„Bylo to jednoznačné varování. Ale myslím, že si s Petrem stejně nějakou intimní chvilku najdeme a něco o týmu probereme,“ culil se devětatřicetiletý Hynek ještě před odjezdem na Slovensko.
Takže ani na dovolené si od házené moc neodpočinete?
To zase ano. Potřebujeme to, protože sezona pak zabere spoustu času. Je třeba si oddechnout, nabrat síly a pak se do toho zase vrhnout naplno. Příprava bude pokračovat od pondělí 20. července.
Jaké pro vás byly první týdny v nové roli?
Pozitivní. A seznamovací, i když dost hráčů jsem ještě zažil z minulosti, kdy jsem u áčka působil jako asistent. Nové kluky postupně poznávám. Chtěli jsme využít času, který jsme dostali díky předčasně ukončené minulé sezoně. Nastínili jsme hráčům základ myšlenek, které do týmu chceme přenést.
Chystáte hodně změn?
Nechci to stavět do roviny, že přinášíme něco nového. Aby to nevyznělo tak, že to předtím v Plzni nefungovalo. Trenéři, kteří tady byli, pracovali skvěle. Ale chceme být důrazní v určitých věcech. Uplynulé týdny jsme se třeba v hale věnovali výhradně útoku, k obraně jsme se vůbec nedostali. Chceme do přípravy vnést více videotechniky, pracovat na detailech. Je to mravenčí práce, ale věřím, že se nám to vrátí.
Bude to mít okamžitý efekt?
Třeba to potrvá delší čas, možná to bude zpočátku na úkor líbivosti, možná i pár výsledků. Ale potřebujeme, aby se vše klukům dostalo pod kůži. Věřím, že v dlouhodobějším horizontu se nám to zúročí.
Petr Štochl už dříve zdůraznil, že budete fungovat jako rovnocenná dvojice. To platí?
Jednoznačně, s Petrem jsme naprosto v pohodě a na jedné lodi. A není to jen nějaká formulace navenek. Takhle je to dané. Kdokoliv z nás do toho během tréninku může vstoupit podle toho, jak věci vnímá a cítí. Důležité je, že se shodujeme, házenou vidíme podobně. Takhle to musí vnímat i celý tým.
Měl být žolíkem pro play off, teď se Petr Štochl chystá na roli kouče Plzně |
Při zápasech už ale bude třeba mít jasně rozdělené úkoly, ne?
Určitě budeme mít úkoly jasně rozdělené. Člověk se pak musí soustředit jen na to svoje, nerozptylovat pozornost tím, co nemůže sledovat naplno a pečlivě. I na tom budeme pracovat, abychom se s Petrem sžili co nejvíc a naladili se ve prospěch fungování celého týmu.
U extraligového týmu jste už působil jako asistent Martina Šetlíka. Bude to hodně odlišné?
Já to nechci srovnávat. Uplynulá dlouhá doba a házená se pořád vyvíjí. Každopádně jsem strašně rád, že jsem u toho s Martinem mohl být. Tři roky po jeho boku byla skvělá zkušenost. Jsem rád, že se vracím. Teď ta role bude trochu jiná, s Petrem jsme rovnocenná dvojice. Uvidíme, kam tu káru společně dotáhneme.
Většinu hráčské kariéry jste působil na postu pivota. Bude to vaše parketa i v roli kouče?
Pivoti budou v naší hře hrát strašně důležitou roli. Jsem rád, že tady máme tři vyrovnané a kvalitní hráče. Chceme je maximálně využívat. Troufnu si říci, že minimálně do ofenzívy může nastoupit kdykoliv kdokoliv z nich. Chceme na nich mít hru založenou, na spolupráci se spojkami. Aby si pomáhali a využívali prostoru, který si vytvoří.
Už je přesně naplánovaná i herní část přípravy?
Zápasy jsou připravené, dolaďují se detaily. Čekáme, jak to bude s evropskými poháry, zprávy jsou různé. Přihlášky končí 14. července, ale ze zákulisí jdou informace, že na podzim z pohárů možná ještě nic nebude. Na to pak případně budeme reagovat, jinak je plán daný.
Dva týdny byl v Plzni na testech Petr Linhart, který se vrací po vleklém zranění kolena. Už je rozhodnuté, zda zůstane?
Dáme tomu ještě čas, po dovolené s námi znovu začne trénovat. Teď jsme ho chtěli vidět, dlouho nebyl v zátěži. A potřebujeme ho vidět i při zápase. Je to citlivý post, pravá spojka. Tam máme v současnosti zdravého jen Tima Bogdaniče. Honza Stehlík po zranění ještě potřebuje chvíli času, i když s námi už trénuje podle možností a rehabilitace. Petr je použitelný i na křídlo, kde hrával. Tam máme Honzu Chmelíka, v záloze Edu Wildta. Potřebujeme, aby s námi Petr absolvoval ještě další část přípravy. Pak si sedneme a uvidíme, jakou formu tomu dáme.
Spojka, pivot a obranná zeďKariéru musel ukončit brzy, už ve dvaatřiceti letech, a na ten den si Jiří Hynek pamatuje přesně. Na začátku března 2012 hrál s Hammem zápas druhé bundesligy v Bittenfeldu. „Stahovali jsme desetigólové manko, utkání gradovalo. Přišel souboj, kterých jsou během zápasu desítky. Jenže v koleně mi prasklo a věděl jsem hned, že je zle,“ vzpomínal před lety Hynek. Křížové vazy, už dva roky předtím jednou operované, znovu nevydržely. Podstoupil další operaci, ale s hraním byl konec.   Jiří Hynek v reprezentačním dresu při obranné práci. Plzeňský odchovanec začínal na spojce, ale postupně se přeučil na post pivota a hlavně dvoumetrovou obrannou zeď. Na jaře 1999, to mu bylo sotva osmnáct, s tehdejším Kovopetrolem Plzeň vybojoval český titul. Vydržel až do roku 2002, kdy přestoupil do Dukly, za další tři roky, už jako český reprezentant, zamířil do Německa. „Tehdy jsem si přál dostat se na nějaký šampionát. Vidíte, a já si zahrál na mistrovství světa, dvakrát na mistrovství Evropy. Působil jsem v bundeslize, mohl být součástí skvělé reprezentační generace, byl jsem v mančaftu s Filipem Jíchou, nejlepším hráčem světa. Myslím, že sny se mi docela splnily...“ pochvaloval si Hynek. Na světový šampionát do Tuniska ho v roce 2005 povolal kouč Trtík, hned v prvním duelu proti Islandu byl překvapivě v základní sestavě. Vydržel až do čtvrtfinále proti domácímu výběru, kdy se zranil. „Tunisan vystřelil, rukou dodělal pohyb a trefil mě do nosu. Takovou ránu jsem nikdy nedostal. Odnesla to poraněná chrupavka, byla spousta krve,“ ohlížel se za turnajem, kde Češi skončili desátí. V národním týmu zvládl 78 zápasů, v Německu hrál až do osudového zranění za Melsungen, Minden, Ahlen a Hamm. V létě 2013 se vrátil do Plzně, tři roky byl u prvního týmu jako asistent Martina Šetlíka, s Talentem slavil zlatý hattrick. Poté se přesunul na post šéftrenéra mládeže, teď k tomu přidal návrat na extraligovou lavičku. |
