Máte další peníze do kasičky.
Myslíte? Vyšlo to? Já nevím, kolikátý jsem nakonec byl.
Patnáctý.
Tak to vyšlo. (Prémie jsou za umístění do 20. místa v etapě, Černý si připsal 276 eur.)
Předpokládám, že u vás v CCC funguje na Giru podobný systém jako ve většině dalších týmů. Tedy že získané prémie všech jezdců týmu putují do společného banku a pak se rozdělí rovným dílem.
Asi jo, i když jsem to nijak nezjišťoval. Měly by se ty prémie rozdělit na devět stejných dílů, osm z nich si rozeberou jezdci a ten zbylý se rozdělí mezi kluky z personálu.
Jak se vám dnes s osmnácti etapami v nohách spurtovalo?
Ty jo, docela náročný to bylo. Čekal jsem, že tahle etapa bude víc v pohodě. Nevím, co tam ti tři kluci v úniku dělali, ale museli do toho tlačit fakt fest. V balíku to přitom byly hrozné fofry. Jel jsem ještě 50 kilometrů před cílem vzadu, abych trochu šetřil síly, ale už mi to tam připadalo dost na hraně, tak jsem si popojel víc dopředu a tam se jelo pořád na doraz, každá zatáčka, každý kruháč. Je z toho nakonec 15. místo, což jde, spokojený jsem.
Soudě dle toho, že uprchlík Cima dokázal uhájit nejtěsnější možný náskok před pelotonem, se může zdát, že sprinterské týmy v průběhu etapy stíhání úniku poněkud podcenily.
Nevím, jestli opravdu podcenily. Mně přišlo, že se jede od začátku v balíku dobré tempo, že únik udržují v dosahu a nepouštějí je dál než na pět minut. Potom je sprinterské týmy začaly stahovat, 22 kiláků do cíle měli uprchlíci náskok 1:20 minuty, ale nakonec to balíku stejně nevyšlo.
Právě. Aby v takové sprinterské etapě vyhrál muž z tříčlenného úniku v podstatě o necelou sekundu, se stává zcela mimořádně.
Sám nechápu, že při tom tempu, co jsme jeli posledních 80 kilometrů, jsme je nesjeli. Říkal jsem si, že v tom úniku snad musí jet nějací jezdci - motorky, jakými bývali Tony Martin a Fabio Cancellara (smích). Protože jinak snad ani není možné, že tři závodníci dneska takhle vyškolili tři sprinterské týmy, které se střídaly na špici. A navíc dva z těch tří kluků v úniku byli z druhodivizních týmů. Vážně nevím, co se tam vpředu dělo. Já jsem dneska původně taky uvažoval, že bych se zkusil do nějakého úniku dostat, ale řekli jsme si, že by muselo jít o únik aspoň se šesti lidmi, protože tříčlenný dnes nemá smysl. A vidíte, měl.
#Giro 35km to go and the breakaway is still over four minutes ahead of the peloton. We should soon see what the intention of the peloton is! https://t.co/o9bwnh2XWd
Německý sprinter Pascal Ackermann z týmu Bora sice etapu nevyhrál, ale dokázal vzít Francouzi Démarovi fialový dres lídra bodovací soutěže, protože dospurtoval druhý a Démare až osmý. I to vás překvapilo, že si francouzská stáj FdJ fialový trikot nepohlídala?
Já měl pocit, že FdJ chtělo, aby ten únik dojel až do cíle a aby tím pádem Ackermann nemohl spurtovat o první tři místa. Proto možná FdJ tu etapu nechtělo kontrolovat a nakonec ji v balíku kontrolovaly stáje Bora, Israel Academy a Dimension Data. A potom FdJ spurtu FdJ nezvládlo. Přitom se mi zdálo, že Ackermann se předtím v kopcích trápí víc než Démare.
Vy teď máte na své první Grand Tour na kontě čtyři etapová umístění do 20. místa, ačkoliv jste často pomáhal i kolegům z týmu. Jak se vám taková bilance zamlouvá?
Myslím, že je to na premiéru dobré. Aspoň jednu první desítku jsem sice chtěl (nejlépe skončil v etapě 11.), ale třeba by se mohlo ještě zadařit v časovce.
Jak jste zvládal předchozí těžké horské dny?
Jednoznačně nejhůř mi bylo včera v etapě do Anterselvy. To byl můj nejhorší den za celé Giro. Hned po startu protivítr, kopeček a já trpěl. Celou etapu jsem trpěl a přál si, ať už to skončí.
Nastřádala se tedy únava z hor a z deštivých, zmrzlých dnů?
Určitě tu každý potká na Giru nějaký den, kdy mu to vyloženě nejede a nechutná. Já jsem ten den měl včera. Předtím se mi naopak i na Mortirolu jelo docela dobře. Ale včera to bylo špatné.
Co po takhle krizové etapě děláte, abyste se na další den zase dal jakž takž dohromady?
Snažím se odpočívat, regenerovat, pořádně se najíst a pořádně se vyspat.
A šlo to?
Ale jo. Včera jsem šel spát hrozně brzo, už v deset.
V deset? Jan Hirt mi říkal, že usíná na Giru až před jednou v noci.
Zato já vážně usnul už po desáté a spal jsem až do 8:40, deset a půl hodiny. V předchozích nocích jsem taky občas nemohl spát a skoro vždycky usínal až o půlnoci, jenže jak už je únava větší, volím radši rychlý strečink a hned jdu do postele. Tělo si ve středu hráblo, dlouhým spánkem pak zase nabralo co nejvíc energie a jelo se mi dobře.
A jak teď přežijete dva nadcházející velmi těžké horské dny?
Nevím, asi se budu potírat svěcenou vodou. (směje se) Nějak to musím zvládnout, protože se určitě chci podívat do Verony na závěrečnou časovku. Budu bojovat. Nebude to určitě zadarmo, hlavně v sobotu, kdy máme jet čtyři hodiny jen do kopce.
Půjde v sobotní etapě vůbec uvažovat ve stylu, že ji chcete absolvovat tak, abyste na veronskou časovku ušetřil aspoň nějaké síly?
Pokud budeme při ní vědět, že můžeme dojet přece jen klidněji v časovém limitu, tak jo. Ale spíš si myslím, že to s tím limitem bude na hraně. Jestli odpadnu třeba až na třetím kopci, 70 kilometrů do cíle, budu moci dojet volněji. Jenže jestli se hned na prvním kopci ostře napálí tempo a ocitnu se tam v grupetu, nebude to ani trochu příjemná vyjížďka.
