
„Do Wisly máme v plánu jet ve dvou,“ nastiňuje Bajc. „Do Ruky ale pojedeme jen s Romanem, protože nechceme mladé tlačit do větrných závodů, jak se tam může stát.“
Koudelka má na svět
Výsledky se tedy čekají spíše jen od Koudelky.
I ten se v posledních letech trápil, sužovaly ho zdravotní potíže a problémy s kolenem. Nyní se ale zdá, že je vše na dobré cestě.
V posledních dvou týdnech ho sice přibrzdila viróza, to hlavní se ale lepší. Koleno ho už pobolívá jen v posilovně, při skocích ho nijak nelimituje.
„I proto cítím, že na to ještě mám,“ říkal na začátku října. „Skoky samozřejmě miluju, ale kdybych tohle necítil, už bych je asi nedělal.“
Skokan Roman Koudelka během olympijského finále v Pekingu 2022. (6. února 2022)
Zlepšení si od něj slibuje i Bajc.
„Může být konkurenceschopný se světem,“ je přesvědčený kouč. „Když jsme byli v Innsbrucku s Němci, skákal stejnou lavičku a délku jako Andreas Wellinger. Jsou to pozitivní znaky. Musí se soustředit, věřit si a postupně to půjde.“
Koudelka říká, že sezona pro něj bude mít dva vrcholy. Ten první na přelomu roku na Turné čtyř můstků, druhý na mistrovství světa ve slovinské Planici.
Právě na to se upíná i vedení svazu. Češi tamní prostředí moc dobře znají, trénují tam. A proto doufají, že by se na něm mohly dostavit i první týmové úspěchy.
„Věřím, že uspějeme v mixech,“ nastínil Janda. „V minulosti nám chyběly ženy. Ty u nás v tuto chvíli muže dotahují, takže snad budeme mít silný tým.“
Oporami ženského týmu by měly být stejně jako loni Karolína Indráčková a Klára Ulrichová. Po zranění by se měla postupně vrátit Veronika Jenčová, naskočit by mohla i mladší Anežka Indráčková.
„Přípravu jsme odstartovali s malým zpožděním, skákat jsme ale na Planici začali v pravý čas,“ hodnotil léto ženský trenér Martin Bayer. „V závodech letní Grand Prix jsme bodovali, výsledky byly slušné. Zároveň si ale uvědomuju, že holky mohou skákat ještě lépe.“
Spousta novinek
Obměna mužského A týmu ale není jedinou skokanskou novinkou. Změny si připravila i Mezinárodní lyžařská federace.
Nadcházející sezona Světového poháru začne kvůli kolizi s fotbalovým mistrovstvím světa už 5. listopadu ve Wisle a skončí 2. dubna lety v Planici. Bude tedy nejdelší v historii.
Ve Wisle se bude dopadat na umělou hmotu.
Po devatenácti letech se elitní seriál prostřednictvím zastávky v Lake Placid vrátí do Spojených států.
A tamní pohár nabídne zbrusu nový formát – supertýmový závod. Každou zemi v něm budou reprezentovat dva skokani, soutěžit se bude tříkolově. Do druhého kola postoupí dvanáct nejlepších, do finále osm.
 |
„Slibujeme si on něj, že přitáhne víc mladších diváků,“ říkal místopředseda úseku Jan Baier. „Bude mít větší dynamiku, téměř žádné prostoje. Nejdelší pauza mezi skoky bude třeba jen deset minut.“
Tou největší novinkou ale nejspíš bude ženský závod na mamutím můstku. Někteří o něm hovoří jako o milníku, o důkazu, jak se ženský skok zvedá.
V této sezoně bude mamutí můstek zatím spíše jen testovací. Závod se uskuteční ve Vikersundu, bude sice pod hlavičkou FIS, jenže nebude patřit do Světového poháru. Účastnit se ho bude jen patnáct nejlepších z předchozího turné Raw Air a všem účastnicím bude muset být minimálně osmnáct let.
„Věřím, že pro ženský skok to bude možná revoluční krok a že ho to může pomoci ještě více zpopularizovat,“ říká Baier.
