Asi cukrovka. Poslední měsíce byl těžký diabetik.

to by mě zajímalo, co se mu vlastně stalo. v 55 to na přirozenou smrt úplně nevypadá.. leda snad masivní infarkt. nebo že by nakonec přece sebevraždička?

Matti je legenda. Dodnes si pamatuju jeho "sance je 50:60"

Obráceně, šedesát na padesát

Daň geniality. Na sportovních stránkách jako sportovní fanoušek, který Matyho kariéru celou mohl sledovat jsem se bavil, uznával a obdivoval ho .

Tak trochu Borg v tenisu a po tenisu.

Na "něm" jsem jako dítě vyrostl. Geniální skokan, který stejně jako každý genius v něčem, má problémy v osobním životě. Vlastně měl.

Já na něm a na češích - Ploc, Parma, Dluhoš, Podzimek a další. Skoky jsem začal sledovat právě v roce 1984. Dobře jsme chytali rakouskou ORF a tam je dávali v zimě každý víkend. Po zbytek roku jsem se tam díval na Formuli 1.

Když tohle čtu, tak děkuji Bohu, děkuji přírodě nebo svým předkům jakožto dárcům mé DNA a jakožto lidem, kteří mi zásady vštěpovali, děkuji svým učitelům, svému okolí, které mi sice zásady nevštěpovalo, ale od něhož jsem je okoukával, ale i sobě samému, protože ty zásady člověk může vidět, ale musí je také přijmout a zapracovat do své osobnosti.

Všem výše uvedeným děkuji, že sice nejsem slavný olympijský vítěz, ale že jsem byl schopen dosáhnout určitého vzdělání, že žiji bez takovýchto skandálů a že jsem schopen normálně pracovat, dodržovat zákony, vyhnout se kriminálu, žít jako abstinent bez skandálů, neubližovat jiným lidem, nedělat si ostudu a neničit si zdraví.

To, co čtu v tomhle článku, bych nechtěl ani v případě, že by s tím bylo spojeno třicet olympijských zlatých.

Ale i olympijští vítězové dosáhli vyššího vzdělání, pracují a žijí spořádaný život a jsou platní společnosti a dělají radost svým bližním.

Sledovat jeho skoky byl pro mě umělecký zážitek. Byl to génius - se vším, co k tomu patří :-(