Tehdy byl sice frustrovaný porážkami, ale zpětně připouští, že díky této zkušenosti je nyní český tým mnohem zkušenější. Doufá, že postup na světový šampionát bude vzpruhou pro celý český basketbal.
„Je to hodně zvláštní, jak se to vyvinulo. Zvláště po tom propadáku na mistrovství Evropy. Nakonec se ten turnaj v Kluži ukázal jako dobrá příprava pro kluky na kvalifikaci. Kluci, kteří tehdy teprve sbírali zkušenosti, nás dostali v kvalifikaci do této pozice,“ řekl Satoranský novinářům po vítězství 85:80 v Bosně a Hercegovině, které definitivně rozhodlo o českém postupu už čtyři kola před koncem kvalifikace.
„Sebevědomí se klukům ohromně zlepšilo. Všímal jsem si toho už v tréninku. Nebylo to jen o mně a o Honzovi Veselém, ale bylo to o týmovém pojetí. Kluci do toho dorostli, což z nás dělá jeden z nejlepších týmů, jaký jsme tu kdy měli. Ale netroufnu si říct jestli nejlepší, protože by to nebylo fér k Jirkovi Welschovi a Lubošovi Bartoňovi,“ zmínil bývalé tahouny národního týmu. „Bylo skvělé s nimi hrát, když se ty dvě generace spojily dohromady,“ dodal nostalgicky při vzpomínce na sedmé místo z mistrovství Evropy 2015.
Těžko se mu srovnává tehdejší úspěch s tím aktuálním. „V roce 2015 nám celý turnaj skvěle vyšel, ale zas být na mistrovství světa je pro nás něco nemyslitelného. Oboje řadím k mým největším úspěchům. O světovém šampionátu jsem ani nesnil. Už jen být blízko olympiádě v roce 2016 bylo nepředstavitelné a teď mistrovství světa. Věřím, že to pomůže celému českému basketbalu,“ dodal.
Ačkoli v kvalifikaci se připojil až na poslední dva z osmi zápasů, opět ukázal, jak je pro český tým důležitou postavou. Proti Rusku zařídil vítězný koš, proti Bosně se sice dlouho trápil, ale v poslední čtvrtině dominoval na hřišti a byl u všeho podstatného.
Nejen že z rozehrávky dirigoval tým, ale zaskočil i za pivoty Jana Veselého a Ondřeje Balvína, kteří se vyfaulovali. Donutil bosenskou hvězdu Jusufa Nurkiče k prorážením a dostal tím ze hry nejsilnější zbraň domácích.
„Honza Veselý měl těžký úkol proti tak silnému pivotovi, my mu navíc moc nepomohli. Ještě mu pískli přísné fauly. Naštěstí se nám povedlo vyfaulovat Nurkiče, to bylo důležité. Opět se potvrdilo, jaké zkušenosti tento tým nabral, a udrželi jsme v koncovce nervy,“ těšilo Satoranského. „Já se trápil se střelbou, ale věděl jsem, že mohu přispět i něčím jiným. Snažil jsem se pomoct na doskoku. Vojta Hruban s Blakem Schilbem rozhodli ve chvílích, kdy se nám nejméně dařilo,“ pochválil spoluhráče.
Nyní si užije se spoluhráči oslavy postupu, ale brzy už se přesune do zámoří, kde ho 1. října čeká první přípravný zápas před sezonou NBA v dresu Washingtonu. „Docela dost mě teď reprezentace vyčerpala, protože bylo hodně emocí. Takže o NBA jsem ani neměl čas přemýšlet. Ale připravoval jsem se na sezonu individuálně dva měsíce a doufám, že mě i klub čeká dobrá sezona a budu dostávat hodně minut,“ dodal.
