Letos, ve 34 letech, se v deváté etapě do Brioude dočkal po zdařilém úniku také etapového vítězství na Tour.
„Poprvé v životě jsem měl po závodě v očích slzy dojetí,“ vypráví.
Manželka Ali, s níž žije ve španělské Gironě, naložila do auta jejich tři kluky, kterým je šest let, tři roky a pět měsíců, načež šest hodin řídila, aby to o volném dni Tour mohli s tátou společně oslavit.
„Byl jsem tehdy po etapách na bočním větru dost vyčerpaný,“ vzpomíná Impey. „Ale jakmile jsem rodinu uviděl, restartovalo mě to a prohlásil jsem: Už jen pár etap a budeme v Paříži.“
V cyklistice se něco musí změnit, říká o financích šéf Mitcheltonu-Scott |
Nejstarší syn ho vzápětí překvapil tvrzením, že už nechce hrát fotbal a že se rozhodl být cyklistou. „Kreslí teď obrázky cyklistů zvedajících v cíli ruku nad hlavu a lidem vykládá: Tak vyhrává můj táta.“
Tour zakončil Impey s týmem Mitchelton-Scott v Paříži pořádným večírkem, ty tahle parta s australskou DNA umí dobře. „Dali jsme si piva a nějakou tu whisky. I na burgery a pizzy po Tour dojde. Čistíte tak hlavu.“
Chápe Gerainta Thomase, který po třech dnech na podobné stravě opět sedl na kolo a oznámil: „Připadám si tlustý.“
Impey smýšlel podobně: „Předtím spalujete na Tour kolem šesti tisíc kilokalorií denně. Najednou s tím přestanete a navíc změníte stravu. I mé tělo se pak chtělo vypnout.“
Totální vypnutí ovšem nesměl připustit. Týden poté skončil dvanáctý na jednorázovém závodě World Tour v Londýně, nyní jede na Moravě čtyřetapové klání Czech Tour. Zahajovací časovku Mitchelton-Scott vyhrál. „A druhá etapa by mi mohla profilem sedět,“ věří Impey.
V minulosti mnohokrát pomáhal jiným. Ale na konci roku 2017 šéfy týmu požádal o více příležitostí jezdit sám na sebe. „Nabral jsem sebevědomí a chci to ukázat.“
Dvakrát se stal celkovým vítězem Tour Down Under, loni vyhrál i etapu na závodě Dauphiné.
Máme nejvyšší ambice, na Czech Tour chceme výhru, hlásí hvězda Impey |
Cyklistickou pouť měl předtím barvitou. Otec ho údajně posadil na dětské kolo skoro hned, jak začal chodit. V roce 2010 měl 25letý Impey kontrakt v týmu RadioShack. „Ale potom jsem podepsal nově vznikající prvodivizní stáji Pegasus. Ta zkrachovala dřív, než začala závodit. Zůstal jsem bez smlouvy, bez peněz, musel jsem vystěhovat byt ve Španělsku a vrátit se do Jižní Afriky.“
Vzal zavděk nabídkou z tehdy třetidivizní formace MTN-Qhubeka, sestoupil o dvě třídy níž, jezdil jihoafrické regionální závody, etapy Kolem Maroka nebo Íránu, než si ho všimla německá stáj NetApp z druhé divize. „Řekl jsem si: Ještě jednou se zkusím uchytit ve velké cyklistice.“
Daryl ImpeyČísla kariéry
|
Na závodech Kolem Švýcarska a Rakouska pak prokázal, že solidně zvládá i větší akce, v Gironě si pronajal pokoj v apartmánu irského cyklisty Dana Martina, tvrdě dřel. Navnadila ho zpráva, že se rodí nový australský worldtourový tým Orica, jehož šéf Matt White shání jezdce-pomocníka, který umí solidně sprintovat i jezdit do kopců, jakéhosi všude použitelného univerzála.
„Napsal jsem Mattovi: Chlape, dej mi šanci,“ vypráví Impey. Napsal Whitovi raději víckrát, opakovaně ujišťoval, jak moc o tu práci stojí. Až konečně dostal odpověď: Bereme tě. „Byl jsem úplně poslední jezdec, kterého doplnili na soupisku.“
V sezoně 2012 zajel Giro natolik spolehlivě, že ho oproti původním plánům poslali také na Tour. O rok později už na ní oblékal žlutý dres, který ve sprinterském prvním týdnu závodu přebral od týmového kolegy Simona Gerranse.
A letos, po sedmi letech snažení, triumfálně zvedl ruku v cíli etapy.
„Já vím, že žlutý dres je svatý grál cyklistů,“ říká. „Ale ta neskutečná radost ve chvíli, kdy jsem vyhrál etapu, byla ještě větším zážitkem.“