Z Pobalťanů přihlášených do letošního draftu dávají experti naděje na nejvyšší umístění Jonasi Valančiunasovi. Litevec by zároveň mohl být po Enesi Kanterovi nejvýše postaveným Evropanem, což by v jeho pouhých devatenácti letech pro něj byla víc než slušná vizitka.
Svět Valančiunase chválí hlavně za jeho fantastické výkony v posledním ročníku Euroligy, kdy 208 centimetrů vysoký pivot málem dotáhl Lietuvos Rytas až do čtvrtfinále nejprestižnější klubové soutěže.
Ale Češi ho znají už tři roky. Byl to právě Král Jonas, jak se Valančiunasovi také říká, kdo v roce 2008 vyfouknul české reprezentaci do 16 let titul mistra Evropy. Mladí Litevci tehdy ve finále šampionátu přejeli český tým naprosto suverénně 75:33.
Valančiunas je vůbec vítězná povaha. S reprezentací loni vyhrál mistrovství Evropy "osmnáctek" a zároveň triumfoval v domácí lize. Jestli to s ním takhle půjde dál, nebude mít vybojované medaile za pár let kam dávat.
"Měl by se pohodlně dostat do první pětky draftu," shodují se experti, když uvažují nad Valančiunasovými kvalitami. Jaké to jsou? Rychlost, výbušnost, komplexní basketbalové myšlení či schopnost nepanikařit v situacích jeden na jednoho. U Valančiunase se chyby hledají těžko, přesto jednu podstatnou má: hru v obraně. Až se naučí bránit bez faulů, jeho hvězda se rozzáří ještě jasněji.
Zatímco Valančiunas absolvoval svou dosavadní kariéru výlučně v litevských klubech, jeho o dva roky starší krajan Donatas Motiejunas už má za sebou dvě sezony v italském Trevisu. Stejně jako Valančiunas, i rodák z Kaunasu by během draftu měl vystoupat na pódium už v prvním kole.
Tím však paralely mezi oběma Litevci nekončí: kromě toho, že oba sbírali medaile s juniorskými reprezentacemi (jen s tím rozdílem, že o dva roky starší Motiejunas má doma stříbro a bronz), oba také mají za sebou výtečnou sezonu. Motiejunas to s Trevisem dotáhl až do Final Four Eurocupu. Jeho výkony v poháru mu navíc vynesly ocenění Eurocup Rising Star.
Za vycházející hvězdu Motiejunase mnozí považovali už po jeho debutu mezi dospělými, kdy v dresu Žalgirisu Kaunas během dvaadvaceti minut nastřílel 15 bodů do koše ASK Riga v duelu Baltické ligy. Už tehdy Motiejunas upozornil na své přednosti, mezi které patří jeho 213 centimetrů, silné a rychlé nohy, perfektní práce s míčem a vášeň pro vítězství.
"Někdy ale až příliš spoléhá na svůj extrémní talent," vyčítají odborníci Motiejunasovi s tím, že kdyby svým občasným sklonům k lenosti naplno podlehl v NBA, mohl by se zase rychle vrátit zpět do Evropy.
Zdá se, že slovo lenost do slovníku Davise Bertanse, teprve osmnáctiletého lotyšského křídelníka, nikdy nepatřilo. Neustále totiž na sobě pracuje a z každého jeho pohybu na palubovce je patrné, jak moc touží vyniknout. I proto by navzdory svému věku mohl být vybrán ve druhém kole draftu.
Ale také bys mohl ještě zůstat v Evropě, zní častá rada pro mladšího z bratrů Bertansů. Důvod? V poslední sezoně zasahoval Davis do zápasů Olimpije Lublaň většinou jen z lavičky náhradníků.
Dlouhé ruce jsou poznávacím znamením Davisova bratra Dairise Bertanse, s nímž se v loňské sezoně potkali v Eurocupu basketbalisté Nymburka. A pro Středočechy to bylo docela příjemné setkání: ve dvou utkáních proti Ventspilsu, za nějž Bertans starší tehdy nastupoval, si připsali dvě výhry.
O Dairisovi se v souvislosti s draftem mluvilo už dříve, ale starší ze synů jednoho z nejslavnějších lotyšských basketbalistů Dainise Bertanse si mimo rodné Lotyšsko zatím nikdy nezahrál. Jednadvacetileté křídlou s VEF Riga letos vybojoval svůj druhý mistrovský titul a pravidelně nastupuje za seniorský národní tým.
