Pondělní první etapu ovládl po razantním nástupu v posledních desítkách metrů. To jak se na cílovém kopci přehnal kolem Hugha Carthyho? Připomínal raketu.
Ve druhém dějství si zase nejlépe poradil s technickým dojezdem. V závěrečných zatáčkách si vypracoval náskok, jen Jack Haig se ho jakž tak držel, jenže ani on nakonec neměl nárok.
A naposledy ve středu. I tentokrát Hart ukázal sílu, v etapě sice skončil o čtyři sekundy čtvrtý, dál ale jistě kontroluje celkové vedení.
„Myslím, že je nebezpečné hodnotit formu pouze na základě výsledků,“ říká osmadvacetiletý jezdec Ineosu opatrně.
Ale proč to neříct naplno: Hart nyní působí skutečně silně. Nejen podle výsledků.
It's a brilliant front-foot ride from @taogeoghegan to retain his overall lead at #TotA.
The Grenadier took it up early, finishing fourth on the stage and taking crucial time back on the late escapees.
Credit too to @PavelSivakov for a clutch turn there in the final kilometres. https://t.co/50Hs1cKq6z
Ano, v Alpách nejsou Evenepoel ani Roglič, s kterými se brzy potká. Pochopitelně chybí i Tadej Pogačar či Jonas Vingegaard, ti nejlepší z nejlepších.
Také se může stát, že v dalších dnech upadne a o vše přijde, cyklistika je v tomhle nesmírně zrádná. Nyní je ale jeho projev úplně odlišný než dřív. Konečně.
Určitě si vybavíte, jak před třemi roky v závěrečné časovce Gira předčil Jaie Hindleyho a slavil titul. Ovšem vzpomenete si, kdy jste jméno Hart zaslechli poté? V souvislosti s dalšími osobními úspěchy to rozhodně nebylo.
Za uplynulé dvě sezony ani jednou nevyhrál. Trápil se, padal, bojoval se zraněními či nemocemi.
Hned na začátku roku 2021 si při nehodě na Paříž-Nice přivodil otřes mozku, poranil koleno a už se to s ním táhlo. „Dva týdny jsem tehdy vůbec nejezdil na kole, do toho jsem ještě navíc chytil nějaký virus. Pak jsem také udělal chybu a do závodů se vrátil příliš brzy,“ ohlížel se.
KDYŽ BYL KRÁLEM. Tao Geoghegan Hart, vítěz Gira 2020.
Když se zdálo, že se do toho přeci jen znovu dostává a po slušném Dauphiné, kde byl desátý, věřil, že na Tour de France dorazí ve formě, přišla první etapa francouzské Grand Tour, nechvalně proslulá fanynka s nápisem „Allez Opi-Omi“, jímž strhla k zemi snad půlku pelotonu včetně jeho. A byl zase tam, kde byl.
Tour sice dokončil, ovšem jen jako pomocník týmových kolegů. Bolela ho záda a aby vůbec dojel do Paříže, vyžadovalo to velké sebezapření.
„A tak to bylo v podstatě celé dva roky. Pokaždé mě něco srazilo,“ vrací se. „Vždycky jsem to zkoušel dál, co mi zbývalo, jenže to prostě nešlo. Neberte mě ale špatně, nikdy jsem nebrečel. Pořád jsem dělal to, co miluji. Měl jsem obrovskou podporu týmových kolegů, rodiny. V životě jsem měl štěstí.“
Jak je na tom Bernal? Bolesti a pády ho provázejí i letos. On se ale nevzdává |
Na kole se mu však dál vyhýbalo. Ani v loňské sezoně nevítězil. Snad jen na Vueltě, kde se zprvu držel na pátém místě, zase trochu připomínal někdejšího vládce Gira. Jenže pak opět upadl a nakonec skončil devatenáctý.
„Ono se ale není co divit. Minulý rok jsem byl od února do května čtyřikrát na týden mimo kolo. Pokaždé jsem začínal od nuly. Za krátkou dobu jsem se ale musel dostat zpátky do formy. Musel jsem makat co nejvíc to šlo, což ale není úplně ideální,“ líčí.
Po loňské sezoně tak učinil pomyslný restart. Načas si dal volno, pořádně se zamyslel. Věděl, že se vzdát nechce, ale řekl si, že musí něco změnit.
Tím impulzem byl pro něj příchod trenéra Daja Sanderse z týmu DSM, se kterým si zjevně sedl. Naučil ho, že méně tréninku někdy může znamenat více. Že musí lépe naslouchat svému tělu.
„Za posledních sedm osm let jsem vystřídal snad šest trenérů. Viděl jsem, jak se ostatním daří, jenže já jsem vždycky cítil, že mně něco chybí. Něco jako část receptu,“ říkal. „Za poslední měsíce jsem se ale hodně naučil a zjistil, co mi skutečně vyhovuje. Jasný plán dobrá komunikace s Dajem se mi osvědčily.“
A najednou to šlo.
Here's your Melinda Green Jersey, @taogeoghegan from @INEOSGrenadiers! #TotA #LiveUphill https://t.co/J3Lz5OXI32
Hned při prvním únorovém startu Kolem Algarve si připsal etapové vítězství a celkově byl třetí. Na Tirrenu-Adriatiku byl v dějstvích pátý, třetí a druhý a v konečném součtu obsadil další třetí příčku.
A závod Kolem Alp? Tomu zatím vládne.
„Je to jako dort, který jsme postupně pekli v průběhu posledních měsíců. Jsem spokojený, jak to jde. A doufám, že to tak půjde dál,“ přeje si Brit.
Před Girem tak může být sebevědomý. Dokonce tak, že by mohl pomýšlet, že vyzve největší favority Evenepoela s Rogličem o růžový dres?
„Kolem Alp je závod, který v kalendáři zaujímá ideální místo, abyste poznali, jakou kdo má formu,“ říká Matteo Tosatto, sportovní ředitel Ineosu. „V posledních letech jsme viděli, jak ti, kteří zde vyhrávají etapy a celkovou klasifikaci, jsou obvykle těmi, kteří vysoko míří i na Giru.“
Ineos do Itálie jede v silné sestavě. V neoficiální soupisce kromě Harta figurují i velezkušený Geraint Thomas, Pavel Sivakov či letošní posila z DSM Thymen Arensman. Nabízí se, že znovu zkusí taktiku více lídrů a až podle toho, kdo si po prvních kopcích povede nejlépe, zvolí jednoho chráněného jezdce.
Bude jím Hart?
