Postaral se o něj Kaden Groves, třiadvacetiletý australský sprinter, který premiérovou účast na třítýdenních závodech ozdobil triumfem.
Už před Vueltou ukazoval slušnou formu. Připsal si vítězství na silně obsazených závodech Kolem Katalánska i Turecka a nyní své přednosti ukázal naplno.
V dojezdu jedenácté etapy zprvu těžil z parádní práce týmových kolegů. Vezl se za nimi, vyčkával na vhodnou příležitost.
A pak to přišlo.
Groves rozkmital rychlé nohy, suverénně odrazil útoky dalších soupeřů včetně Madse Pedersena, Tima Merliera i Dannyho van Poppela a jel si pro velké prvenství.
DOKÁZAL TO. Kaden Groves se raduje z vítězství v jedenácté etapě Vuelty.
„První vítězství na Grand Tour, určitě to nějak oslavíme,“ smál se. „Už teď jsem měl úspěšný rok a teď je ještě lepší. Navíc nás možná čekají další dvě šance, takže třeba ještě nějaký pěkný výsledek přidám.“
Ve třiadvaceti letech má všechno před sebou. Někteří experti o něm dokonce mluví jako o novém Calebu Ewanovi.
Přesto Groves dlouho zůstával ve skrytu.
Nepatřil mezi zázračné talenty jako Remco Evenepoel či Tadej Pogačar, kterým šlo hned všechno samo. Svá první vítězství si musel tvrdě zasloužit.
„Ale právě to mi možná paradoxně pomohlo,“ říká. „Nikdo mě tolik neznal, mohl jsem pracovat, abych nejprve stabilněji jezdil do nejlepší trojky, pak na menších závodech vyhrával. A tím jsem získával sebevědomí.“
Řepa strávil den v úniku, vítězem jedenácté etapy na Vueltě je Groves |
Cyklistika pro něj dlouho nebyla sportem číslo jedna. Ještě jako náctiletý preferoval motokros a toužil se prosadit v něm. Předpoklady k tomu měl a v mládežnických kategoriích vítězil.
Jenže nastal zádrhel.
Při jednom z pádů si Groves přetrhl Achillovu šlachu. Místo závodění, které tolik miloval, celé dny seděl jen doma a doktoři ho od brzkého návratu na motorku zrazovali.
„Jako součást rehabilitace mi doporučili kolo,“ vzpomínal. A právě tehdy odstartoval svou druhou kariéru.
Jízda bez motoru ho pohltila. Už od mládí prý měl v sobě zakořeněnou bojovnost a touhu vyhrávat. A tak všechny své síly upnul k cyklistice.
„V motokrosu jsem byl na docela slušné úrovni, jenže poté, co jsem začal jezdit na kole, jsem se k němu už nikdy pořádně nevrátil. Ano, občas se projedu. Ale spíš jen mimo sezonu, protože se nechci znovu zranit. A cyklistice navíc dávám vše,“ povídá.
#LaVuelta22
On top! ✊ https://t.co/w72A5Xzbc6
Z motokrosu se mu hodily zkušenosti z pohybu v balíku, nedělalo mu problém ovládání kola. Kde však musel dohánět manko, byla fyzička.
„Motokros je spíš anaerobní sport, často v něm jdete do maxima. Kdežto v cyklistice se spíše snažíte držet v nižších tepových zónách,“ přibližuje.
Ale i s tím se popasoval.
Brzy zjišťoval, že kopce pro něj nebudou. Kde měl navrch, byly rovinaté dojezdy, v nichž mohl rozhýbat svých 176 centimetrů a 76 kilogramů a těžit ze své síly.
„V Austrálii je většina závodů formou kritérií,“ vypráví Groves. „Často jedete až do samého závěru pohromadě a rozhoduje se ve sprintech. Já jsem se v nich celkem rychle zlepšoval, takže mé zaměření bylo jasné.“
Začínal v australském kontinentálním týmu St. George. V roce 2019 podepsal první worldtourovou smlouvu v Mitcheltonu-Scott. Učil se od takových jmen jako Mathew Hayman, Matteo Trentin či v letošní sezoně Dylan Groenewegen. Ale především rozvíjel své vlastní přednosti.
Kreuziger na Vueltě: S covidem se tu trochu opakuje Švýcarsko. Lítá to v balíku |
„Líbí se mi, jak u nás v týmu na všechny nahlížejí jako na individuality. Každý je jiný, každý potřebuje něco jiného. Není na nás žádný tlak, abychom byli jako někdo další,“ liboval si po přestupu. „Snad rychle zapadnu a budu se dál rozvíjet.“
Což se mu daří.
V roce 2020 si připsal dvě výhry na domácím závodě Jayco Herald Sun Tour, o rok později slavil v etapě na Kolem Slovenska a letos v Katalánsku a Turecku ukázal, že uspěje i proti takovým hvězdám, jako jsou Jasper Philipsen, Sam Bennett nebo Ewan.
I díky tomu zaujal stáj Alpecin-Deceuninck - od příští sezony worldtourovou -, která ho podepsala na následující dva roky. Mohl by být mužem, který nahradí odcházejícího Merliera.
„Ale sám cítím, že BikeExchange ještě něco dlužím. Chci jim ještě přinést dobré výsledky,“ říká.
A ideálně ještě na Vueltě.
