Už má stříbro z mistrovství světa v Londýně 2017, olympijských her v Tokiu 2021 a mistrovství Evropy v Mnichově 2022.
Přivezl také bronz ze světového šampionátu v Eugene 2022.
Ale nemá zatím velké zlato. A je odhodlán na něj v Budapešti zaútočit.
„Ctím se dobře a snažím se být v pohodě,“ povídá Jakub Vadlejch v křesílku hotelu Novotel, kde je česká výprava ubytována. „Zatím z toho nedělám vědu a říkám si, že mě tady čeká jen další závod, i když se zrovna jedná o mistrovství světa. Nějaká ta nervozita na 100 procent přijde, až se budu blížit ke stadionu. Ale o tom to je. Vlastně se na takovou zdravou nervozitu i těším.“
Dá se vaše předzávodní rozpoložení přirovnat k olympiádě v Tokiu nebo šampionátu v Eugene?
Připadám si dost podobně. Vím, že jsem udělal maximum, abych na tom byl dobře. Co bude dál, je už trošku i o nějakém osudu.
Milujete závody ve vedru. Takže současné parné počasí jste si objednal?
Snažil jsem se. Opravdu čím tepleji, tím pro mě lépe. Samozřejmě že se nechci úplně rozmočit potem, 35 stupňů je dost. Ale moje tělo v nich funguje daleko líp, než když je 17 stupňů.
Jakub Vadlejch hovoří s Janem Železným po oštěpařském finále na atletickém ME v Mnichově.
Část českých reprezentantů do Budapešti jela autem, část letěla. Jakou dopravu jste zvolil vy?
V úterý večer jsem přiletěl, což bylo ideální. Blíž už mistrovství světa snad ani být nemůže. Ve středu jsem potom co nejvíc odpočíval, ještě mi trochu docházela únava ze závěrečného soustředění. A ve čtvrtek proběhne klasická předzávodní tonizace a znovu odpočinek. Moc jiného dělat nejde, procházet se tady po rozpálených silnicích by nebylo ideální.
Sledoval jste doma předchozí průběh mistrovství světa? Co jste říkal na bronz smíšené štafety? Mnozí očekávali, že na českou medaili se bude čekat až do posledního dne a vašeho závodu. A ona se zrodila hned v tom prvním.
Štafetu jsem sledoval, a je to neuvěřitelný úspěch. Vždyť kolik lidí si předtím myslelo, že z ní bude medaile? A prožíval jsem emotivně i kvalifikaci Tomáše Staňka, se kterým závodím už dvacet let. Když jsem viděl, jak vypadl, lehce mě to zasáhlo.
Průlomová sezona Švábíkové. A teď to jen posouvat dál, přeje si |
V čem spočívá největší ošidnost kvalifikací?
Že je v nich 36 lidí, co chce do finále, a dál jich může jen dvanáct. Jen každý třetí se do finále dostane, ale každý tam chce. Je to o ukočírování hlavy. Nechtít moc a házet jako normálně.
Dopolední časy kvalifikace vám nevadí?
Většinu tréninků v roce mám dopoledne, takže žádná změna.
Jste přece jen v jiné pozici než dříve proto, že do závodu vstupujete premiérově jako jednička světového žebříčku?
Hlavně mi prospívá, že posledních osm let objíždím nejen vrcholné akce, ale i většinu Diamantových lig. Když na nich téměř každým závodem hodíte 85 metrů, tak si věříte. Tím se vytváří chtíč hodit dál a dál. Protože pokud byste naopak měli výkyvy deset metrů nahoru dolů, nemůžete očekávat, že zrovna na vrcholné akci přijde výkyv směrem nahoru. Každopádně má letošní výchozí pozice je zatím asi nejlepší.
Zvlášť když málokdo má z vrcholných akcí tolik zkušeností jako vy.
To také pomáhá. Ta vrcholná akce je nějaký tlak a vy si ho nesmíte připouštět. Možná je to dané i vzácností závodu, mistrovství světa je pouze jednou za dva roky, olympiáda za čtyři. Když se vám tyhle závody povedou, dodá vám to klidu a vědomí, že na nich závodit umíte.
Máte aktuální informace o olympijské vítězi Čoprovi? Na jaře ho trápilo tříslo, pak se vrátil, ale Diamantovou ligu v Monaku znovu vynechal.
Po Monaku jsem se ptal různých lidí, jestli ví, proč Čopra nezávodil a jestli je v pořádku. A prý je v plné přípravě a stoprocentně připravený na mistrovství světa. Na druhou stranu jinou odpověď jsem ani nečekal. Neřekl by veřejně, kdyby mu něco bylo.
Proč tedy nezávodil v Monaku?
Mohlo jít o kalkul, možná ještě z nějakých 10 procent to tříslo cítil. Přece jen, mistrovství světa je dvoukolový závod, není to Diamantová liga, na které máte šest pokusů a můžete se v ní vyprášit. Tady to přece jen chce v kvalifikaci trochu tělo pošetřit, aby ve finále předvedlo maximum. Opravdu netuším, jaké byly Čoprovy záměry. On nemá ani pět závodů za posledních 365 dní, což hovoří samo za sebe.
Paráda, Lyles mi moc neutíká. Jak Macík prožil svůj sen. A zopakuje si ho |
Když tu na hotelu potkáváte další favority, jsou vztahy ještě kamarádské, nebo už se projevuje rivalita před blížící se kvalifikací?
Nepřijde mi, že bychom na sebe házeli blesky. Jeden z prvních lidí, co jsem potkal, byl Julian Weber (mistr Evropy) a ten je vždycky v pohodě. Jsme fakt dobrá grupa. Navíc kvalifikace ještě není úplně boj proti sobě, ale spíš s nějakou vzdáleností.
Pro oštěpaře platí nové pravidlo, že si mohou přivézt vlastní oštěp i v případě, že jsou oštěpy této značky na šampionátu k dispozici. Dříve si směli dovézt vlastní oštěpy pouze ti, jejichž značky nebyly v oficiálním seznamu náčiní dostupném na stadionu. Co říkáte této změně?
Já si už léta nevozím své oštěpy a většinou si je půjčuju od kluků. Mám i některé oházené, takže jsem rád, když ten dotyčný oštěpař na závodě je a mohu používat jeho náčiní. Každopádně nové pravidlo je krokem kupředu. Bylo velkou výhodou, když někteří lidé měli v minulosti své oštěpy, co nebyly v seznamu, a měli je na rozdíl od jiných oházené. Když s nimi absolvujete stovky hodů na tréninku, znáte je důvěrně. Je to něco úplně jiného, než pokud vezmete čerstvě rozbalený oštěp.
Kolik takový nový oštěp stojí?
Tisíc eur.
Jaký je na závodech váš oblíbený? Od koho si je půjčujete?
Začínám se přizpůsobovat trendu všech oštěpařů současnosti a házím zelenou valhallou. Mám s ní i svůj letošní nejdelší hod. Třeba celou Diamantovou ligu v Dauhá jsem letos absolvoval s valhallou Fina Helandera. Naposledy, když jsme se potkali v Lausanne, si ze mě dělal srandu a říkal: Hele, nevzal jsem ti oštěp.
Mění se vlastnosti oštěpů?
Ani nevím. Ta valhalla nyní v poli převládá, až si říkám, že její výrobci něco museli změnit, protože jinak není možné, že ze 30 oštěpů na závodě je třeba pětadvacet valhall.
Nemůže za tím být jen dobrý marketing?
Je to možné. Třeba známá firma Nordic má iks typů oštěpů, ale hází se valhallou.
Padne s ní nebo s jiným oštěpem na mistrovství světa devadesátka?
Ona velká akce není až tolik o metrech, ale o tom poměřit síly a být v dotyčný den nejlepší ze všech. Zatím to vypadá, že tady oštěp létá. Může se stát, že devadesátka padne, když se sejdou podmínky. Ale i trenér hodil za celou kariéru za 90 metrů na mistrovství světa jen jednou. Opravdu se tak děje výjimečně.
Jaké to bude závodit v neděli jako poslední z celé výpravy? Nevadí vám to?
Pro mě už jde o takový kolorit. Je historicky dané, že oštěp bývá až poslední večer, takže jsem si na to zvykl. Třeba na olympiádě, která trvá skoro tři týdny, všichni už slaví, pomalu jsou doma a my teprve čekáme na náš den D. To čekání je zvláštní. Radši závodím než čekám.
