Je to už pět a půl roku, co Femke van den Driesscheová po prvním kole vyměnila na světovém šampionátu cyklokrosařů v Heusden-Zolderu své zabahněné kolo.
Napsala tím historii, kterou psát nechtěla.
Hned v depu si totiž kolo převzali komisaři, kteří v sedlovce našli elektrické kabely. Středové složení pak bylo usazeno tak pevně, že s ním vůbec nešlo hnout, přitom normálně ho není problém sundat.
No a uvnitř se schovával malý motorek.
Dostala šestiletý zákaz startů a po dvou měsících od incidentu se rozhodla raději ukončit kariéru a nebránit se u soudu.
UCI wil 'motortje' Van den Driessche levenslang schorsen en eist megaboete https://t.co/st878w7EOK pic.twitter.com/UbaOP0wVVi
— De Morgen (@demorgen) March 7, 2016
Od té doby mrak mechanického dopingu visí nad pelotonem. A na Tour se znovu připomněl. Za všechno můžou švýcarské noviny Le Temps, které citovaly tři anonymní cyklisty, kteří v pelotonu slyšeli podivné zvuky vycházející z řetězů na kolech několika týmů.
Zvuky, které údajně nikdy předtím při cyklistickém závodu neslyšeli.
První z cyklistů o tom novinářům řekl už během prvního týdne závodu.
„Slyšel jsem takový podivný zvuk vycházející ze zadní části kol. Takový hodně zvláštní kovový zvuk, jako kdyby byl špatně nastavený řetěz. Ale nikdy jsem to v závodě neslyšel,“ uvedl anonym číslo 1.
O dva dny později se ten stejný cyklista přihlásil znovu.
„To zvláštní prskání jsem slyšel u čtyř týmů,“ upřesnil.
Další cyklista mluvil o tom, že diskuze o technologickém dopingu by se neměla vést o bateriích v trubkách, jak tomu bylo v posledních letech. Že možná existuje nějaký systém na rekuperaci energie (proces přeměny kinetické energie zpět na využitelnou elektrickou energii při brzdění) podobný tomu ve formuli 1.
„O tom se mluví daleko víc, že by mohl existovat nějaký rekuperátor energie napojený na brzdy,“ řekl anonym číslo 2.
Třetí anonym v článku citován není, ale údajně také vyjádřil znepokojení nad současnou situací.
„Je to zvláštní. Většinou existuje tým, který dominuje, teď tady jsou ale čtyři týmy, které jsou na jiné úrovni. Přijde do nich cyklista a hned je z něj hvězdou. Když odejde, stane se zase průměrným. Jak to vysvětlíte?“ ptá se anonym číslo 1.
Novinka v Tokiu
Mezinárodní cyklistická unie má jasnou odpověď.
Za první dva týdny závodu bylo provedeno 720 testů, žádný neodhalil nic nepovoleného. Do konce Tour bylo otestováno na 1000 kol a stále nic podezřelého.
Mikkel Bjerg během dvacáté etapy Tour de France.
„Viděl jsem o tom nějaký tweet, tak jsme si z toho dělali srandu, protože při první etapě na bočním větru jsem měl v zadním kole zaseknutý kousek rýžového nákypu. Jak jsem jel, pořád to dělalo takové to: Ťuk, ťuk, ťuk, ťuk. Tak jsme se smáli, že to bylo určitě ono,“ vyprávěl dobře naladěný Mikkel Bjerg, týmový kolega vítěze Tadeje Pogačara.
Když dáme žerty stranou, většina cyklistů nad něčím podobným kroutí hlavou s tím, že na úrovni World Tour to možné není vzhledem k počtu rentgenových testů, které během závodu podstoupí.
„Já žádné podivné zvuky neslyšel,“ říká bývalý mistr světa Mads Pedersen. „Pokud si ale lidé myslí, že podvádíme, že máme malé motory v kolech, ať je zkontrolují. My to jen vítáme! Jasně že by bylo skvělé mít k dispozici celý den třeba 100 wattů navíc. Každopádně nevím, odkud tyhle zprávy přichází. Možná jenom někdo používá nějaký nový materiál, který vydává trochu jiný zvuk. Já každopádně nic zvláštního neslyšel.“
Stejně to vidí i šampion Pogačar.
„Taky jsem nic neslyšel. Ani my nevyužíváme nic zvláštního, všechno to jsou materiály Campagnolo, nic speciálního,“ říká Slovinec.
Popularita elektrokol pochopitelně roste. Existují také důkazy o použití mechanického dopingu přímo v cyklistických závodech, byť ne v těch nejvyšší kategorie World Tour, kde jsou testy všudypřítomné.
Bueno al parecer la #UCI ya tenía fichado al bisabuelo y abuelo de #FemkevandenDriessche aquí están sus #bicicletas pic.twitter.com/0MHnwr0cof
— CHUJITSO © (@Chujitso) February 2, 2016
Většina cyklistů si proto myslí, že něco takového v nejvyšší divizi je nepravděpodobné.
„Můžu mluvit jen za sebe, ale vím, jak jsem se na tuhle úroveň dostal, tvrdě jsem pro to dřel. Ani já jsem na téhle Tour neviděl žádné podezřelé věci. Naopak jsem viděl spoustu talentu a silných lidí, kteří byli dokonale připraveni a ukázali úžasné věci. To dělá ten rozdíl, ne motor,“ má jasno Wout van Aert.
Mezinárodní cyklistická unie pochopitelně bere riziko mechanického dopingu velmi vážně.
Řídící orgán unie před každou etapou kontroluje rentgenem desítky kol, skenuje je pomocí iPadu, který by případné skryté baterie detekoval.
V cíli je to podobné.
Znovu se vyberou kola vítěze etapy, cyklistů, kteří oblékají slavné trikoty, plus několika dalších vybraných, které se znovu kontrolují. Rozhodčí mají také možnost kolo úplně rozebrat a podívat se, co je v něm.
Ani přes vylepšení detekčních metod a pořízení mobilní rentgenové laboratoře, která cestuje po závodech, však nebyly zjištěny žádné důkazy o technologických podvodech ve World Tour.
„Pro mě jsou to trochu šílené názory. Kdybychom měli motory, jezdili bychom o dost rychleji v časovkách, ve sprintech, v jízdě do kopce. A podle časů, které známe, to není pravda. Nevím, kdo si tento příběh vymyslel,“ řekl Bjerg.
Tak či tak, na olympiádě v Tokiu přijde další novinka. UCI představí novou technologii, která umožňuje skenování kola přímo za jízdy, ne pouze na startu a v cíli.
„V roce 2016 jsme zavedli magnetické tablety, o dva roky později rentgenové technologie a v Tokiu se vydáme zase o něco dopředu. Budeme moct zkoumat kola v reálném čase, a to jak na silnici, tak i na horských kolech nebo na dráze,“ píše se v prohlášení UCI.
Odhalí nová technologie něco nekalého?
