Šlechtickým původem ani rodinným panstvím se nechlubí. Vlastně se to o Feštrovi moc neví. „Myslím si, že kdyby si ostatní hráči zjistili svůj rodokmen, bylo by nás takových potomků v nejvyšší soutěži víc,“ přemítá sedmadvacetiletý rozehrávač. „Nehrajeme si na to, že babička vlastní zámek. Ale máme pokoru a respekt k naším předkům.“
Těžko by měl však jiný basketbalista slavnější předky. Feštr je potomek šlechtického rodu Šliků, jejíž rodokmen sahá až do 15. století. V učebnicích dějepisu či na Wikipedii si můžete přečíst, že ovládal značnou část severozápadních a později východních Čech. Jako první z Českého království obdržel říšský hraběcí titul (1437).
Slavný předek Jáchym Ondřej Šlik popravený jako první z českých pánů
Moc rodu ještě vzrostla počátkem 16. století s objevem ložisek stříbra v Krušných horách a získáním práva ražby vlastní mince. Přijetím luteránské víry a vlivem přesahujícím hranice Českého království se však několikrát dostali do konfliktu s Habsburky. Nejslavnější příslušník rodu Jáchym Ondřej Šlik byl popraven.
„Jako první ze sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí po bitvě na Bílé hoře,“ vykládá Feštr v podcastu iDNES.cz Z voleje větu, která se učí na základních školách v hodinách dějepisu.
Hrabě z Pasounu za vlády Matyáše Habsburského se v roce 1611 stal královským maršálkem. Popraven byl 21. června 1621. Nejdříve byl sťat, poté mu kat Jan Mydlář uťal pravici. Původní verdikt zněl čtvrcení zaživa. Mydlář pak jeho hlavu s rukou položenou na ústa pověsil na Staroměstskou mosteckou věž. „Nechtěl bych v té době žít,“ kývne Feštr.
 |
Do světových dějin peněžnictví se Šlikové zapsali vznikem výrazu dolar, který má etymologický původ v názvu jáchymovských tolarů ražených na jejich panství v Jáchymově v 16. století. Za komunistů musela část rodiny emigrovat. „Ta doba nebyla jednoduchá nejen pro naši rodinu, ale i pro ostatní. Majetky, které se k nám pak vrátily, podle toho vypadaly - spíš se nespravovaly než spravovaly,“ podotýká Feštr.
Dnes rodině náleží už jen část bývalého rozsáhlého majetku na Jičínsku - Jičíněves či zámek Vokšice, který patří Feštrově babičce, za svobodna Šlikové. „Je nějakým způsobem obývaný, ale babička tam nežije,“ povídá v olomouckém Divadle na cucky. „Zámek se spravuje těžce, to si asi nikdo nedokáže představit. Zvlášť v dnešní době,“ připomíná rostoucí cenu za energie.
Za Prachovské skály turisté nechtějí platit
Jeho rodině patří také rozsáhlá turisticky vyhledávaná lokalita Prachovských skal v Českém ráji. „Spravuje to firma, kterou vede můj taťka. Není to jednoduché. Na pár krocích jsou odpadkové koše, musí to pokaždé někdo vysbírat, spravovat cesty a pak přijedou lidi a mají hrozný problém s tím, že mají zaplatit vstupné, že se chtějí podívat na skály,“ kroutí hlavou.
Z volejepodcast iDNES.cz |
„Jestli chtějí jít do lesa, mohou o pár kilometrů vedle. Podle mě si někteří lidé vůbec neuvědomují, jak nákladná je péče o takový areál.“
Rodinným dědictvím je také basketbal. Otec Dominik je legendou Ústí nad Labem, nejvyšší soutěž hrála i sestra Nikola, která se potom stala rozhodčí. „Basket byl jednoznačná volba,“ říká Lukáš. „Chodil jsem na tátovy tréninky, zápasy. Odmalička jsem byl přesvědčený, že budu profisportovec.“
Mezi největšími talenty Evropy s dvěma chlupy na bradě
Vlohy i talent měl značný, třebaže nedorostl do takové výšky jako táta, který byl pivotem. 185 centimetrů mu předurčilo pozici rozehrávače. „Nebyl jsem v mládeži malej, ale potom jsem se v růstu zastavil. Jsem zprůměrovaná výška mamky a taťky,“ usměje se. „Troufnu si o sobě říct, že nemám špatné herní IQ, dokážu o hře přemýšlet.“
I proto se v patnácti dostal na kemp Jordan Brand Classic. Čtyřicet nejtalentovanějších chlapců z Evropy se sjelo na tři dny do Istanbulu. Z těch se pak vybrala desítka, která si zahrála v New Yorku v Madison Square Garden proti dalším výběrům z celého světa a potkala se s hvězdným Michaelem Jordanem. Ač se Feštr do užšího výběru neprosadil, zkušenost to byla krásná.
„Bylo to skvělé. Čím je to dál, tím víc na to vzpomínám. Hrozně si toho vážím. Nebylo to pro mě nic jednoduchého. Narazil jsem na to, že jsem byl na tom fyzicky špatně. Kluci z Turecka nebo ze Srbska už jsou v patnácti dospělí chlapi s plnovousy, já měl dva chlupy na bradě, fyzicky jsem nestačil,“ přiznává.
Basketbalista Lukáš Feštr v pořadu Z voleje
V USK Praha, ze kterého vzešlo mnoho českých reprezentantů, měl pro svůj růst ideální podmínky. Zahrál si i mládežnickou Euroligu. „USK je pro mladého basketbalistu, který chce něco dokázat, nejlepší adresa, která může v České republice být,“ tvrdí.
Nechyběl ani ve výběru české reprezentace do 19 let pro mistrovství světa v Praze. V generálce v O2 aréně proti USA se střetl také s jistým Marcusem Smartem, jenž se letos stal prvním rozehrávačem od roku 1996, který byl v NBA vyhlášen nejlépe bránícím hráčem sezony. „Bylo to moc zajímavé. Bylo jasně vidět, že jsou jinde. Vystoupili z letadla, měli ještě jet leg a porazili nás o 40 bodů,“ vybaví si.
Vzbudit zájem v Olomouci
Netrápí se tím, že svůj potenciál nedokázal úplně naplnit. Dívá se dopředu. Feštr nepatří mezi vzorně vyrýsované rozehrávače, kterým hubená postava pomáhá při střelbě z dálky. Má rád tlak, pocit zodpovědnosti. „Miluju vyrovnané koncovky, libuji si v těchto chvílích, emocích. Nesnáším, když je velký rozdíl ve skóre a prázdná hala,“ povídá někdejší hráč Děčína.
O zájem diváků přitom musí basketbalisté Olomoucka bojovat. Za sebou mají první sezonu po přesunu z Prostějova do Olomouce, v hale gymnázia se zachránili až v předposledním kole. „Uškodil nám začátek. V prvních kolech jsme několikrát smolně prohráli v koncovce. Nebyla to jednoduchá sezona,“ uleví si lídr týmu, jenž právě jedná s klubem o nové smlouvě.
„Doufám, že diváků bude přibývat, ale je to těžké, protože fotbal a hokej mají ve městě výsadní postavení. Doufám, že si basketbal najde v Olomouci místo na sportovním slunci,“ přeje si potomek šlechtického rodu pod bezednými koši.
