„Byl to docela nezvyk, ale já už tady dvakrát byl, takže místní podmínky znám. Vím, jaké to je vystoupit z letadla do tohohle vedra,“ popisoval v katarském hotelu oštěpař Jakub Vadlejch.
Napustil si teplou vanu, relaxoval a tělo se probralo.
Už dnes od 15.30 hodin ho čeká náročná kvalifikace atletického mistrovství světa.
„Ale tenhle přílet na poslední chvíli mám rád. Pokaždé se mi házelo dobře, když jsem přiletěl rovnou na závod. Proto to dělám pořád stejně,“ vysvětluje.
Vypadá uvolněně, usmívá se, působí bez nervů.
Jak by ne, když má po loňských patáliích za sebou tentokrát sezonu skoro bez bolesti.
Jakub Vadlejch ve finále oštěpařů na ME v Berlíně.
Loni měl parádní první polovinu roku. Házel blízko respektované 90metrové hranice a po stříbru z mistrovství světa z roku 2017 chtěl i na evropském šampionátu urvat medaili.
Jenže ho měsíc před akcí zradila záda. Dva týdny jen ležel, nic jiného dělat nemohl. I proto skončil na Olympijském stadionu v Berlíně až osmý.
To chtěl letos změnit. Rozhodl se svému tělu více naslouchat a trénovat tak, aby mu neubližoval. „Dal jsem si předsevzetí, že budu víc přemýšlet. Budu opatrnější a zvolím méně závodů,“ tvrdil.
MS v atletice 2019speciální příloha iDNES.cz |
Přípravu zahájil o něco později, což mu vrátilo i chuť do tréninků, na které se najednou znovu tolik těšil. Strávil dva týdny v Jihoafrické republice a program hodně uzpůsobil pozdnímu vrcholu sezony – světovému šampionátu v Dauhá.
„Nechodili jsme tak brzo do dynamiky. Loni jsem na tom byl lépe daleko dřív, ale pak to dopadlo, jak to dopadlo, tělo vypovědělo službu,“ vysvětloval.
Dauhá, den devátýPodrobná online reportáž od 15.30 hodin. |
Zatímco před rokem házel hned zkraje sezony blízko 90 metrům, tentokrát zvládl na začátku června na Odložilově memoriálu 85,75 metru, což bylo nadlouho Vadlejchovo letošní maximum.
Často házel přes 80 metrů, ale žádný velehod z toho nikdy nebyl.
„Ale celou sezonu jsem odzávodil, mohl jsem trénovat, to bylo hlavní. Tělo se lepšilo a měsíc, dva měsíce zpátky už jsem si říkal, že je to lepší a lepší. Teď už záda cítím naprosto minimálně a koleno, které mě velkou část sezony pobolívalo, taky ustoupilo,“ usmívá se český oštěpař.
Na začátku srpna na mistrovství Evropy družstev v Bydhošti ještě Vadlejch nepřehodil 80 metrů. Hrozný výkon, ale zároveň to byl bod zlomu. O týden později už v Birminghamu na Diamantové lize bral druhé místo za výkon 85,78 a konečně si tak vylepšil letošní maximum z Odložila.
„Po Bydhošti jsem cítil velkou injekci energie, v Birminghamu se mi házelo úplně skvěle a od té doby se cítím o dost lépe,“ říká.
Zvlášť když dokázal hlavu připravit na to, že vrchol sezony je opravdu až v říjnu. Proto se i teď, na konci sezony cítí Vadlejch svěže.
„Na soustředění v Nymburku už bylo podzimní počasí, ale hlava je nastavená tak, že se blíží vrchol, že se jede. Silové parametry jsem měl navíc nejlepší v roce, což taky není v září normální. Naštěstí to vyšlo,“ chválí si.
Teď potřebuje jediné. Prošťouchnout ještě lepší formu jedním povedeným hodem. Hodem, kterým by se zase přiblížil k 90metrové hranici.
Pak by měl Vadlejch šanci pustit se i do obhajoby stříbra z Londýna.
„Ale takhle to neberu. Do každého závodu jdu s tím, že chci hodit co nejdál. A vím, že když hodím opravdu daleko, můžu soupeřit i s těmi nejlepšími,“ říká.
Tak jen to ukázat.
