V pátek dopoledne vyhrál svůj rozběh. Večer se zdárně popasoval i se semifinále, v němž byl výkonem 46,48 třetí, a v sobotu se může těšit na souboj o medaile.
„Kdyby mi to někdo řekl před půl rokem, tak bych mu asi nevěřil. Z tohoto pohledu můžu být šťastný,“ líčil třiadvacetiletý Krsek.
A z druhého pohledu semifinále hodnotíte jak?
Před semifinále jsem se cítil asi ještě lépe něž před rozběhem. V něm jsem měl značnou rezervu, tak jsem věřil, že půjdu klidně i pod 45,80. Ale nevyšlo to. Takže jsem i trochu zklamaný.
1. DEN HMS: Krsek postoupil do finále čtvrtky, Staněk skončil až jedenáctý |
Co se stalo?
V tuto chvíli si myslím, že jsem ho nezvládl moc takticky. Byl jsem připravený na tři nebo čtyři scénáře, ale ten konečný mě zaskočil. Byl jsem přesně mezi Warholmem a McDonaldem. Nebylo místo, nechtěl jsem brzdit, tak jsem šel skoro celé druhé kolečko ve druhé dráze. Ale semifinále z toho nakonec je, tak jsem šťastný.
V závěru to ještě vypadalo, že na vaše třetí místo pomýšlí Slovinec Ferlan. Věřil jste si, že ho udržíte za zády?
Přiznám se, že jsem ho ani necítil. Věřil jsem, že na třetím místě zůstanu. Šlapal jsem až do konce a to je jediné, co si ze závěru pamatuju.
V semifinále jste se utkal i se světovým fenoménem Norem Warholmem. Jak na vás působil?
Potkali jsme se zatím jenom jednou při loňském finále halového mistrovství Evropy v Istanbulu. Dosud na mě působil jako velmi uzavřený, možná až sebestředný závodník. Ale dnes jsem změnil názor. Pozdravili jsme se, povídali si, zasmáli se. Takže super.
A při závodě?
Během závodu už tolik prostoru není. Ale jasně, že jsem s ním počítal. Do bloků jsem šel s tím, že se pokusím běžet první dvoustovku těsně za ním. Jenže, jak jsem říkal, do mého plánu hodil vidle McDonald a musel jsem běžet jinak.
Ve finále vás čeká nejspíš první, nebo druhá dráha. Lada Vondrová říkala, že se z toho z ní moc vykouzlit nedá. Co si myslíte vy?
Uvidíme, tady jsem si ji ještě nezkusil. Ale určitě do toho půjdu, nechám tam všechno a zkusím urvat co nejlepší místo. Třeba i proto, že za něj budou super body do rankingu na olympijské hry.
Zvážíte, jestli třeba z nižší dráhy nenapálíte start a nezariskujete?
Uvažovat o tom budu, ale v tuhle chvíli to nevidím jako příliš pravděpodobnou variantu. Spíš si myslím, že půjdu na jistotu, na relativně dobrý výkon. I právě kvůli rankingu.
Ještě loni jste říkal, že hala je pro vás spíš jako doplněk. Teď vás v ní čeká finále mistrovství světa. Nezměníte svůj pohled?
Zatím ne. Hala je pro mě spíš taková zábavná disciplína, hlavní je pro mě léto. Já ji vlastně ani moc nemám rád. Ve většině případů jde totiž o neférový běh. Někdo musí zpomalit, brzdit, také jsou časté srážky. Není to zkrátka moje disciplína.
Co vy a kolize? Už jste se s přibývajícími zkušenostmi obouchal?
Těžko říct. V tomhle ohledu pro mě byla obrovská zkušenost čtvrtka na Czech Indoor Gala, kde jsem se srazil s Maďarem Molnárem a vytlačil mě. Dnes bych už to běžel jinak. Ale poučil jsem se, cenná zkušenost. Třeba ji zužitkuju i zde.