Než se v pátek postaví na start, stráví půl hodiny rozjížděním, do uší pustí písničky v oblíbeném stylu drum’n’bass, aby se dostal do rytmu, dá si energetický gel, doplní kofein. Při čekání na startovací rampě se rozdýchá, a pak už šlápne do pedálů a vjede na trať duhového závodu.
Účast na mistrovství světa zapadá do skládačky Otrubova konstantního progresu, který snad letos konečně vyvrcholí postupem do vyšší divize cyklistických týmů. I když mnohem pozdějším, než by na začátku jeho kariéry v juniorech mnozí tipovali.
Proč jsem se nenarodil někdy jindy… takovou otázkou se musely mučit celé generace cyklistů, kteří zažili dominátory pelotonu, jakými byli například Eddy Merckx nebo Bernard Hinault.
A podobné myšlenky se musí honit hlavou i Otrubovi.
Patří k silnému ročníku 1998, jeho vrstevníky jsou Tadej Pogačar, Jasper Philipsen nebo Joao Almeida. Nejen že je s jejich výsledky Otruba od juniorů nevyhnutelně srovnáván, přetlak jezdců v jeho věku mu nedovolil v devatenácti letech najít zahraniční tým, který by o něj měl zájem.
„Tehdy ještě nebyly tak rozšířené development týmy a zrovna zanikla Klein Constantia, což byla farma Quick-Stepu, takže nebylo moc možností kam jít. Ze slabšího ročníku si týmy vyberou mnohem snáz, než když bojujete o místo s Pogačarem,“ lituje Otruba.
Přitom od začátku své kariéry se řadil mezi nejlepší. Byl juniorským mistrem republiky v roce 2016, o rok později ovládl mezi juniory domácí šampionát v časovce. Mezi Evropany byl ten rok osmý.
Když se přesunul do kategorie do třiadvaceti let, neměl tři roky mezi Čechy v časovce konkurenci. V covidovém roce 2020 získal na Czech Tour bílý dres pro nejlepšího mladíka.
Potřeboval jsem změnu. Po pěti letech je Elkov Kasper bez Otruby |
V té době jezdil za Elkov-Kasper, ve kterém strávil pět sezon. „Přijde mi, že každý rok rostu. Mentálně i fyzicky toho vydržím víc,“ těší ho.
Před letošní sezonou přestoupil do ATT Investment, doufá ale, že by se mohl posunout i výš. Během posledních týdnů pro to udělal důležitý krok.
Na červnovém mistrovství republiky se v časovce po jednom čtvrtém a jednom třetím místě z předchozích let konečně dočkal a slavil titul i mezi elitou. „Být mistrem republiky v časovce byl můj velký cíl a sen,“ říká s odstupem.
Formu si udržel a na následném etapovém závodě v Rumunsku vybojoval celkové třetí místo. Povedený červenec uzavřel na Czech Tour, kde byl jasně nejlepším Čechem a v celkové klasifikaci skončil třetí. „Poslední měsíc byl parádní. Snad mě to někam posune,“ doufá. Nejlépe do vyšší divize.
Zatím Otruba komunikuje s několika týmy, konkrétní nabídka se před ním ale ještě nerýsuje. „Jeden týmový manažer mi napsal přes Messenger, druhý přes Instagram a třetí za mnou přišel na závodech,“ líčí, jak ho různé stáje oslovují.
Protože ale nemá vlastního manažera, musí týmy, o které by měl velký zájem, oslovovat sám. „Sháním si kontakty po známostech z balíku a od kamarádů. Je to dlouhá práce, zkouším psát manažerům nebo sportovním ředitelům v týmech, kde mi to dává smysl,“ popisuje.
„Oni se mi pak třeba ozvou, že by o mě měli zájem a že mi dají do nějakého data vědět. Zatím nejsem ve fázi, kde bychom jednali o penězích nebo podmínkách.“
Českými šampiony v časovce jsou Otruba a osmnáctiletá Kvasničková |
I v případě manažera doplácí na přetlak jezdců jeho věku.
„Snažil jsem se nějakého sehnat, ale bez úspěchu. Většina mě slušně odmítla s tím, že už mají plno a berou jen hvězdy. Najít špatného manažera je lehké, ale najít velká jména, u kterých víte, že se o vás postarají, je z mého pohledu těžké,“ konstatuje.
Přitom Otruba má jako jezdec rozhodně co nabídnout. Není pouze kvalitním časovkářem, daří se mu i v kopcích, jak ukázal na rumunském Sibiu Cycling Tour i v Beskydech a Jesenících na Czech Tour. Sám se prezentuje jako jezdec, který je užitečný ve všech typech závodů. „Jediná nevýhoda je, že takových lidí, kteří umí jet pořád, je docela dost,“ uvědomuje si.
Možnost zaměřit se pouze na celková pořadí zamítá. „Když zhubnu pár kilo do kopců, tak budu o to horší v časovce. Základem časovky je rozvrhnout si síly, což většina ryzích vrchařů neumí, takže musím pracovat na obou věcech zároveň,“ říká.
Páteční časovka na mistrovství světa je pro něj vrcholem sezony. 48 převážně rovinatých kilometrů v kulisách historického skotského města Stirling zakončených výjezdem k místnímu hradu z 12. století by mělo Otrubovi vyhovovat.
„Letos mám dobrý materiál, který je v rovinatých časovkách podstatný. Takže můžu jít na start s tím, že je vše jen o mých nohách a mít z toho dobrý pocit,“ těší ho. Pokud ho trápí nervozita z prvního startu na světovém šampionátu mezi elitou, rozhodně ji nedává znát.
„Je potřeba být spíš klidný, nervozita nikdy není k užitku. Časovka je jen o výkonu, maximálně můžu mít defekt, ale to není moje chyba, tak se tím nemusím trápit,“ vysvětluje důvod svého klidu. „Musím si zkrátka věřit, že jsem dal do přípravy maximum, dobře si rozvrhnout síly, nepřepálit tempo a jet do cíle, jak nejlépe umím.“