Raška pracuje u reprezentačních nadějí jako asistent, svému vnukovi se však věnuje mnohem častěji. Často spolu šlapou na můstek a sedmnáctiletý závodník se snaží pochytit maximum z bohatých zkušeností nejúspěšnějšího skokana české historie. "S mými závodními léty samozřejmě nelze porovnávat. Doba se změnila a podmínky jsou naprosto jiné. Jen pomáhám, jak mohu," říká skromně Raška, jemuž leží doma jediná zlatá olympijská medaile českého skoku na lyžích už 35 let.
Jam Mazoch vlétl začátkem ledna i do seniorské reprezentace a hned při závodě v Liberci bodoval. "Bronz ze šampionátu je větší úspěch. Byl to nádherný pocit," vzpomíná zasněně Mazoch. Pohled do výsledkové listiny jeho slova potvrzuje. Zvítězil Rakušan Morgenstern, který už ví, jak chutná triumf v závodě Světového poháru. "V tréninku jsem ho dokonce párkrát porazil," připomíná mladík.
Raška nezastírá, že při tréninku nejedná s vnukem zrovna v rukavičkách. "Nemá to u mě jenoduché," pokyvuje hlavou. "Jsem na něj pes." Ale dokud má Mazochova výkonnost stoupající tendenci, nemá důvod ze své přísnosti ustupovat. "Děda přesně ví, co dělám za chyby. Nemám důvod měnit trenéra," spokojeně dodává vnuk.
Jan Mazoch doskočil na třetí místo už v prvním kole, v druhém skoku svůj skok zopakoval. "Honza nidky úplně nerupne," vysvětluje Raška. "S psychikou problémy rozhodně nemá." Skvělé skoky předvedl Mazoch i v závodě družstev. V neděli byl na můstku pátý nejlepší. Stačilo to však až na sedmé místo v pořadí národů. "Jsem zklamaný. Měli jsem na první čtyřku. Se svým výkonem jsem však rozhodně spokojený," říká Mazoch.
O víkendu poměří nejmladší reprezentant síly se zbytkem A-týmu na mistrovství republiky a pak již odlétá na šampionát dospělých do Val di Fiemme. Po získané medaili bude cesta mnohem příjemnější. "Víc si věřím. Momentálně však netuším, jak na tom kluci jsou," přiznává.
Radost z úspěchu mladého skokana měl i trenér skokanského družstva Ján Tánczos. "Pro tým není dobré, když skáče dobře Janda a pak dlouho nikdo. Pokud se chceme natrvalo usadit ve špičce, potřebujeme někoho dalšího. Honza o sobě dal výrazně vědět a je z něj cítit, že něco dokázal. Mohl by se stát druhým tahounem," doufá slovenský kouč.
