„Strašně by mě to mrzelo, není to můj cíl, ale takhle se to dál dělat nedá,“ říká 27letá účastnice dvou olympijských her. Finanční zajištění řeší od té doby, co začala jezdit mezi dospělými, letos však potíže vygradovaly.
„Dospělo to do stadia, kdy jsem musela říct dost! Abych odjela na závody a neměla na trenéra, servismana, to nejde. To je amatérismus a nefér vůči lidem, kteří se o mě starají,“ říká specialistka na rychlostní disciplíny.
Před sezonou přitom byla plná optimismu. Loni si poprvé najala osobního trenéra. S úspěšným francouzským odborníkem Lionelem Financem pilovali novou techniku. Věřila, že díky změně prorazí do nejužší světové špičky.
„Největší novinkou je, že mám kolem sebe konečně stabilní tým. Na to jsem nebyla zvyklá. Jsem za to nesmírně vděčná,“ pochvalovala si v srpnu spolupráci v nově vytvořené lyžařské stáji, do které patří také Čechokanaďan Jan Hudec.
Nebyli jsme jediní, kdo naletěl potenciálnímu sponzorovi
Jenže už na konci prázdnin se rýsovaly problémy. Námluvy s novým sponzorem skončily nečekaným krachem. „Jednali jsme od dubna. Bavili jsme se o podpisu smlouvy, ladili detaily, člověk se trochu uklidní. Najednou bylo září a peníze pořád nikde, neustále se to posouvalo. Nebyli jsme jediní, kdo naletěl,“ štve Křížovou.
V plánovaném rozpočtu na sezonu zela najednou obrovská díra. K další smůle se její rumunská týmová kolegyně zranila do konce sezony, spolu se přitom dělily o náklady na trenéra Finance.
„Abych měla odpovídající zázemí pro svůj tým jako ostatní holky ve svěťáku, potřebuji pět milionů korun. Mám jeden a půl, což je značný rozdíl,“ stýská si Křížová.
Poslední tréninky a první díl Světového poháru v kanadském Lake Louise ještě zvládla s podporou tradičních donátorů. „Musím moc poděkovat svým sponzorům, od těch nejmenších až po generálního, kteří se postavili za mě. Nesmírně si toho vážím. Jsou to lidé, kteří mi věří a neberou to jen tak, že si to odepíší z daní,“ cení si Křížová.
Ze zámoří však už odlétala s nechtěnou jistotou, že Val d’Isere vynechá. Domů se navíc vrátila potlučená. V tréninku před úvodním sjezdem nezvládla jako mnoho jiných lyžařek náročný skok na těžké trati a po pádu absolvovala jen závěrečný super obří slalom, který dokončila na 42. místě.
„V kolenu se mi objevila sraženina, ale už je v pořádku. Silové tréninky dělám naplno. Ozve se, jen když ho propnu. Snažím se rehabilitovat,“ chystá se Křížová na další část sezony.
Dobře ale ví, že restart sezony bude obtížný. „Čím déle bude pauza trvat, tím to bude horší. Utíkají mi najeté kilometry, které mi chyběly už v létě.“
Na lyžích stála naposledy 4. prosince, znovu je nazuje během svátků v Krkonoších, kam se vydá za svými rodiči. „Ale bude to jen volné lyžování,“ přibližuje.
Podle ideálního scénáře si po Novém roce týden zatrénuje v Alpách a pak zkusí získat premiérové body do Světového poháru v rakouském středisku Zauchensee. Všechno závisí zase na financích.
„Bavili jsme se o tom s mým dlouholetým sponzorem, firmou Northfinder. Měla bych zajištěné kompletně tři měsíce, ale je to jen takové oddalování,“ uvědomuje si dcera olympijské medailistky Olgy Charvátové-Křížové.
Podpora lyžařského svazu? Sami prý nemají
Zásadní pomoci od Českého lyžařského svazu se jako v předešlých letech nedočkala. Když se činovníci dozvěděli, že nejede do Val d’Isere, volali jí, jak je situace vážná.
„Sarkasticky jsem se pousmála a řekla jim, že kritická je, když nemůžu jet. Nechápala jsem jejich dotaz. Tvrdí mi, že mě více podpořit nemůžou, že sami nemají, čemuž věřím. Ale to je obecný problém nedostatečné podpory sportu od státu,“ vadí Křížové. Ve válce s lyžařským svazem podle svých slov není, sama ale pociťuje, že nepatří mezi privilegované reprezentanty.
„Svaz má v pohledu na závodníky úzké zorné pole. Přitom díky tomu, že se mi povedlo vyjet další místo, tak mohla závodit ve Světovém poháru také Ester Ledecká,“ zmiňuje sportovní obojživelnici, která úspěšně kombinuje alpské lyžování a snowboard.
Vzájemnou rivalitu bere sportovně. „Pro mě to bylo přínosné tím, že jsem nebyla na závodech sama a měla jsem s někým porovnání. Doufám, že se budeme potkávat dál.“
Třeba na letošním mistrovství světa ve švýcarském Svatém Mořici, kde by jen nerada scházela: „Je to pro mě srdeční destinace, poprvé jsem tam bodovala ve Světovém poháru a hned 20. místem.“
Jenže ani její účast na vrcholu sezony není momentálně jistá. „Když se nevrátím na svahy v lednu, bylo by zbytečné, abych tam jezdila.“
Otázka předčasného konce kariéry visí pořád nepříjemně ve vzduchu bez ohledu na to, že příští sezona bude olympijská. Po kanadském Vancouveru a ruském Soči by jela do jihokorejského Pchjongčchangu na své třetí zimní hry.
„Mrzelo by mě to. Nedávno jsem si trochu poplakala, ale musím se postavit na nohy. Život jde dál a musím začít jinou kapitolu,“ naznačuje, že už uvažuje o záložním plánu, co po lyžování. „Přemýšlím nad tím nejen kvůli této situaci. V hlavě mám projekt, který bych chtěla rozjet. Bude spojený se sportem, ale ne profesionálním.“
V neradostném období ji drží přítel, rodina i lidé okolo lyžování. Nedávno jí poslala povzbuzující vzkaz Eva Banková, maminka úspěšného české lyžaře Ondřeje Banka. Ozvala se také maminka Jana Hudce.
Předvánoční shon: Teď vím, kde je jaký stánek na náměstí
„Bylo pěkné si to přečíst. Rodiče závodníků vědí, co lyžování obnáší. Dostala jsem hodně zpráv od fanoušků. Chtěli vědět, jestli se mi něco nestalo. Musím to napravit a odepsat jim,“ děkuje za podporu Křížová, která teď prožívá po dlouhé době předvánoční shon na vlastní kůži.
„Je to zvláštní změna. Od juniorských let jsem před svátky závodila. Nejdříve v Americe, pak v Evropě. Vždycky jsem si představovala, jak si užiju vánoční trhy, a teď vím, kde je přesně jaký stánek na náměstí,“ usměje se přece jen.
