Iniciativa vede žáky i jejich učitele k pravidelným pohybovým aktivitám a bojuje s trendem sedavého způsobu života a s jeho důsledky.
Iniciativa funguje šestým rokem. Na začátku šlo o pilotní projekt v šesté pražské městské části, do kterého se ale postupně začaly zapojovaly další školy v celém Česku.
V současné době funguje na 225 školách a zkušenost s ním má přibližně 32 tisíc dětí. Celkem je do programu zapojeno 400 trenérů 39 různých sportů.
Od září se zapojí další školy. Významným krokem je také navázání spolupráce s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Díky společnému projektu bude moci vedení programu získávat data týkající se problematiky pohybu u dětí a mládeže.
„Velmi nás těší, že se iniciativa během let stala skutečně záležitostí s celorepublikovým významem. Setkáváme se s kladnými reakcemi nejen u dětí, ale i od pedagogů, a také rodičů. To je zásadní. Mnohé studie dokázaly, že dítě, které se dostatečně a pestře pohybuje, má zpravidla i lépe vyvinutý mozek a neurální síť. To se projevuje v lepší pozornosti, paměti či v rozhodovacích procesech,“ říká předseda spolku Antonín Barák, známý mládežnický fotbalový trenér, dlouholetý pedagog.
Školní trénink pod vedením Antonína Baráka staršího.
„Chceme, aby se tělesná výchova opět stala nejoblíbenějším předmětem na prvním stupni základních škol, protože je to jednoduše důležité a člověku přirozené,“ podotýká otec fotbalového reprezentanta Antonína Baráka.
Trenéři ve škole jsou neziskovým subjektem, který dlouhodobě finančně i formou konzultační činnosti podporuje především skupina Accolade, která se zaměřuje na investice do udržitelných průmyslových, logistických a výrobních nemovitostí. S dalším rozšiřováním iniciativy a se zapojením většího množství škol však bude zapotřebí nastavit vícezdrojové financování.
„Pro každou zemi jsou klíčem k úspěchu zdraví, spokojení a vzdělaní lidé a s tím sport přímo souvisí. Věříme, že podporou Trenérů ve škole můžeme přispět ke zdravější, a ještě cílevědomější populaci v Česku. Pro mě je tento projekt osobní záležitostí. Je tu vidět unikátní odbornost a zapálení, které ze všech vyzařuje,“ prohlásil Milan Kratina, zakladatel Accolade. Před dvěma lety se chtěl ucházet o vstup do fotbalu jako kandidát na místopředsedu asociace.
Do fotbalu chce vstoupit miliardář Kratina, uchází se o místopředsedu |
České děti obecně málo sportují, dokládají to i statistická data. Podle údajů WHO z roku 2021 se Česko stalo zemí, kde se děti a mladiství vůbec nejčastěji potýkají s nadváhou. Až 27 % z nich pak bojuje přímo s obezitou. Přestože WHO doporučuje dětem věnovat pohybové aktivitě minimálně hodinu denně, mimo vzdělávací zařízení to v Česku dělá jen čtvrtina z nich. Současně je zde dle odborníků hrozba, že Česko by se kolem roku 2030 mohlo potýkat až s 35 % lidí, trpících obezitou.
„Jde o mezirezortní téma zasahující nejen školství, ale především zdravotnictví, vnitro, obranu, i místní rozvoj. Proto se téma snažíme řešit napříč společností, s podobně smýšlejícími lidmi a se zapojením sportovních svazů,“ zdůrazňuje Ondřej Lípa, manažer rozvoje programu a fotbalový funkcionář.
Trenéři v tandemu s učiteli
Cílem projektu, který se šíří i na Slovensku, kde se stal národním programem, je vést co nejvíce dětí, a to včetně těch méně pohybově nadaných, k zájmu o zdravý pohyb.
Třídy na prvním stupni základních škol mohou do jedné ze dvou povinných hodin tělocviku zapojit vedle učitelů i proškolené trenéry, kteří dětem během školního roku ukáží v pravidelných rotacích řadu sportů v osmi výukových blocích. V průběhu let si děti oblíbily judo, tanec, gymnastiku, ragby a další míčové sporty. Díky pestrosti sportů daří plnit ve velké míře i rámcové školní a vzdělávací programy.
Trenéři nevedou hodiny tělocviku sami, naopak aktivně spolupracují s učiteli a navzájem se doplňují. Pomáhají pedagogům s náplní, organizací i bezpečností hodin tělesné výchovy. Jejich přínos je zcela zásadní pro pohybové základy, pestrost hodin, bezpečnost, ale i pro neselektivní zapojení dětí, které o pohyb primárně nejeví takový zájem nebo k němu nejsou vedené v rodině. Do výuky se snaží školy začlenit i žáky s poruchami chování.
Trenéři před nástupem do školy absolvují školení, zaměřené na pedagogiku, vývojovou psychologii, psychomotoriku i zdravovědu. Cílem je, aby kromě svých znalostí a dovedností uměli pracovat v tandemu s pedagogy a vzbudili u dětí zájem a vztah k pohybu.
„Program Trenéři ve škole se stále posunuje dále. Nově se připravují například různé vzdělávací aktivity pro rodiče i učitele. Snažíme se nežít v bublině a vnímáme všechny souvislosti i přesahy, které program má. Jejich rozvoj logicky potřebuje čas a lidské kapacity. Na prvním místě je ale radost a rozvoj kompetencí u dětí. Nezahltit je v tomto ranném věku monotónní činností. Pokud si později případně samy nějaký sport vyberou, tím lépe, navíc je i menší pravděpodobnost, že v pubertě vyhoří,“ poznamenal Lípa.
Program je primárně orientován na 1. až 4. třídu prvního stupně základní školy, neboť v tomto věku jsou děti mimořádně citlivé k vybudování vazby k pohybu. Současně nároky kladené na učitele na prvním stupni základní školy jsou vysoké, kdy často musí vyučovat řadu různých předmětů a jen necelých třicet procent má specializaci přímo na tělesnou výchovu, a to právě ve velmi důležitém období dětského vývoje.
Problémem není pouze často chybějící odbornost učitelů a současná náplň hodin tělocviku, ale také celkově nedostatek pohybu dětí. Ty mívají v českých školách pouze dvě hodiny tělesné výchovy týdně, což reálně představuje 70 až 80 minut řízené pohybové aktivity za týden. Přitom podle odborníků děti potřebují minimálně 90 minut pohybové aktivity denně střední až vysoké intenzity.
Například v Polsku mají děti šest hodin tělesné výchovy týdně, a i tak se plánuje navýšení až na deset hodin týdně. V severských zemích mají děti až osm hodni tělocviku a k tomu navíc pravidelné hodiny pohybových aktivit.
„Málo pohybu u českých dětí má zásadní vliv na jejich fyzické, mentální a duševní zdraví. Kvůli nedostatečným pohybovým kompetencím exponenciálně roste také úrazovost. Jediná prostředí, ve kterých je možné pohybové kompetence všech dětí ovlivnit, jsou škola a rodina. Zlepšení pohybových kompetencí má přímý vliv na zdraví i produktivitu celé společnosti,“ zdůraznil Barák.
Program Trenéři ve škole má k dispozici rozsáhlé dotazníkové šetření, které ve více než 95 procent potvrzuje pozitivní dopad na všechny zapojené. Pro přímou argumentaci dosud iniciativě scházela odborná data. To se teď změní díky nově navázané spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy na společném projektu zabývajícím se vlivem systematické pohybové aktivity na děti ve škole.
„Hlavním cílem je ověřit, zda je v současném socio-kulturním prostředí vůbec možné systematickým působením nějakého pozitivního emočního prožitku v hodinách tělesné výchovy měnit chování dětí. Společně s Trenéry ve škole budeme realizovat výzkumnou studii u dětí od třetích tříd základní školy, kdy budeme po dobu tří let sledovat ve vybraných školách zavedenou tandemovou výuku v rámci tělocviku a hodnotit změny jak v motorickém tak i kognitivním vývoji dětí,“ poznamenal docent Martin Musálek z FTVS.
