Představení na velodromu v pražském Motole začal v omniu. Cyklistický čtyřboj se skládal z disciplín scratch, tempo race, kdy každé kolo bere bod jen první, vylučovacího a bodovacího závodu. Babor ovládl postupně všechny čtyři. Druhý den šampionátu si dominanci zopakoval v bodovacím závodě a přidal bronz ve stíhačce jednotlivců.
Ve slabě obsazených stíhacích družstvech bral s prostějovským kvartetem stříbro za pražskou Duklou a na závěr jednadvacetiletý dráhař ovládl vylučovací závod. „Nemůžu říct, že bych to čekal, ale přál jsem si to tak. Minulá sezona nebyla úplně šťastná, tak jsem chtěl tu novou odstartovat co největším množstvím titulů. A dá se to. Říkal jsem si, že asi dobrý. Zatím,“ usmívá se Babor.
Nejvíc si cení triumfu v omniu, jež ukazuje všestrannost jezdce. Spočítat, kolik celkem – i s mládežnickými kategoriemi – už získal mistrovských titulů, však přesně nedokáže. „Myslím, že jich bude okolo třiceti. Ale mně to nezevšední. I právě tím minulým rokem, kdy jsem nic nevyhrál, si jich víc vážím,“ přiznává.
Námluvy kontra pomluvy
Přestože v minulosti už na dráze získal evropské i světové medaile, netají se, že v budoucnu chce sbírat úspěchy především na silnici. „Ale dráhu mám pořád jako srdcovku,“ ujišťuje. A tak musí hledat rovnováhu ve svém světě, který tvoří z jedné poloviny úspěchy sevřené v dřevěných klopených zatáčkách a z té druhé velká touha prosadit se v obří tlačenici na asfaltu. „Hlavní bod cyklistiky je silnice, a tak to mám nastavené už od kadetů. Z dráhy to postupně nasměrovat k silnici a do ProTour. Je to samozřejmě daleko, ale ty cíle tam jsou, a vůbec se to nestydím říkat,“ prohlásil v létě.
První opravdu velké klání na silnici, jímž bylo mistrovství světa do 23 let, mu ale nevyšlo, když na členité trati ve francouzském Plouay na konci srpna cíl nespatřil. Byl to ten závod, ve kterém Vojtěch Řepa získal bronz, jenž mu nakonec pomohl ke smlouvě ve španělské druhodivizní stáji Equipo Kern Pharma. Podobné přání o angažmá ve vyšším týmu a v ideálním případě i odchodu do zahraničí má také Babor, nakonec však podepsal nový kontrakt v kontinentálním prostějovském týmu.
„Jeden tým se mi ozval a už to bylo v zásadě docela domluvené, ale proběhly tam nějaké nesmyslné pomluvy a takové věci, takže z toho nakonec nic nebylo,“ říká Babor bez dalších podrobností. „Ale mně to nevadí. Jsem takovej, že to tak má být a že asi mám ještě čas. Na trénincích dřu co nejvíc a v Prostějově máme závodní program podobný, jako by byl v tom týmu. A já mám aspoň motivaci,“ vidí tu lepší stránku.
Návrat polského učitele
I když v současné koronavirové době žádný závod nemá dost pevný termín, v Tufo Pardus by se rádi představili koncem března na GP Slovenia, pak je na řadě prestižní tuzemské klání mezi Velkou Bíteší a Brnem, v dubnu dva závody na řeckém Rhodu a etapák první kategorie UCI Tour of Estonia.
„Je to po rovině,“ těší se Babor, který je díky stavbě těla a rychlosti předurčený do hromadných dojezdů. „Předminulý rok jsem tam byl druhý v jedné etapě, kdyby se mi to povedlo vylepšit, udělalo by to mi to velkou radost. Stejně jako titul v omniu z Evropy do 23 let. Ale nic neplánuju, protože pak je člověk jen zklamanej. Tuto sezonu dřu a nechávám to plynout tak, jak to má samo být,“ tvrdí.
Jako ryzí spurter k sobě potřebuje schopné pomocníky, kteří ho do koncovky závodu dovezou, případně pomohou sjíždět uprchlíky. Prostějovský tým ale vždy cílil na rozvoj mladíků do 23 let, a tak se stejně jako v minulých letech i pro tuto sezonu obměnil. „Letos v týmu nemáme žádné prvoročáky, a co se týká výkonu, vypadá to i podle tréninků slibně. Všechno ale ukážou až závody,“ uvědomuje si Babor.
Optimismem ho naplňuje příchod elitního polského závodníka Wojciecha Pszczolarského, který se do služeb hanáckého týmu vrátil po roční pauze, aby se tu mimo jiné nachystal na olympiádu v Tokiu. „Chtěl jsem, aby se Wojta vrátil, a to se povedlo. Proč? No, zaprvé ho mám hrozně rád. A on je zkrátka motorka. Za ním se vezu a vím, že mi pojede pět kilometrů šedesátkou a nikdo nás nepřeleze. Hlavně však má zkušenosti a rád se od něj učím. Když jsem přicházel z juniorů do Prostějova, tak jsem šel právě za Wojtou. Máme za sebou dvoutýdenní soustředění a bylo to super. Spolupráce je ještě lepší než dřív. Asi tím, jak jsem starší,“ směje se čerstvý trojnásobný mistr Babor.
