Zubří cítilo krev, ale karvinští házenkáři rozjeli sezonu sérií výher

Úspěšně vstoupili obhájci titulu, házenkáři Karviné, do extraligy. Dosavadní tři zápasy vyhráli.

ilustrační snímek | foto: Petr Eret, MAFRA

Karvinští se ale na minulou výhru nad Zubřím pořádně nadřeli. Byť celé utkání nepustili hosty do vedení, o výhře 29:28 rozhodli až v poslední vteřině gólem Adama Ptáčníka.

„Remíza by nás samozřejmě mrzela, ale to je sport. Zubří hrálo výborný zápas,“ prohlásil karvinský trenér Michal Brůna.

Co říkal na vítěznou trefu Ptáčníka? „Od Adama to byl průměrný zápas, ale vše smazal poslední střelou,“ odpověděl kouč.

„Bohužel jsme nedávali tutovky,“ komentoval těsnou prohru zuberský Lukáš Mořkovský. „A ten konec? Utkání skončilo tak, jak se celou dobu odvíjelo. Pořád jsme dotahovali, což nás stálo hodně sil a koncovku jsme nezvládli.“

Brůna uznal, že závěr mohl být mnohem klidnější, kdyby Karvinští dvakrát zbytečně při hře bez brankáře neztratili míč a nepřišli o dvoubrankový náskok.

„Ty ztráty byly zbytečné. O jednu se postaral i mladý Patzel, ale předtím dával tři góly po sobě. Rozhodl se nahrávat na pivota a hosté balon vypíchli. Bude se dál učit, ale od něj to byl dobrý zápas,“ zmínil Brůna vedle Ptáčníka další letní posilu mužstva.

Ostatně Patzel byl se šesti góly nejlepším střelcem utkání.

„Věděli jsme, že zápas se Zubřím bude hodně důležitý, že máme na začátku extraligy v uvozovkách pět papírově snadnějších soupeřů a silné Zubří. To cítilo krev, vědělo, že máme nějaké zraněné hráče. Bohužel k nim přibyl i Čadra, takže jsme zůstali ve třech spojkách plus mladí,“ řekl Michal Brůna, který doufá, že se do sestavy co nejdříve vrátí zraněné spojky Dominik Solák a David Růža.

Zatímco Růža má ještě berle, Solák by už brzy hrát mohl.

„Pro jistotu ho necháváme úplně doléčit,“ podotkl Michal Brůna. „Další dva zápasy (v hale Maloměřic Brno a doma s Jičínem – pozn. red.) bychom měli zvládnout, takže ještě bude mít prostor dostat se do tempa.“

Kopřivnice a Frýdek-Místek se rozjíždějí zvolna

Ve třetím kole si první výhru připsala Kopřivnice, když zdolala Hranice 34:26. Frýdek-Místek doma podlehl finalistovi minulé sezony z Plzně 28:34. Oba krajské celky mají bilanci jedné výhry a dvou porážek.

„Po minulém nepovedeném utkání ve Strakonicích (31:32) byl náš největší cíl naladit se na strunu, kdy jsme schopni na hřišti nechat i život a bojovat jeden za druhého,“ řekl kopřivnický trenér Aleš Chrastina. „Dobře jsme bránili a výborně chytal Bob Pšenica, díky čemuž jsme se dostávali do rychlých útoků.“ Chrastina zdůraznil, že bojovnost, nasazení a disciplína, jakou tým předvedl proti Hranicím, musí mít kopřivnické mužstvo v každém duelu.

Frýdecko-místečtí házenkáři vedli nad Plzní v 15. minutě 8:7, leč pak už na ni nestačili.

„Těch prvních patnáct minut nám vyšlo výborně,“ uvedl frýdeckomístecký trenér Daniel Valo. „Ovšem, abychom se mohli měřit s tak kvalitním výběrem, jako je Plzeň, je třeba takovým způsobem hrát co nejdéle, a ne pouze ze začátku. Od patnácté minuty jsme vrátili hosty do hry vlastními chybami.“

Pohádka. Jak vybuchla hala

Když zuberský Lukáš Mořkovský devět vteřin před koncem utkání ze sedmimetrového hodu vyrovnal na 28:28, už to vypadalo na remízu.

Jenže karvinští házenkáři rychle rozehráli a Adam Ptáčník se v poslední vteřině parádně trefil do pravého horního rohu branky Zubří. 29:28! Obhájci titulu vyhráli i třetí duel tohoto extraligového ročníku.

„Tohle je pohádka, jak vybuchla ta hala. Něco neuvěřitelného,“ radoval se Adam Ptáčník, který před sezonou do Karviné přišel z Nového Veselí.

Jaké to je dát vítězný gól v úplném závěru zápasu?
To je taková sladká tečka, kterou bych přál zažít každému sportovci v takhle zaplněné hale.

Ztráta bodu by vás určitě mrzela, když jste Zubří ani jednou nepustili do vedení.
To rozhodně. Jsem moc rád, že bereme dva body v tak těžkém zápase.

Utkání jste měli dobře rozehrané, ale v závěru jste dvakrát zbytečně ztratili balon a soupeř vyrovnal. Znervózněli jste?
Hlavně to byla velká škoda, to jsme si měli pohlídat a konec v klidu zvládnout. Ale stane se. Jsem rád, že to nakonec vyšlo a vyhráli jsme.

Už jste se s týmem sehrál?
Ještě to není úplně optimální, ale nějaký posun tam za ty dva měsíce práce je. Každý den máme dva tréninky, ladíme to. Není jednoduché dostat se do systému, který je jiný, než jsem byl zvyklý, ale sedá si to a bude to čím dál lepší.

Je to velký skok přijít do mistrovského týmu?
Určitě je. Je tady větší tlak a hlavně jsou tady na mě jako na spojku trochu jiné požadavky, co se týče timingu, náběhů a podobně. Je těžké to přepracovat a zvyknout si na něco jiného.

Takže se pořád učíte?
Ano. A asi se budu učit celý život (směje se).