Hotel Kitahirošima se tyčí stranou od civilizace, na samém konci Sappora. Při světovém šampionátu fotbalistů ho pro sebe zabrali Angličané, ve vitríně tady dodnes vystavují míč s Beckhamovým autogramem. Denně kolem něj procházejí nejlepší běžci na lyžích. Dnes začíná jejich mistrovství světa.
Za hotelem, na zasněženém golfovém hřišti, si vyjeli čtyřkilometrový tréninkový okruh. Neumannová už má odtrénováno a netrpělivě očekává přílet dcery Lucie i se dvěma opatrovnicemi. "Je to její první zaoceánský let. Ale holky hlásí, že ho zvládá v pohodě."
Závodní tratě jsou odtud půl hodiny autem. Tak daleko jste bydlela naposledy při olympiádě v Naganu. Je to nezvyk?
Jinak to nešlo, tady vážně žádné domečky k pronajmutí u tratí neexistují. Nemám problém se s tím vyrovnat.
Dostala jste snad lepší apartmá než ostatní?
Pokoje jsou relativně všechny stejné, ale podařilo se mi vyštípat Květoše Žalčíka (vedoucího týmu) z jednoho rohového, který je o malinko větší. Poprosila jsem Květoše, jestli bych ho nemohla mít pro sebe a pro Lucku.
Jak snášíte asijskou hotelovou stravu?
Mám ráda rýži a té je tu dostatek. Jinak nám vaří i dost evropsky. Chybí mi jen náš chleba a tmavé pečivo.
Japonské restaurace ve městě vás tedy nelákají?
Zase takový milovník zdejší kuchyně nejsem. Suši nejím a typicky japonská jídla, ze kterých je cítit ryba, mít taky nemusím. Do města jsem zajela jen do obchoďáku s elektronikou.
Nakupovat?
Okukovali jsme iPody a foťáky. Koupila jsem jen jeden malý dárek Lucce.
Sama jste žádný nedostala? Vždyť minulý týden jste slavila narozeniny.
Jo, v Číně. Dopadlo to tak, že tam chlapi z hotelové chodby ukradli pro mě kytku, protože nikde jinde ji nemohli sehnat. K ní koupili nejlepší čínské víno, které se moc pít nedalo. Zato tady mám na pokoji přichystané dobré červené, občas si dopřeju sklenku na příjemný večer. A k ní nějaký pěkný český film. Včera jsme si pouštěli Léto s kovbojem.
V uších vám září srdíčkové náušnice, stejně jako při vítězství v Turíně. Pro štěstí?
To nejsou ty samé, loni jsem v Dubaji na dovolené jednu ztratila. Ale protože v Dubaji mají tyhle věci daleko levnější, hned jsme je nahradili jiným, podobným párem. Zase v nich budu závodit.
Japonský sníh jste mnohokrát proklínala. Ale prožila jste tu i úspěšnou olympiádu. Máte tedy Japonsko ráda?
Vcelku ano. Lidé jsou nesmírně slušní, ani taxikáři vás neoberou. Škoda jen, že tady běh na lyžích diváky netáhne, běžecké závody tu budou určitě nejmíň navštěvované. Skoky a sdruženáři jsou tu mnohem populárnější.
Nechybí vám tu trenér Frühauf?
Nepřemýšlím, jestli tu je, nebo není. Standa mě už letos nedoprovázel na žádné zahraniční soustředění s výjimkou Davosu. Zvykla jsem si spoléhat v cizině sama na sebe.
Favoritky šampionátu jsou víceméně jasné. Jen nikdo netuší, s jakou formou se opět vynoří Estonka Kristina Šmigunová.
To je pravda. Kristina je velkou neznámou. Musím s ní počítat.
Opět se může stát, že stejně jako v Turíně přijde a takříkajíc z ničeho vyhraje?
Samozřejmě. Letos jezdila v sezoně zoufalé výsledky, ovšem loni taky. Teď byla měsíc zalezlá doma, nikdo ji neviděl, stejně jako před rokem. A tehdy z toho byla dvě olympijská zlata.
Je to váš poslední šampionát. Užijete si ho?
Snažím se, i když... Tohle je mistrovství světa, to se užívat nedá, tady musíte vydat maximum. Ale na druhou stranu cítím, že medailové povinnosti jsem si v minulosti odbyla.Jsem víc nad věcí a v pohodě. Tlak, který jsem v předchozích letech cítila, je menší.
Jen kdyby to počasí nebylo tak vrtkavé, že?
Co naděláte. Nesmíte se zaobírat tím, že jste v Japonsku i v rukou přírody a servismanů. Každý den sněží, pak se rozsvítí sluníčko, během dne se oteplí až o deset stupňů. Hlavně na klasiku to bude divočina, jen těžko se trefíte do mázy. Nikdo nemůže mít namazáno ideálně. Na to se musím psychicky připravit, srovnat se s tím. To ostatní bude dobré, věřím tomu.
 Kateřina Neumannová. |
