Čtvrtkařka Tereza Petržilková na halovém MČR v Ostravě | foto: ČTK

Dokážu běžet pod 52 vteřin, letos tuhle metu pokořím, hlásí Petržilková

  • 0
Má za sebou nejpovedenější vrcholnou akci v kariéře. Plzeňská atletka Tereza Petržilková na nedávném halovém mistrovství Evropy v Istanbulu obsadila šesté místo ve finále na 400 metrů, s českou štafetou pak skončila čtvrtá, kousek za bronzem. A k tomu si v Turecku hned v rozběhu vylepšila osobní rekord na aktuálních 52,14 sekundy.

„Jsem stoprocentně přesvědčená, že jsem schopná běžet pod dvaapadesát vteřin. A určitě chci tuhle metu v letošní venkovní sezoně pokořit,“ hlásí směle devětadvacetiletá Petržilková, členka AK Škoda.

Souhlasíte, že máte za sebou dosavadní vrchol kariéry?
Ano, je to skvělý výsledek. Odjížděla jsem na šampionát jako sedmá v aktuálním žebříčku, pokukovala po tom, že bych se mohla protlačit do finále. Ale v hale nikdy předem nevíte, je zrádná, ošemetná.

Jaké bylo běžet finále s vítěznou Nizozemkou Bolovou, světovou rekordmankou a současnou vládkyní na téhle trati?
Já už jsem ji v hale chytila dvakrát v rozběhu. V Turíně na mistrovství Evropy a v Bělehradě na mistrovství světa. Je to vždycky zážitek. Zároveň mě mrzí, když vidím ten rozdíl a díru mezi námi. (úsměv) Ale aspoň má člověk srovnání a být s ní ve finále není ostuda...

Čtvrtkařky ve finále: Vondrová brzdila, Petržilkovou těšil čas. A teď štafeta

Který z těch tří individuálních startů řadíte nejvýš, rozběh s osobním rekordem?
Jednoznačně to říci nelze. Jsem spokojená, že se mi povedly všechny. V rozběhu jsem si zaběhla osobní rekord, navíc jsem ještě cítila rezervu, nebylo to top. Semifinále jsem zvládla takticky, i když výsledný čas nebyl takový, jaký jsem čekala. A finále už bylo vydat se ze všech sil. Výkonnostně jsem na tom byla dobře, ale roli hrála první dráha. Odstředivá síla působí, fyzicky to bylo hodně náročné.

Na závěr šampionátu jste ještě běžela štafetu, hodně vás mrzí, že českému kvartetu unikla medaile?
My jsme se na ni s Ladou Vondrovou společně naladily. Byly jsme spolu na pokoji, šampionát prožívaly společně, všechny emoce, vyčerpání. Propočítali jsme si to a vyšlo nám, že mezi třetím a čtvrtým místem bychom mohly skončit. V cíli nás to samozřejmě mrzelo, i slza ukápla, ale zpětně je čtvrtá příčka fantastická.

Co vy osobně, máte zase o něco větší motivaci?
Nasadila jsem si laťku hodně vysoko. Teď se budu snažit udržet kvalitu a navázat na to v podobných výsledcích.

Zleva:Tereza Petržilková z ČR, Patrik Dobek z Polska, Alaysha Johnsonová z USA, Jeremiah Azu z Británie a Zdeněk Stromšík z ČR.

Žádný odpočinek?
Ale jo, krátký a zasloužený. Mám ani ne týden, dohoním resty, na které nebyl čas. Není prostor zahálet, musíme naplánovat další kroky v přípravě a pokračovat.

Pomůže vám účast v istanbulském finále k pozvánkám na lepší mítinky, bude větší zájem?
Signály zatím nejsou, ale věřím, že jsem se zviditelnila. Při rozcvičení na štafetu už jsem cítila, že se spousta lidí ohlédne, že si mě začali trochu všímat (smích). Věřím, že mi to otevře vrátka k lepším mítinkům a také výhodnější cestě získávat body do rankingu.

Body a limity pro srpnové mistrovství světa v Budapešti, vrchol letošní sezony?
Můj výkon z rozběhu byl i potvrzovacím pro start v Budapešti. Pro české poměry mám splněno, takže teď už mi stačí vybudovat si pozici v rankingu. Ale ráda bych se kvalifikovala ještě individuálně.

Titul a limit k tomu. Ještě kdybych porazila Ladu, smála se Petržilková

Jak těžké bude závodit ve světové konkurenci oproti té evropské?
Myslím, že spousta čtvrtkařek vynechala halu záměrně. Takže letní sezona bude určitě nabitá daleko víc. Všichni už chtějí sbírat body i směrem k olympijským hrám v Paříži. Bude to mnohem, mnohem náročnější.

I vy máte olympiádu v hlavě?
Je to můj veliký sen, cílová meta spousty sportovců. Udělám pro to maximum a budu se modlit, aby mi to vyšlo.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž