Jaké je hrát z prvního místa?
Já to moc neřeším. Snažím se tým připravit co nejlíp na každý zápas. Určitě je pěkné podívat se na tabulku, ale pro nás se vůbec nic nezměnilo. Chceme se co nejvíc rvát o postup do skupiny A1, protože loni jsme se plácali v A2, ač si myslím, že výkonnostně jsme měli na to hrát o trošičku výš. A tam směřuje celé naše úsilí.
Krotíte hráče, aby tabulku neřešili, nebo je tým tak uvědomělý, že to ani nemusíte zmiňovat?
Řeknu to úplně na rovinu, uvědomělý příliš není. Trošičku podléhají tomu, že jsme hodně dobří, ale ono to tak není. Proti Ostravě se to projevilo. Ve třech čtvrtinách jsme dostali v průměru 25 bodů. A pokud si budeme myslet, že někoho přestřílíme, ač 62 bodů ve druhém poločase je nádherné číslo, tak dlouhodobě to nepůjde. Musíme se vrátit k tomu, co Děčín vždycky zdobilo a co nás zdobí také tuhle sezonu. A přidat k tomu trošku disciplíny na útočné i obranné polovině, pak výsledky můžou být slušné.
Co vás dovedlo do čela tabulky?
V přípravě byli hráči víceméně zdraví, mohli se kvalitně připravovat. A jednoznačně k tomu přispěl první zápas v Ústí, který byl z obou stran nervózní jako každé derby. My ho po nepříliš dobrém výkonu urvali v koncovce, to nám dalo obrovský impulz, který trval až do nedělního zápasu. Ve středu jedeme na USK, hrát jako proti Ostravě, nemáme žádnou šanci.
Jsou na vás jako na nečekaného lídra soupeři motivovanější?
Myslím, že ne. Na Děčín jsou totiž motivovaní vždycky. Jednak díky našemu prostředí, které je nejbouřlivější v republice, protože máme jasně nejlepší fanoušky. Pak i tím, že Děčín vždycky hrál válečnický basketbal, kdy nic nevzdával a bojoval až do konce. I když naše basketbalová kvalita není úplně ta top, co česká liga nabízí, jsme schopní se rvát celých čtyřicet minut.
Děčín po výhře nad Ostravou dál vede ligu, Walton hvězdou večera |
Jak vás zvedá zkušený novic A. J. Walton? Úplně srší energií.
A. J. Walton je voják, který pracuje od první do poslední minuty. A ještě navíc i v tréninkovém procesu, to je jeho devíza. Nevím, jak on to dělá, ale vždycky přijde v úplně stejné náladě. To je přesně to, co si trenér může od středního rozehrávače přát. Je pro nás obrovská posila a já jsem rád, že ho máme.
Překvapilo vás, jak Nymburk na startu sezony klopýtá?
Jim se hrubě nepovedlo posledních pět minut ve vstupním zápase Ligy mistrů proti Bilbau, to nově složenému týmu včetně trenérů nahlodalo jejich vítěznou mentalitu. Ale Nymburk trenéry vyměnil, Láďa Sokolovský hráče uklidní, zapojí víc do hry Kováře, Tůmu, hráče z akademie Rylicha nebo Nováka. A postupem času budou zase velmi dobří. Nicméně po letech frustrace a obrovských přídělů je pro nás ostatní jen dobře, když bude jakýkoli tým hrát s Nymburkem vyrovnaně.
Oživilo to celou ligu?
Víme, že s nimi můžeme hrát. Slavia je porazila doma, což je ještě větší překvapení, než že Nymburk prohrál v Děčíně. Čím déle budeme kousat, tím líp pro českou ligu. Ve finále i pro ně. Hlavně by bylo dobré pro český basket, aby se v Lize mistrů dostali do další fáze.
 |
Je teď největší šance, aby vyhrál titul někdo jiný?
Myslím, že Nymburk se postupem času zvedne a bude předvádět daleko lepší výkony než doteď. To je úplně jasné. Je otázka, jak se my ostatní k tomu postavíme. Čichli jsme si k tomu, že se s nimi dá nejen hrát do koncovky, ale i vyhrát. Uvidíme, co Opava, my, Brno, Slavia. Proč by je nemohl někdo zaskočit? Když týmy, které mají slušný mančaft, vydrží tvrdě pracovat, rvát se do poslední minuty a nedat jim nic zadarmo, je možné všechno.
Cítíte, že byste letos mohli zabojovat o ligovou medaili?
Ne, ne, ne. Já to takhle nepodávám. Obecně hráči, když si myslí, že jsou moc dobří, přestanou makat na 100 procent. Ať v tréninkovém procesu, nebo zápase. A hned se to pak může vrátit. Máme primárně cíl postup do skupiny A1, na tom se nic nemění.
