Roman Kreuziger

Roman Kreuziger | foto: Markéta Navrátilová

Kreuziger na Vueltě: S covidem se tu trochu opakuje Švýcarsko. Lítá to v balíku

  • 8
Před letošní sezonou se z role závodníka přeškolil na sportovního ředitele. Nyní v této roli Roman Kreuziger poprvé působí také při závodě Grand Tour. Na Vueltě, kde čtyřikrát startoval coby jezdec, je v akci za volantem týmového vozu stáje Bahrain Victorious.

Když teď doma balíte na takřka čtyřtýdenní pobyt na Grand Tour, je to o hodně jiné než v roli závodníka?
Zase tak moc ne, žádný balicí stres se v mém případě nekoná. Mám stabilně nachystaný kufr, kde vozím svá tři týmová trička a dvě košile a ty průběžně točím a nechávám si během závodu vyprat. Akorát coby sportovní ředitel tahám s sebou mnohem víc kabelů a elektroniky, počítače, ipady a tak.

Pamatuji si, že v průběhu vaší závodní kariéry jste vyprávěl, že s sebou notebook na Grand Tour ani neberete, protože to nemá cenu.
A teď mám kolikrát problém, že mi nevydrží baterka.

Nakolik jsou vaše dny pracovně dlouhé a náročné?
Spánku tu moc není. Ráno vstávám s personálem brzy, abychom všechno stihli připravit, a večer děláme dlouho do noci.

Suverénní Evenepoel. Lídr Vuelty dominoval časovce a navýšil vedení

Kolik toho tedy naspíte?
Někdy jen pět hodin. O volném dnu jsem teď měl štěstí, že jsem při velkém přesunu na jih mohl letět s jezdci, díky tomu jsem se v pondělí konečně vyspal i sedm hodin.

Kdo ze severu Španělska letěl a kdo se přesouval po zemi?
Kromě jezdců mohli být v letadle z každého týmu jen čtyři lidi z personálu. Ale kvůli tomu, že náš Wout Poels byl předtím pozitivní na covid, uvolnilo se na poslední chvíli jedno místo a letěl jsem i já.

Když porovnáte vaši práci sportovního ředitele na podniku Grand Tour s týdenními etapovými závody, je jí víc?
Musíte se nejdřív zaběhnout. První tři dny byly vážně hektické, než jsme se sehráli. Teď už má každý jasně rozdělené úkoly a všechno běží poměrně velice rychle a dobře.

Roman Kreuziger

Co máte konkrétně na starost?
Práci s Veloviewerem (průzkum trasy) i detaily počasí, abychom měli přehled například o předpokládaném větru. Prostě se v rámci denní prezentace připravujeme na vše, co by nás mohlo potkat, abychom na to mohli případně reagovat. Během etapy jsem pak společně s Frankem Pellizottim v prvním autě, já řídím a Pellizotti je u rádia.

Vuelta 2022

Jde i kvůli velmi dlouhým přesunům o únavnou Vueltu?
Je těžší v tom, že transferů bylo opravdu hodně. Nejprve velký kus z Holandska do Španělska, který jsme jeli přes noc nadvakrát. A z neděle na pondělí pak ti, kteří na jih neletěli, absolvovali auty nebo autobusem nejprve 500 kilometrů večer po etapě a další den zbylých 450 kiláků. To je potom personál dost unavený a může se snadno stát nějaká chyba. Z tohoto pohledu není letošní itinerář Vuelty vyřešený nejšťastněji, ale organizátoři se jinak snaží pro nás dělat, co mohou.

I v televizních záběrech jste byl vidět, jak za cílem sedmé etapy utěšujete Freda Wrighta, který po Tour také na Vueltě usiluje v únicích zas a znovu o etapové prvenství, které mu však nadále těsně uniká.
U něj už jde trochu i o psychický blok. Strašně moc chce etapu vyhrát a pořád se mu to nedaří. Ale jsem přesvědčený, že pokud ji jednou vyhraje, vyhraje jich potom ještě spoustu, protože se ve své mysli konečně odblokuje. Ještě bude mít i tady dost možností.

Zaměří se váš tým nyní hlavně na etapová vítězství, když jsou Gino Mäder a Mikel Landa v celkovém pořadí až na 20. a 29. místě?
My jsme počítali s tím, že o celkové pořadí tu pojede spíš Gino než Mikel. Bohužel v neděli i Gino nečekaně nabral velkou ztrátu (ta nyní činí 11:52 minuty). Ale třeba Meintjes (lídr stáje Intermarché) v nedělní etapě skočil zpátky pořadím zásluhou zdařilého úniku. Totéž se může povést i Ginovi. Je to o tom nebát se a prodrat se do správného úniku.

Mas chce jet ve stylu všechno, nebo nic. Roglič nemluví, Evenepoel se směje

Kvůli covidu nepokračuje Wout Poels. Jeho pozitivitu jste zjistili při vašem interním týmovém testování?
Wout se necítil dobře, proto jsme ho hned otestovali a vyšel mu z toho covid. Testujeme se v rámci týmu celkem pravidelně. Myslím, že je to dobře, abychom co nejvíc ochránili naši bublinu. Uvidíme, kolik lidí z celého pelotonu ještě kvůli covidu neodstartuje. Z personálu ho podle mě nikdo nemá, lítá hlavně mezi závodníky v balíku, odstoupení přibývají. Trochu se tu opakuje závod Kolem Švýcarska.

Je pro vás překvapením zatím dominantní výkon Remka Evenepoela?
Možná to byl i jeho záměr najet co nejvíc času v etapách, které mu víc sedí. Teprve zjistíme, jestli v opravdu dlouhých kopcích, jakým je Sierra Nevada, a v nadmořských výškách ke 2000 metrů nebude víc trpět. Ovšem zatím vypadá velmi přesvědčivě.

Jak na vás přímo na trati působí? Ať už jezdecky nebo takticky.
Na pohled zhubl a závodí chytře, neutrácí zbytečně moc energie. V tom se rozhodně v porovnání s minulostí poučil. Už před loňským Girem o něm vykládali, že by ho klidně mohl vyhrát - a pak na něm bouchnul. Tady zatím vypadá neporazitelně, ale je to sport a stát se může cokoliv.

V Almeríi před Vueltou záměrně přespával deset dní v pokoji simulujícím vysokou nadmořskou výškou. Jak moc mu mohl pomoci?
S tím nemám žádné osobní zkušenosti. Ale oni asi vědí, co dělají, Quick-Step má kvalitní výkonnostní (vědecký) tým. Snažili se ho připravit tak, aby vydržel celou Vueltu.

Co si naopak myslíte o současné formě Primože Rogliče?
Nikdo z nás neví, kolik toho po Tour před Vueltou natrénoval. Zatím jsou stále možné dvě varianty. Buď že se Roglič postupně rozjede a všem ukáže ten svůj tradiční motor. A nebo že ho první týden natolik semlel, že už bude bojovat jen sám se sebou. Poté, co mu vypadl ze závodu i nemocný Sepp Kuss a Jumbo jede v šesti, není v ideální situaci.