Čas nezastavíte. Ondřej Moravec jako poslední ze slavné generace, která stála u zrodu českého biatlonového boomu, opouští scénu.
A ti, kteří by někdejší hvězdy měli nahradit, na ni vstupují.
„Jsem moc rád, že jsem Ondru v jeho posledním roce ještě na tréninku i závodech zažil a mohl jsem pozorovat, jak kvalitně k přípravě přistupuje,“ říkal po sprintu Mikuláš Karlík, načež zavtipkoval: „A jsem rád, že to, co jsem se od Ondry přiučil, jsem mu mohl vrátit tím, že jsem ho dneska ve svěťáku poprvé porazil. Snad mi to nebude mít za zlé.“
 |
Šestatřicetiletý Moravec, dlouhá léta vyhlášený ostrostřelec, ve sprintu chyboval jednou vleže a dvakrát vestoje a za cílem se strachoval, že se sobotní stíhačkou má utrum.
A teď se obětuji rodině do roztrhání těla. Moravec vypráví svůj poutavý příběh |
„Radši bych k mému výkonu neměl nic říkat, abych nebyl sprostej,“ prohodil za cílem.
Proč to nešlo? Protože moc chtěl. Protože se tak moc snažil, aby svůj poslední sprint v kariéře nepokazil. Z toho pramenily chyby.
„Chtěl jsem dát za každou cenu nulu,“ vykládal. „Ta přemíra snahy se mi vymstila. Poslední rána vleže mě mrzí nejvíc. Hledal jsem terč nehorázným způsobem a stejně jsem ho minul. Celé to bylo špatně. Úplně blbě. Přitom běžecky se mi vyloženě blbě nejelo.“
Byl to typický Moravec. Chlap, který nikdy nehledá výmluvy a nemá daleko ke zkritizování sebe sama.
Jak obtížně se závodí, když víte, že to vše už brzy skončí. Ondřej Moravec tři dny před koncem kariéry málem ani nepostoupil v NMNM ze sprintu do stíhačky. "Přemíra snahy. Chtěl jsme dát za každou cenu nulu a dopadlo to takhle," říkal po třech chybách na střelnici. https://t.co/7Faa1O8X7y
Až do úplného konce závodu musel čekat, zda se mezi 60 postupujícími do stíhačky udrží. Povedlo se, byť jen s odřenými zády. V sobotním odpoledni vystartuje coby devětapadesátý.
Stále jsou tedy před ním dva starty, než dá v neděli závodnímu biatlonu sbohem. „Proto si nechci ani tím sprintem úplně zkazit náladu. Tady už není proč zoufat,“ usoudil.
Karlík: Vrátil jsem to Claudovi
Mikuláš Karlík je na rozdíl od něj na samém počátku vlastní pouti Světovým pohárem. První dvě pohárová vystoupení v sezoně pokazil, ve sprintech v Oberhofu a na Pokljuce obsadil 99. a 84. místo.
Zpravodajství ze sprintu mužů |
„Tak jsem si vytyčil cíl, že tady musím ta umístění vylepšit. Jakmile jsem dal na ležce nulu, nakoplo mě to. Věděl jsem, že výsledek bude dobrý.“
Nic na tom nezměnily ani následné dvě chyby při střelbě vestoje, protože Karlík je běžecký rychlík, což dokázal i v posledním kole závodu, kde dosáhl 13. běžeckého času, nejrychlejšího z Čechů a jen o 8,6 sekundy pomalejšího, než jaký měl Nor Dale.
Celkově z toho vyšlo 34. místo a premiérové umístění na bodech.
„Mám to tu rád,“ chválil trať v Novém Městě. „Jedeme pořád nahoru dolů, žádné zbytečné dlouhé roviny, navíc je dobrý kopec před cílem, kde se dá ještě zamakat. Prostě jeden z mých nejoblíbenějších areálů.“
Na nedostatek práce si v posledním měsíci rozhodně nemohl stěžovat. Nejprve jej vzali na zkušenou do Slovinska na světový šampionát dospělých, kde si kromě sprintu osahal i tlačenici v singl mixu.
Pak se přesunul na juniorské mistrovství světa do Obertilliachu, kam vyrazil s přáním: vybojovat se silnou českou mládežnickou generací medaili ze štafety.
Plán posléze překročil. Ke štafetovému bronzu přidal navrch cenné individuální stříbro ze sprintu.
Co dodat...Neuvěřitelný !! a gratulace kolegům v lyžbě @tomba_la_bomba__ a @vhornig za parádní výkony !! #obertilliach2021 #yjwch21
.
.
@photostancik
A teď je ve Vysočina Aréně, kde si ve čtvrtek poradil i se svým jediným přemožitelem z juniorského světového sprintu, Francouzem Emilienem Claudem.
„Jsem rád, že jsem mu to vrátil,“ usmíval se.
Čtyři týdny trávil ve vysokých nadmořských výškách. „Tak dlouho jsem ve výšce nikdy předtím nebyl. Nevěděl jsem, co se mnou návrat dolů provede. Chytnul jsem tam lehkou rýmičku, ale už je to dobrý,“ líčil.
Na start dalšího závodu ho v sobotu doprovodí i další z medailové juniorské party. Rovněž Vítězslav Hornig si z 50. místa ve sprintu vysloužil první pohárovou stíhačku v životě.
„Z toho mám velkou radost,“ ujišťoval Hornig. „Ze čtyř juniorských závodů v Obertilliachu jsme byli docela rozzávodění a ani přejezd z výšky jsem moc nepociťoval. Jen tepy mi šly v zátěži trochu níž než normálně.“
POSTUP. Vítězslav Hornig na nástřelu v Novém Městě na Moravě.
Zbylí dva z bronzové juniorské štafety, ti mladší, závodí tento týden na IBU Cupu v Obertilliachu. Také dali o sobě vědět. Už ve středečním vytrvalostním závodě tam zaznamenali dosavadní životní maxima v druholigové soutěži biatlonistů, když Tomáš Mikyska skončil devátý a Jonáš Mareček osmnáctý.
A teď ženy. Charvátové déšť nevadí
Ještě dříve, než se v Novém Městě představí opět muži, bude páteční večer patřit ve Vysočina Aréně ženám. Česká výprava si opět pohrála s nasazováním do losovacích skupin a dvě nejlepší reprezentantky vyslala na rozdíl od ostatních týmů až do závěru startovního pole.
A tak zatímco Eva Puskarčíková odstartuje s číslem 43 a Jessica Jislová 69, připadlo Markétě Davidové číslo 89 a Lucii Charvátové 97.
Důvod? Meteorologové očekávají odpoledne silný vítr, který má s postupem večera aspoň částečně polevovat. Navíc se má podle kouče Egila Gjellanda zrychlovat i trať.
Na čtvrtečním tréninku pro změnu doprovázel ženy déšť.
„Když na vás prší, netěší to nikoho,“ prohodila Markéta Davidová.
Nebo snad přece?
„Pokud bych si mohla vybrat, tak mám radši do závodu déšť než sněžení,“ prohlásila Lucie Charvátová.
Když se to Davidová dozvěděla, zasmála se: „To si s Luckou musím vyřídit.“
Charvátová, holka z Krkonoš, vysvětlovala: „Nesnáším čerstvý prašan. Pokud bude pršet, vypořádám se s tím líp než se sněžením. Jde i o mé lyžařské pojetí, v dešti a na mokrém sněhu mi to líp odsýpá, v prašanu se naopak hodně bořím a běžecky pak neobstojím.“
CO VYSTŘÍLÍ? Lucie Charvátová byla s minulým týdnem spokojená.
Neshodnou se ještě v jedné věci.
Délce letošní sezony.
Davidová a drtivá většina ostatních závodnic jsou rády, že už spěje ke svému konci.
Sprint žen v Novém MěstěOd 17.30 hodin online |
Charvátová naopak vykládá: „Letos bych si ji klidně protáhla, začalo mě to neskutečně bavit. Jarní dovolenou stejně v dnešní době není kde hledat, takže bych si třeba někde na severu ještě zazávodila. Připadá mi, že tahle zima je příliš krátká, a nechci, aby už skončila.“
Důvodem k takovým postojům byly i její výkony v minulém týdnu, kdy doběhla 17. ve sprintu a 15. ve stíhačce.
„Celou sezonu jsem čekala na lepší výsledky, proto mě předešlý týden naladil do pozitivna,“ popisovala. „Doufám, že se i tentokrát budu moci v Novém Městě opřít o rychlý běh a že mi to taky střelecky vyjde. Ačkoliv jestli bude hodně foukat, bude to velmi velmi zapeklité.“
