Je jí sice dvaadvacet let, ale už si toho prožila spoustu. Teď ale věří, že jsou před ní jen ty příjemnější věci.
Na halovém mistrovství světa v Glasgow je jednou z největších favoritek šedesátky. Výkonem 6,99 sekundy vládne letošním tabulkám. Loni ji dokonce běžela ještě o pět setin rychleji, čímž se zařadila za Rusku Irinu Privalovovou na druhé místo historie.
V minulé sezoně také vyhrála dvoustovku na Středoamerických a karibských hrách a už mnohem dřív si podmanila americkou univerzitní scénu. „A teď si chci doběhnout i pro světové zlato,“ vyhlásila, když dorazila do Skotska.
Říká, že k ní často někdo přijde a ptá se: Co je to za vlajku u tvého jména? Svatá Lucie? Kde to je? „Je pravda, že moc lidí neví, kde mou zemi hledat. Ráda bych to napravila, chci, aby ji všichni znali. Chci ji proslavit na atletické mapě,“ povídá Alfredová.
Julien Alfredová (vpravo)
Pro ostrovní ministát v Karibiku, který podle posledního sčítání obývá 165 tisíc lidí, by šlo o první medaili z halového MS. Ona však nemíří jen na tuto historickou premiéru, upíná se také k olympijským hrám. „Určitě chci medaili i v létě v Paříži. Zlatou, stříbrnou nebo bronzovou. Na stovce nebo na dvoustovce. Můj cíl je jasný.“
Předpoklady jistě má. Její kouč Edrick Floréal věří, že se poučila z loňského mistrovství světa v Budapešti, kde skončila na stovce pátá a na dvojnásobné trati čtvrtá.
„Je velký rozdíl být nejrychlejší závodnicí a tou nejsilnější,“ uvědomuje si kanadský trenér. „Právě na tom jsme pracovali. Na vrcholných akcích musíte umět vydat ze sebe to nejlepší klidně několikrát během jednoho dne. Myslím ale, že už taková je. Věřím, že to zvládne, protože mentálně je obrovsky silná.“
Svědčit o tom může, jak se v mladém věku vyrovnala se ztrátou otce i tím, že se ve čtrnácti letech sama přestěhovala na Jamajku, aby na tamější střední škole pilovala atletický talent.
Jejím vzorem byl vždy fenomén Usain Bolt. Právě v jeho domovině pozorovala, jak trénují ti nejlepší. Chtěla být jako on, běhat rychle, vítězit.
Už v osmnácti zvládla šedesátku za 7,10 sekundy, načež se přesunula na vysokou školu do amerického Texasu, kde se jí ujal právě trenér Floréal. „Stojí za úspěchy Sydney McLaughlinové-Levronové či Jasmine Camachové-Quinnové,“ pochvalovala si. „Je úžasné se s nimi potkávat a snažit se jim přiblížit.“
V Glasgow k tomu může učinit další krok. Už dnes ji v dopoledním programu čekají rozběhy, do nichž nastoupí i po boku Karolíny Maňasové. Pokud uspěje, večer je na programu semifinále a jako vrchol dne finále.
A právě do něj směřuje.
