Přes léto přišly o několik opor, přesto basketbalistky USK zatím válí.
V domácí lize ještě skvadra trenérky Natálie Hejkové nepoznala porážku a suverénní je zatím také v Eurolize. Nejprve uspěla v ruském Orenburgu a ve čtvrtek dobyla vítězství také v Itálii proti Schiu.
„Se vstupem do sezony jsem moc spokojená. Každá říká, že jsme ztratily hvězdy, ale přišly jiné holky a my teď sázíme na týmovost. Kabina funguje nejlépe za celou dobu, co v USK hraju,“ pochvaluje si Elhotová.
Prestižní soutěž pro pražský klub pokračuje středečním zápasem s francouzským Bourges, začíná se od 19 hodin v hale na Královce.
V létě jste říkala, že až první zápasy v Eurolize vám ukážou, jak na tom USK je. Jaké jsou tedy dojmy?
Možná bych tu odpověď trošku přeformulovala, protože si myslím, že ta pravá prověrka teprve přijde právě proti Bourges. Nechci říct, že předchozí týmy měly špatnou obranu, to vůbec ne, byla jsem překvapená z agresivního bránění Schia, ale Bourges je hodně specifický tím, na hřišti vám opravdu nenechává vůbec žádné místo.
Kádr USK se přes léto hodně obměnil, přišly další cizinky. Vy si jako kapitánka novou partu pochvalujete. Jak se tmelila?
Víte, nikdy jsem neměla pocit, že je snadné dát dohromady fungující partu. V tom je výjimečná naše trenérka, dokáže hráčky pro tým skvěle vybrat. Zároveň nám asi pomohlo, že jsme omladily. Přišly samé mladé holky, kolem pětadvaceti, já tu jsem vlastně nejstarší. A to jsem bývala zvyklá, že je to obráceně. (smích) Vždy je to o lidech, teď jsme si sedly všechny na hřišti i mimo něj. Užívám si to, podle mě je to vzácné.
Mimo palubovky jste hlavně matkou. Pomáhá vám, že se na basketbal můžete díky pohodě v kabině vždycky těšit?
Je to skvělá zkušenost. Po letech, kdy jsem ve stále stejném klubu, je super vidět, že to může i takhle fungovat. Na hřišti si pak počínáme hodně týmově, nespoléháme na jednu individualitu. Mít totiž jednu výraznou hvězdu se nevyplácí, když se jí nedaří, srazí celý tým.
Minulou sezonu jste označila za tu nejnáročnější. Starala jste se o roční dítě, určitě to v kombinaci s vrcholovým sportem bralo hodně sil.
Jo, mám za sebou nejtěžší sezonu, z fyzického hlediska určitě. Neměla jsem prakticky žádný odpočinek, regeneraci, protože jsem vždy pospíchala za malým domů. Ta únava se nasčítá, síly jsem pak nabrala až přes léto. Malý je teď už odrostlejší, je to jiný typ běhání kolem něj. Jsem víc nabitá energií než na jaře.
Co je tou nejzásadnější změnou?
Konečně lépe spím v noci, malý se už nebudí, nemusím k němu stávat. Noc je pro mě jediná chvíle pro odpočinek, takže se snažím využívat spánek na sto procent.
Jiné basketbalistky čekají s rodinou do vyššího věku, u vás přišel potomek poměrně brzy. Jak rychle jste se sžila s novou, dříve nepoznanou rolí?
Vnímala jsem to tak, že budu chtít dát malému co nejvíc a ten zbytek už pro mě nebyl tak důležitý. Víte, ono to zní asi špatně, protože hraju basket na takové úrovni a živí mě to, nicméně priorita byla jasná - na svět přišel nový člověk a to, co mu můžete dát, je pro něj nejlepší vklad do života. Je pravda, že mi nikdo neřekl, jak to mám dělat, jak na to. Všechno se přizpůsobovalo potřebám malého. Mám skvělou možnost, že mi může hlídat mamka, zapojuje se celá rodina, udělají si čas, byť všichni ještě aktivně pracují. Všechno můžeme skloubit.
Bourges? Tvrdý boj a trojkařkaElhotová o první velké prověrce pro USK „Diváci se mohou se těšit na ostrou obranu, proti Bourges to bude tvrdé. Mají hodně dobrou trojkařku, která i po driblingu umí rychle a přesně vystřelit, což mezi našimi soupeři není úplně pravidlem.“ |
Rodina musí být velkou pomocí.
Kdybych takhle měla fungovat sama, tak to nezvládnu. Postupně si to sedá, ze začátku to bylo jiné. S malým jsem chodila do haly, třeba babička ho vozila kolem v kočárku a já ho pak musela nakojit. S tím jídlem je to jiné, je samostatný, sám se nají. Všechno se mění a čím dál je to pro mě jednodušší. Ze začátku hrály roli hormony a já byla vlastně neustále připravená k akci. (smích)
Užíváte si syna nyní více, když už mluví a lze s ním leccos podniknout?
Těžko říct, já se snažím co nejintenzivněji vnímat každou chvíli, každé období jeho vývoje. Všechna trvají krátce, vždy jsem překvapená, jak rychlé posuny malý dělá. Teď už si popovídáme. Řekne si, když je mu zima, má hlad, poví mi, že jde na záchod. Je pro mě úžasné sledovat ty pokroky. Včera jsme malovali vodovkami a bylo pro mě výjimečné sledovat, jak poznává zase novou věc. Každou chvíli se snažím zafixovat v paměti, ale je to těžké, vše běží tak rychle. Podívám se třeba na fotku, kde je úplně malinký, a říkám si: „Páni, vždyť já už si ani nepamatuju, jaké to bylo, když jsi byl takové mrně.“
Váš život musí být mnohdy dost uspěchaný. Minulý týden to platilo pro celé USK, ve čtvrtek jste přiletěly z Itálie a v sobotu hned porazily v repríze finále KP Brno.
Bylo to specifické tím, že jsme měly jen jediný den na regeneraci a odpočinek. Navíc cesta po „dé jedničce“ je fakt náročná. Začátek zápasu byl od nás slabší, pomalejší, nakonec jsme se rozjely. Nebrala jsem to jinak než jiné zápasy, prostě jsme vyhrály, bylo to o nějakých čtyřicet bodů (33, pozn. red).
O týden dříve jste jinému brněnskému týmu dovolily uhrát jen 12 bodů, Teamstore jste porazily o 111 bodů. Bavil vás takový zápas?
Když jdu do zápasu české ligy, vím, že nejspíš vyhrajeme, ale přistupuju k tomu s tím, že pokaždé je na čem pracovat. Na druhou stranu je pravda, že v podobně jednoznačných utkáních se zlepšujete těžko. I tak se do toho snažíme všechny dát co nejvíc, bereme to jako přípravu na Euroligu. Je smutné, že to někdy vypadá zrovna takhle. Nic nepodceňujeme, hrajeme po celém hřišti, abychom to byly my, kdo udává tempo. Potřebovaly bychom ale vyrovnanější zápasy.
Brno uhrálo pouhých 12 bodů, což je nový rekord. Rozvířila se poté debata o úrovni tuzemské soutěže, zda nejsou výkonnostní nůžky příliš rozevřené. Co si o tom myslíte?
Je to těžké hodnotit, jsou tu lidé nad námi, kteří asi chtějí, aby to vypadalo takhle. Já stejný názor nezastávám. Klidně může být týmů méně, liga by měla být vyrovnanější. Nevidím smysl v tom, aby někdo vyhrával o sto bodů. Jestli si někdo myslí, že je to pro jednu nebo druhou stranu přínosné, tak je to pro mě představa z jiného světa.
