Zdeněk Stromšík v pátek na malém mítinku v Ostravě vyhrál 300 metrů v osobním rekordu 33,41 vteřiny. „Byl to první závod po několika měsících, takže s časem jsem spokojený,“ řekl atlet SSK Vítkovice. „Už to ale v životě neudělám, jak mi je blbě.“
Vážně už třístovku nebudete zkoušet?
Určitě ji ještě někdy poběžím. Teď to jsou jen takové pocity hned po tom úseku. Třeba ji příští rok zase zkusím.
Proč jste se vůbec rozhodl vstoupit do sezony závodem na tři sta metrů?
Letos už nebude žádný vrchol, a tak trenéra napadlo, že bychom tuto sezonu mohli směřovat spíše ke dvoustovce. A třístovka byla takový test, jak jsem na tom s rychlostní a speciální vytrvalostí.
A jak testování dopadlo?
Zajímalo by mě, jak rychlý jsem byl na dvoustovce, protože jsem závod rozběhl příliš rychle. Posledních padesát metrů jsem skoro došel, čekal jsem, kdy spadnu na hubu, ale nějak jsem do cíle doplaval. Dopadlo to dobře. Přežil jsem.
Konečně můžeme závodit, pochvaluje si Volko atletické mítinky v Česku |
Osobní rekord vás potěšil?
Čas je dobrý, na dálku jsem porazil Michala Desenského, což je náš nejlepší čtvrtkař, který měl tuším 33,50. To to byl můj hlavní cíl (usmívá se).
Jaké jsou vaše další plány?
Budeme závodit, kde se dá. Ale hlavně poblíž Ostravy, protože za měsíc mám státnice. A co bude po nich, uvidím. Co vím, tak tam jsou nějaké extraligy, mistrovství republiky, nějaké mítinky. Standardně budu běhat sto a dvě stě metrů. Tu dvoustovku ale letos možná půjdu častěji.
Přitom začátkem roku jste říkal, že od dvousetmetrové trati ustupujete, že jste s trenérem záměr více se na ni zaměřit přehodnotili a nebudete se jí tolik věnovat.
Tehdy ještě byla v plánu olympiáda... Teď chceme dvě stě metrů zkusit, protože taková sezona, abych se na ně mohl soustředit, už možná nikdy nebude. Koncem minulého roku jsem stejně běhal stovku, protože jsem neměl tolik příležitostí zkoušet dvoustovku. Tu bych měl dobrou zpravidla na začátku sezony, kdy mám ještě hodně natrénováno. Postupně mi však vzhledem k závodům a cestování padá rychlostní vytrvalost a není už tolik času více potrénovat. Ovšem moje forma je schopna poměrně rychle spadnout, ale zase ji dokážu docela rychle nabrat.
Jaké to je, když se start sezony posunul a vrcholy odpadly?
Byli jsme tím asi všichni trochu rozrušeni, ale museli jsme to přijmout. Sport chvíli nebyl na prvním místě, najednou atletika nebyla priorita číslo jedna. Osobně jsem to však nebral nijak tragicky.
Na to, že jste nezávodil, vypadáte hubenější. Je to tak?
Jo. Hubnul jsem průběžně, ani nevím kolik. Jím jinak. Ne že bych předtím jedl nějak extra špatně, ale více si stravu hlídám.
Chtěl jste nějaká kila shodit?
Ano, bylo to vědomé, nejsem nemocný, nebo něco. Doufám tedy. Ale souvisí to i s tím, že letos není tolik posilovny, svalů mám trošičku méně. Prakticky dva měsíce jsme nešli do posilovny, takže svalová hmota trochu spadla, ale na běžeckém tréninku, co se týče rychlosti, to nejde poznat, takže vše je ideální.
